Lost Highway

Má smysl dávat tomuto působivému audiovizuálnímu "dílu" nějaké bodové hodnocení, když film sám je nejednoznačný v tom nejširším slova smyslu? Můžu nadšeně jásat nad filmem, který nepochopili ani přední filmový kritici? Má smysl pokusit se Lost Highway pochopit? Nebyl někdy pan Lynch ubytován v blázinci??? (05.11.2006)

Další film od Lynche s jeho typickou režií a jedním z nejoriginálnějším filmovým zpracováním. Stejně jako Mullholand Drive, tak i Lost Highway je hodně komplikovaný snímek, na který si myslím neexistuje jediné rozumné vysvětlení a o jeho konci se dají vést nekonečné dialogy. Pokud se vám ale Lynchův styl líbí a báví vás tajemno a hutná atmosféra typická pro jeho filmy, tak vám ho nelze něž doporučit. I když jsem ho asi jako každý přede mnou ne zcela pochopil, bavil mě a je jedním z nejzajímějších filmů, které lze vidět. (10.04.2008)

Lost Highway je zajímavá hra s žánry a pravidly narativní kauzality, která je řízena spíše osvobozenou tvůrčí vůlí než psychologií postav a "pozitivně" popsaným světem, a je tak anti-realistická. Odtud Lynchův umělecký vztah k nevědomí (id), jehož figury (strach, libido, agresivita atd.) se zhmotňují do elementů, které jsou pak samy aktéry příběhu nebo určují jeho vývoj (Lynch mi zde připomíná např. Cronenbergovo The Brood). Tzv. nepochopení Lynche vychází zkrátka z našeho horizontu očekávání, který byl dlouho formován logikou realistického kánonu a který v populární kultuře přežívá dodnes. Logika, stejně jako například u surrealistů, může být, a v tomto případě i je, ovšem někde jinde. A my jen musíme vědět kde. *** a 1/2 (20.12.2008)

Pointa mi nedošla, na interpretace o rozdvojení osobnosti reaguji vyjeveným výrazem, ale to Lynchovi nebránilo v tom, aby mě tímhle sežvýkal a vyplivnul. Jen ta gradující zmatenost zkrátka v určitých momentech zamrzí a dělá z Lost Highway "jen" povedenou hračku, jejíž hlavní výhoda zůstává v tom, že zkoumání významů nám nedá spát. (01.01.2006)

V anketě o nejpsychopatičtější lynchovinu patří u mě Lost Highway bronzová příčka po Hlavě a Inland Empire, těsně před Twin Peaks (myslím film, seriál stojí bokem). Špičkový výkon Patricie Arquette, oba mužští představitelé ji však šlapou na paty. Rammsteini, porno a Marylin Manson, světla ozařující rychle mizející silnici, muž s nejděsivějším pohledem na světě, ovládající velice nepříjemné triky (telefon...brrr) a příběh, který nejspíš začíná tam kde končí a naopak. Je to Lynch ve své vrcholné formě a to je také to nejlepší doporučení/ odrazení, které můžu nabídnout. 80% (16.08.2006)