Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Z pražského Hlavního nádraží vyjíždí na Moravu běžný rychlík, ovšem tentokrát se zvláštní zásilkou, kterou v poštovním voze hlídá stráž Veřejné bezpečnosti pod velením poručíka Lenka (R. Brzobohatý). Zásilku tvoří zbrusu nové bankovky, určené do oběhu. Během cesty však dojde na krátkém úseku trati ke dvěma tragickým událostem. Na 196. kilometru je zavražděna mladá žena, o pět kilometrů dál dojde k explozi poštovního vagonu. Případu se ujímá major Kalaš (J. Sovák) s mladým spolupracovníkem Karlíčkem (J. Hanzlík). Prvním podezřelým je právě poručík Lenk, který výbuch jako jediný z ostrahy přežil. Ovšem záhy se ukáže, že Lenk zůstal naživu jen díky tomu, že jej skutečný pachatel omráčil, a že stopy k rozuzlení záhady vedou zpět do Prahy… Tento film ze série o majoru Kalašovi jako jediný nenatočil režisér Petr Schulhoff, jenž stál za filmy Strach (1963), Vrah skrývá tvář (1966), Po stopách krve (1969) a Diagnóza smrti (1979) nýbrž Josef Mach. V tomto filmu si hlavní roli taktéž nezopakoval Rudolf Hrušínský, jako ve zbývajících, ale Jiří Sovák. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (196)

nash. 

všechny recenze uživatele

Ironický Kalaš sype hlášky, dloube svého sidekicka do žeber a nikdy nezaváhá. Jiří Sovák si postavu, kterou zdědil po Rudolfu Hrušínském upravil podle svého a dodal jí šmrnc, který si udržuje i po více než čtyřiceti letech. Hanzlík zdatně sekunduje, Brzobohatý tomu dodává charakter, amatérský "megret" Bohumil Šmída jistotu, že nic není tak jak jeho teorie naznačují. Nechybí exploze, honička a přestřelka, správně dobově umírrněné a strohé, a všechno to jistí povedený scénář a kvalitní kolektiv vedlejších postav. Jedna z těch klasických českých detektivek, které si občas rád připomenu. ()

Gavin87 

všechny recenze uživatele

Tento film mám rád především pro odlehčenost, kterou mu dodává suchý humor majora Kalaše v podání Jiřího Sováka. Ale ani u tohoto filmu se nemohu zbavit dojmu, že scénáristé šlápli trochu vedle. Totiž když vyšetřovatelé konečně zjistili identitu a adresu pobytu "pana Trojánka" a rozhodli se jej navštívit, tak teprve nyní zjistili, že je po smrti a seznámili se s čerstvou vdovou - Květou Fialovou. Když potom v závěru filmu potřebovali zjistit, zda se pan Bláha nepohyboval v bydlišti "pana Trojánka" - tedy pana Velena a Fialové, nechali si pustit film, který policisté "hlídající" Trojánkův dům natočili, aby zde viděli ze vchodu domu odcházet nejen pana Bláhu, ale rovněž posléze paní Fialovou, jak běží volat do budky VB. Jen je mi záhadnou jak předem mohl někdo dát pokyn natáčet před vchodem Trojánkových, když se okamžitě po zjištění jeho adresy za ním vydali a už byl po smrti.... ()

Reklama

SOLOM. 

všechny recenze uživatele

Chápu, že tehdejší doba nebyla pro některé filmové tvůrce a herce růžová, ale pře obsazovat jednu z nejoblíbenějších detektivních postav muselo být docela těžká. Jasně byla tu předloha – zajímavý příběh, ale kdyby se prostě hlavní vyšetřovatel jmenoval jinak a nebyl tento film vůbec spojován s „majorem Kalašem“ asi by se moc nestalo. On totiž tento příběh byl sám o sobě dobrý. Navíc se změnil i režisér. Petr Schulhoff byl z kola venku, Hrušínský nemohl hrát a Brzobohatý zde ztvárnil úplně jinou postavu – tohle vůbec nemuselo dopadnout dobře a byl to risk. Jak se ale ukázalo, své oblíbence si našel i Sovák a nováček Hanzlík. Ti si nevedli zas až tak špatně, navíc se na place objevila celá řada dobrých herců. Mezi nejlepší ale stejně patřil Brzobohatý. Nicméně atmosféru to mělo dobrou, postupné rozzuzlení příběhu taky a nechybí ani dramatické finále. Takže z mého pohledu to nakonec nedopadlo zle. Byl to prostě jiný Kalaš, ale obstál. Detektivka se mi líbila a tak dávám i zde nadprůměrné hodnocení. 70% ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

„Pane majore“(nikoli soudruhu) oslovuje Kalaše v r. 1970 jeho podřízený. To sympaticky symbolizuje kvalitativní převahu této kriminálky nad produkcí žánru následujících 20 let. Film působivý hlavně svým začátkem, vyšetřovatelskou konverzací a zvláštní napjatou atmosférou kolem poručíka Lenka (Brzobohatý). Konec je slabší. V některých drobnostech hloupé, poměry v zločinecké bandě politováníhodné, stejně jako její taktika. Finální odhalení hlavního bandity efektní, ale poněkud laciné. No a samozřejmě se také nemohu nevyjádřit k hlavní otázce – proměna majora Kalaše z Hrušínského na Sováka. Nuže: ačkoli Hrušínského si cením a oblibuji nesrovnatelně více, Sovákův suše vtipný Kalaš obstál na výbornou. Při konspirační schůzce v restauraci si Fialová s Bláhou předávají časopis Life, na němž je titulek „Russia – 30 years after“ (nebo 50, špatně vidět). To mi vrtá hlavou, že exponovali zrovna tohle. Bezprostředně poté bere Bláha do rukou „Lidovou demokracii“. ()

waits 

všechny recenze uživatele

Sovák je jiným Kalašem než Hrušínský, to je bez debat. Ale pokud jde o mne, skončí jen těsně za ním. Sovákův (a Hanzlíkův) lehce odlehčený přístup není mimo, ale trochu se tříská s hudebním doprovodem a sem tam rozbíjí budovanou hutnou atmosféru. Jakoby chtěl Mach natočit jiného Kalaše, současně udržet kontinuitu a nepovedlo se mu všechny prvky úplně vyvážit. Kdybych se měl prohrabávat dějinami českých kriminálek, kalašovky bych si doseznamu určitě zařadil..i tuhle se Sovákem. Vždycky mě totiž znovu baví sledovat tohle rozplétání dobře napsaných a výborně zahraných příběhů. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (26)

  • Natáčelo se v pražské Ústřední vojenské nemocnici. (Winster)
  • Použití ruční radiostanice bez náhlavní soupravy by nebylo kvůli nadměrnému hluku vůbec možné. Chrániče sluchu jsou vidět pověšené za Karlíčkem (Jaromír Hanzlík). (gug)
  • Pro milovníky železnice se sluší ještě dodat, že sanitní vagón s Lenkem (Radoslav Brzobohatý) při rekonstrukci táhla motorová lokomotiva T 334, které se pro její zelenou barvu přezdívalo "Rosnička". (Robbi)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno