Nikdy neodvracej zrak

První zhruba polovina filmu je maximálně zajímavá, a to hlavně díky postavě Seba Kocha, který hraje náckovského gynekologa a omámeného idealistu, jenž je v jednu chvíli zmrd, poté zachránce novorozeňat, poté úplný opak. Jednou meganácek, podruhé ultrakomouš. I v druhé půli, když vstoupí před kameru, celou scénu oživí. Protože jinak se film věnuje vztahu dvou nezajimavých postav. Na konci jsme bohužel ochuzeni i o katarzi. Druhá polovina mě kvůli tomu dost nudila. (24.04.2019)

Co mě zarazilo jako první, že byli všichni vymydlení a nažehlení. Auta i venkovské autobusy se jenom leskly. Přešla válka a všichni furt jak ze žurnálu. Ruští vojáci obsazující Drážďany měli tak zářivě čisté uniformy, že s nimi v prvním sledu musela dorazit i polní prádelna s mandlem. Takhle nastrojení nejsou snad ani dnes, při oslavách konce války. A to byl jen okrajový jev, který naznačil, že příběh bude uhlazeně nesnesitelný kýč. ____ Všechny události do sebe hladce zapadly. Všechny zážitky se protkaly ve finální tvorbě. Provinění a tresty se skvěle doplnily (zatkneme zlého gynekologa a hle, koho náhle potřebuje ruský velitel? Sedíme v kavárně a hle, jaké se to prodávají noviny s aktuální zprávou?).______ Filmové metafory byly jak pro retardy (první krok ve svobodné zemi se záběrem na nohy překračující tenkou linii, posměšné zobrazení uměleckých pokusů 60tých let, poryv větru, který oknem přinese nejspíš duši zemřelé, aby ukázala na svého vraha – bože, to bylo tak naivní!). ____ Film byl absolutně předvídatelný. Když nás seznámil s profesorem, který si nikdy nesundává klobouki a zásadně se nedívá na díla svých studentů – v tu chvíli už každému dojde, kdo bude ten první student, kterému se odhalí a na jehož dílo se podívá. Když umělec konečně najde svůj styl (ne že bychom se tedy o tvorbě něco dozvěděli), tak je to extatický zážitek podmalovaný majestátní hudbou, aby to došlo i těm největším tupcům v publiku. Tohle prostoupení tvůrčím duchem má pak ještě noční pokračování, jehož vyústění odhadne také každý. ____ Klišé a hloupé metafory, naivita, polopatyčnost. Pitomost malovaná na růžovo a tvářící se jako zásadní výpověď. ___ Vůbec se nedivím, že malíř Gerhard Richter, který byl inspirací pro hlavní postavu a jehož obrazy film bezostyšně využil, se od tohoto filmu distancuje a je naštvaný. Bodejť by ne, vždyť parazituje na jeho osobě i na jeho dílu a dělá z něho pitomce, když se toporně snaží interpretovat jeho obrazy (mimochodem, ten obraz muže v nacistické uniformě – Uncle Rudi – věnoval umělec Lidicím). SHRNUTÍ: Zdá se mi, že režisér sám sebe zobrazil v postavě hochštaplerského umělce vydávajícího počmárané tapety za něco mimořádného. Ať se snaží okecat to sebe víc, pořád jsou to jen tapety. (10.05.2019)

Koch je špičkový herec, z nemeckých jednoznačne jeden z najlepších, no a Paula Beer, to je asi najlepšie pivo, aké som kedy videl, až sa mi nechce veriť, že by mala čisto germánske gény. Inak film má vynikajúci scenár, nuda nehrozí, osud postáv vám neostane ľahostajný, hoci mi chýbala väčšia emotívnosť alebo zvrat. Postava Kocha ale jasne dokumentuje, že s tou denacifikáciou Nemecka to nebolo také jednoduché. A vlastne aj naša ponovembrová doba poukazuje na to isté: Keď vieš v správnu dobu obrátiť kabát a pridať sa na správnu stranu, tak prežiješ. Ako sviňa nacistická, potom ako sviňa komunistická. Alebo u nás ako komouš a zrazu veľký demokrat. Základom je len ísť s režimom. Veľmi múdra myšlienka. A oceňujem tiež skvelú hudbu a kto iný za tým mohol stáť než Herr Max Richter. (01.12.2021)

Nemecký režisér, ktorý dobil Hollywood so snímkom - Životy tých druhých (r. 2006, a veru, že som film aj zhliadol), Florian Henckel von Donnersmarck (doslova disponuje šľachtickým a veľmo váženým menom), opäť nakrúca domácky (tuzemský) film, potom čo neuspel s Cudzincom, (v ktorom si zahrali hollywoodske mega-hviezdy Johnny Depp s Angelinou Jolie) po ozaj dlhých rokoch, keď rozoberá temnú, nemeckú (nacistickú) minulosť v zhruba rozmedzí tridsiatich rokoch, a to v intelektuálnom, modernom zovretí, s hlavnou postavou Kurta Barnerta (vášnivého maliara, ktorý svoje vnútorné pocity pretavuje do namaľovaných obrazov), že práve jeho spoznávam od malého chlapca, až to pokračuje do dospelosti, keď je už mladým mužom, čo sa neustále miluje so svojou priateľkou Ellie Seeband, pričom jej otec, profesor Carl, gynekológ, má „škaredú” stránku svojho JA, akési horšie alter ego, ktoré d-o-k-o-n-a-l-o skrýva (maskuje) pod svojim zovňajškom. Je úplne typické, že mnohí nacistickí pohlavári sa vyhli trestnému stíhaniu za vojnové zločiny, a tak iba na záver - vymenili kabáty, kedy sa ZAksichtili, že nás sa to netýka... _ Nebojte sa ani toho, že film trvá 3 HODINY, a síce je k tomu dosť obscénny, (prístupnosť: R, ženy zaberajú vo svojej celej kráse, ako ich Pán Boh stvoril, čomu som sa vôbec nebránil, ale popri tom ich protipóly môžu na to iba v kútiku duše pomyslieť) a i napriek tomu sa stále jedná o veľmi dobre nakrútenú a nasnímanú, (perfektná d.p. Caleba Deschanela) dobovú drámu, ktorá môže vnímavého, kultivovaného diváka maximálne pohltiť, aj keď manipuluje s menšími (strihovými) vadami na kráse. Takýchto umeleckých, artových filmov nie je veľa na svete ! (19.04.2019)