Nastala chyba při přehrávání videa.
  • dennykr
    *****

    I přes trošku kýčovité finále mě Hill House poměrně silně zasáhl. Mike Flanagan se totiž přesně trefil do věcí, které mám upřímně rád. // (a) Velice chytře vypráví! Systematicky pracuje se spoustou elips, které později zaplňuje využitím perspektivy jiné postavy. Každá z prvních čtyř epizod tak zvládá vyprávět chytrý příběh, ale zároveň vypouštět klíčové informace a neustále divákům odepírat všechny souvislosti. Pátý díl potom vyplní mezery týkající se současnosti a ten šestý definitivně – ve fenomenálně inscenovaných dlouhých záběrech – dovysvětlí minulost. Na těchto základech se pak vystaví zbylé čtyři epizody. Brilantní narativní mozaika! // (b) Soudržnost stylu! Flanigan nekompromisně lpí na spoustě promyšlených návazností – kompozice, pohledu, akce, zvukových můstků –, jejichž zapojením plynule přechází mezi několika časovými rovinami. Do toho patří i zmiňované dlouhé záběry, v nichž se také přechází časem (ačkoliv zde už rafinovaně skrytými střihy). I strašení pak probíhá především v delších záběrech s promyšlenou inscenací v několika plánech. Nejde tak o tradiční jump scare, ale o zdůraznění přítomnosti nepřátelských prvků uvnitř prostoru, do kterého nepatří. Podobně jako ty nejlepší duchařiny: Oculus, Annabelle nebo Insidious. // (c) Přístup k žánru! Obrací totiž tradiční dynamiku mezi dramatem a hororem, v tom se spojují oba předešlé body. Značná část současných duchařin si na rodinném dramatu sice zakládá, ale využívá jej pouze jako základní motivaci ke strašení. To není nutně špatně, první Insidious s tím pracuje výborně! Ale desetidílný seriál by takový přístup asi neunesl, případně by se brzo omrzel. Zde totiž hororové zápletky slouží pouze k rozvíjení rodinných traumat z dětství a neschopnosti se s nimi později konfrontovat. // Spolu s nemotivovanými absurdními násilnostmi je tohle přístup, který mám u hororu nejraději. Mike Flanagan pro mě představuje asi nejzajímavějšího žánrového režiséra současnosti – ať už s limitovanými prostředky natáčí home invasion (Hush) nebo variuje podobná duchařská schémata v různém rozsahu (Oculus x Hill House).(23.6.2019)

  • kaylin
    ****

    Líbilo by se mi, kdyby byl americký seriál „The Haunting of Hill House“ o něco kratší, kdyby byl děj hutnější. Takových šest dílů by mu skvěle stačilo. Deset je trochu moc, odehrává se toho pak tolik, že se najednou tempo rozplizne a začátek vás nemusí chytnout, střed vás může nudit. Ale pak přijde finále a skvělá gradace, kde se ukáže, jak jsou postavy vlastně velmi dobře napsané.(10.8.2019)

  • dubinak
    *****

    1. série Tomuhle já říkám konečně čistokrevný seriálový hororový počin. Flanagan se občas vytáhnout umí, i když jeho styl není zrovna můj cup of tea, protože má tendenci své horory převádět do rodinných dramat a často vybírá až krajně nesympatické protagonisty. V The Haunting ale funguje všechno na jedničku. Scénář, tempo, herecké výkony, dramatická linie, časové prolínání ale co hlavně, hororová stránka a mrazivé scény. Tenhle seriál je sice trochu komplikovaný a chce si to pořádně ujasnit v postavách, ale pokud nebudete sledovat epizody s velkým odstupem, zaručuju, že dostanete atmosferický, hutný zážitek, který budete mít ještě dlouho v paměti. Snad bude druhá série kvalitativně stejná. Těším se.(5.9.2019)

  • Spiker01
    ****

    Co se týče Haunting House, tak jsem dlouho odolával, ale mega hodnocení na imdb (8,7/10) a skvělé ohlasy mě nakonec přesvědčily, abych se do hororového seriálu pustil. A výsledkem je přehypovaný opak guilty pleasure. Takové to, když víte, že je to prvotřídně natočené, ale vás to prostě nebaví. Do půlky sezóny jsem ztrácel v jednotlivých postavách, je totiž hrozně moderní mít ve všem několik časových linek. Mně zpravidla baví vždy jedna. V tomto případě spíše ta prequelová. Dále musím pohanit stopáž deseti dílů, jež některé mají i přes hodinu a jsou přímo nabobtnalé dějovou vatou. Což by ani tak nevadilo, kdybych se naladil na správnou strunu a celý děj si užíval, což se, jak opakuji, nestalo. Ale tu slabou sedmičku tomu dát musím. Ačkoliv u minimálně dvou dílů jsem se strašně nudil, finále bylo celkem povedené a uspokojilo mě jak uzavřením celé rodinné linky, tak nějakými těmi režijními postupy (ale zase, mělo 70 minut a to je prostě nevyhovující) a taky kvůli pátému dílu, kvůli kterému jsem se vlastně do seriálu pustil. Ten je skutečně prvotřídní a poprvé a naposled mě zamrazilo. O nějakém strachu z tíživé atmosféry nemůže být řeč, ale pocitově to rychle uteklo. A taky Michiel "Hank" Huisman byl super. Nově uznámená druhá série sice bude kompletně o něčem jiném, ale těžko říct jak budu mít za rok opět chuť se do tohoto světa vydat. Zklamání, bohužel.(29.3.2019)

  • Michelle75
    *****

    Moc povedený hororový seriál. Mělo to i hloubku, což u hororu moc nečekám. Hezky vykreslená rodina, kdy byli herci povedeně vybráni jak pro dětské role, tak pak pro budoucí dospělost. Jako děti však vedou.:) Určitě tomu nechybí magická strašidelnost, tajemnost,ale netlačí to na pilu a tak je to strašení na hranici příjemného. Kolem třetího dílu jsem byla trošku na pochybách,ale nakonec velká spokojenost.(9.5.2019)