Nastala chyba při přehrávání videa.
  • choze
    ****

    Silná duchařina postavená podobně jako Walking Dead - ani v jednom případě se neklade důraz na nadpřirozeno, ale na to, jak se jeho dlouhodobé působení psychicky podepisuje na postavách. Na svoje si ale přijdou i ti, co se prostě chtějí bát duchů. Solidně napsané, natočené i zahrané, přesto to nebyl úplně můj šálek kávy a musel jsem se do dokoukání trochu dokopávat.(13.7.2019)

  • silentname
    *****

    Posledné dni som sa filmom venoval trošku menej, no potreboval som toto dokončiť. Na jednu stranu som bol zvedavý, na druhú stranu keď niečo rozpozerám, tak to chcem uzavrieť, aby som to mal všetko ucelené. Takže možno to bude trošku dlhý koment (aj na moje štandardy dlhý), no je treba si niečo o tomto povedať vo väčších detailoch. Takže poďme na to. "The Haunting of Hill House je najnovším a najväčším projektom Mika Flanagana, ktorý sa rozhodol otvoriť dvere obrovského strašidelného domu po skoro 20-tich rokoch znovu. A myslím si, že je to len dobré. Myslím si, že všetci si zasluhujú niečo lepšie, než bolo "The Haunting" z roku 1999. A hoci sa nepovažujem za vysloveného odporcu toho filmu, tak mám pocit, že rokmi akosi nemá nejaké vysoké kvality. Ale o tom filme sa tu baviť teraz nebudeme. Začal by som tým, že od prvej epizódy sa podarilo Flanaganovi ma zaujať. Spoznávame sa s našimi hrdinami, spoznávame ich životy, ich tajomstvá, ich vnútorne bolesti, radosti a podobne. Je pre mňa veľmi zaujímavé, že prvá polka seriálu sa venuje každej postave zvlášť. Považujem to za vynikajúci nápad a rozhodne to dalo seriálu silnú atmosféru. A každý má v jadre svoje vlastné problémy a spôsoby, akými sa s nimi vyrovnáva. Herecké výkony sú tu podľa mňa vynikajúce. Nechcem ich tu rozoberať všetkých, no povedzme si to aspoň takto. Málokedy som veril detským predstaviteľom tak ako v tomto seriáli. Funguje to skvele. Takže obdiv ide tam. Potom by som menovite chcel aspoň pochváliť Victoriu Pedretti, ktorá dáva Nell absolútne maximum a rovnako musím pochváliť aj Carlu Gugino, ktorá vie byť aj príjemná a milá, no súčasne aj desivá so svojim úsmevom. Najmä keď vieme, čo sa bude diať. No súčasne si uvedomujeme, že na nej pracuje silný parazit a nie je dostatočne silná na to, aby sa tomu dokázala brániť. Nakoniec je treba si povedať, že zbrane, ktoré proti nej dom nasadí sú skutočne silné. Je skvelé takisto vidieť v sérii ako sa postupne jednotlivé kúsky puzzle dávajú na svoje miesto. A pochopíme to najviac asi v posledných dvoch epizódach. Tie vysvetľujú podľa mňa všetko dokonale. A takisto je dobré vidieť, že niektorí duchovia sú nebezpečnejší, než iní. Nie všetci chcú našim hrdinom ublížiť. Lenže žijú z niečoho, čo im bráni odísť. Bolesť, vina, žiaľ alebo hnev. Emócie, ktoré ich držia v dome. Funguje to skvele. Hudba vo filme je skvelá, atmosféra tohto baráku funguje fantasticky. Človek verí, že tie steny držia nebezpečné tajomstvo. A niekedy sa to doťukne a veci sa dajú do pohybu. Takže tam hovorím, že je to super. Čo viac by som mal povedať? K poslednej epizóde by som sa ešte vrátil a povedal, že mi ukázala na to všetko čo som videl úplne nový pohľad. A rozhodne dobrý. Najmä vysvetlenie červenej miestnosti zrazu dáva oveľa väčší zmysel. A tiež musím povedať, že vysvetlenie pôvodu "Bent-Neck Lady" je pre mňa rovnako fantastické. To som nečakal a všetkému to dalo nový zmysel. Aby som to nejako uzavrel, tak poviem, že Mike Flanagan je pre mňa majster atmosféry. Nepotrebuje dávať do svojich filmov, alebo v tomto prípade seriálu zbytočné zvukové efekty, nepotrebuje duchov, ktorí robia na nás zubaté pohľady ani nič podobné. Necháva nás variť sa v seriáli, postupne nám odhaľuje tamostvá a pritom sa nebráni tomu pridať nejaké ľakačky, alebo pohľady na ducha, ktoré ale vyzerajú skvele a dokonca aj vedia desiť. Pre mňa jeden z najepších seriálov roka, som zvedavý či to bude niekam pokračovať, alebo nie... no ak by to takto zostalo, tak by mi to úplne stačilo. Menej je niekedy viac. Ak ste hororoví fanúšikovia, tak je to povinnosť. Ak ste fanúšikom Flanagana, tak je to povinnosť. Rozhodne tlieskam a som vďačný za tento zážitok. Hodnotenie: A+(3.4.2019)

  • Michelle75
    *****

    Moc povedený hororový seriál. Mělo to i hloubku, což u hororu moc nečekám. Hezky vykreslená rodina, kdy byli herci povedeně vybráni jak pro dětské role, tak pak pro budoucí dospělost. Jako děti však vedou.:) Určitě tomu nechybí magická strašidelnost, tajemnost,ale netlačí to na pilu a tak je to strašení na hranici příjemného. Kolem třetího dílu jsem byla trošku na pochybách,ale nakonec velká spokojenost.(9.5.2019)

  • D.Moore
    *****

    Vzhledem k tomu, že "duch může být i vzpomínka", jak říká jedna postava, je tenhle seriál stoprocentně duchařský. Je to totiž také taková vzpomínka na dobré hororové časy, v nichž hrály prim postavy a které se sice vždycky nevyhýbaly klišé, ale uměly s ním pracovat natolik mazaně, že to nikomu nevadilo. Musím obdivovat Mika Flanagana za to, jak skvělou, poctivě staromódní atmosféru dokázal navodit, a zároveň za to, jak současně ji vypráví. Příběh je mazaně vystavěný, co díl a co scéna, to další tah pro celkový obraz, postavy jsou do jedné perfektně napsané a zahrané - nemohl jsem si nevzpomenout na Odpočívej v pokoji. No a pak jsou tady duchové... Ti duchové... Ti tedy jsou! Dlouhán s buřinkou se rychle zařadil mezi to nej, co jsem kdy viděl, o paní s ohnutým krkem (skvěle vypointované v páté epizodě) ani nemluvím. Způsob, jakým se zjevují, krásně kašle na vše, co nám servírují horory posledních let - žádné laciné baf a kravál, ale prostě mrazivé zjevení něčeho, co tam najednou je... A vypořádejte se s tím. Byl jsem vážně spokojený se vším a jelikož zejména v závěrečných epizodách dával Flanagan najevo, že má velmi rád Kubrickovo Osvícení, jsem přesvědčený, že Doktor Spánek je v dobrých rukách.(4.11.2019)

  • Heisenberg_
    *****

    "A ghost can be a lot of things. A memory, a daydream, a secret. Grief, anger, guilt. But, in my experience, most times they're just what we want to see. Most times, a ghost is a wish." ... Konečně po delší době solidní plnohodnotný hororový seriál (konkrétně od uvedení 2. řady Stranger Things), u něhož jsem byl doslova šokován hrůzou. Nekompromisní závěry jednotlivých epizod vás vtáhnou do vzrušujícího děje jako nic žánrově podobného, natožpak samotná hlavní pointa vám způsobí nehorázně megalomanský mindblow, jež vás nenechá jen tak ledabyle v klidu a míru spát, a dílčí dějové zvraty zredukují vaše pozitivní myšlení vůči tomuto skvostu k bodu mrazu anebo způsobí téměř každému efektivní léčivou kúru v podobě líbivého infarktu. Prolínání přítomného a minulého dění obstojí jak z narativního tak gradačního hlediska. Vedlejší dějové linky jsou neméně interesantní a obsahově pozoruhodné oproti těm hlavním. Emocionálně strhující příběhy prokreslují již tak charakterově zajímavé a povahově velmi sympatické postavy, jež jsou skvěle napsané a srší nemalým charismatem a jež vás svojí nevídanou jedinečností chytnou za srdíčko a jen tak bezprecedentně nepustí až do úplného konce... Tento seriál má také jeden výjimečný aspekt, který současným žánrově podobným projektům zhola chybí - hrůzu nahánějící napětí a atmosféra, z níž by se v celé své šíři posadil na zadek i Franta Nebojsa - obojí by se nakonec dalo ždímat i po hektolitrech... Jsem doopravdy neskutečně nadšen - přestože uzavření hlavní dějové linky není zcela celistvé (problém tkví v tom, že daná tajemství se chronologicky nederou na povrch - což prostě ujme škodu, přestože se jedná o jeden z faktorů budujících napětí), nicméně tento počin se může pyšnit titulem Největší seriálové překvapení a Nejlepší seriál za rok 2018... Unikum! Masterpiece! ... duchařina rules!(1.3.2019)