The Haunting - Dům na kopci

Tleskám za schopnost vystrašit diváka bez jump scares. Flanagan nás děsí postupně budovaným napětím (kde skoro vždy na konci napjatého okamžiku čeká bubák), tím, co číhá v pozadí scény - a ano, občas i něco děsivého na naše hrdiny vyskočí... A hrdinové jsou to skvěle napsaní. Pět sourozenců, kteří si do dospělosti odnesli obrovská traumata z doby strávené v děsivém domě na kopci. Každý je jiný, každému je věnovaná samostatná epizoda, kde se dozvíme, co se jim stalo jako dětem a jak jim to ničí dospělý život. Svým způsobem je tohle na seriálu nejděsivější - jak prožité zážitky dokáží lidi strašit ještě za dvacet let. Nejsilnější je rozhodně pátá epizoda s nejmladší dcerou Nell - smutná, tragická, šokující. Ale šokující v dobrém slova smyslu. Všechno se postupně složí do smutného, mrazivého obrázku, kde se vyprávění vrací do výchozího bodu - roztříštěné rodiny, která k sobě musí najít cestu, aby alespoň na některé z hrdinů čekal happy end. (18.10.2020)

“Vezie ich ku striebornému stolu. Vezie ich k chorobe a žialu a smútku a smrti, a tie zuby ich roztrhajú zaživa jedného po druhom.” Psychologická depka roku, evidentne inšpirovaná Kubrickovym Shining, prevedená v rozdielnom žánri, s rozdielnymi prioritami, a zároveň od Shining snáď prvý horor, ktorý z toho dokázal vykorčulovať so cťou a uspokojivo uzavrieť svoje univerzum. Mimo záveru pripadá na jednu circa hodinovú časť zhruba desať minút hororu a keď to príde, tak to bolí. Najviac všetky tie plače (prvá a tretia epizóda) a pri jednej - vlastne celkom ojedinelej - lakačke (E08), ma triaslo ešte niekoľko minút. Samozrejme si kecy o dokonalosti nechám; vo väčšine epizód mi nejaký detail vadil (hlavne premúdrelé decká), ale takto dobre obsadený, zahraný a napísaný seriál, si treba vážiť. Konkrétne šiesta - čisto konverzačná epizóda s točitou kamerou je čisto dream come true. Screaming meemies. (13.10.2020)

Líbilo by se mi, kdyby byl americký seriál „The Haunting of Hill House“ o něco kratší, kdyby byl děj hutnější. Takových šest dílů by mu skvěle stačilo. Deset je trochu moc, odehrává se toho pak tolik, že se najednou tempo rozplizne a začátek vás nemusí chytnout, střed vás může nudit. Ale pak přijde finále a skvělá gradace, kde se ukáže, jak jsou postavy vlastně velmi dobře napsané. (10.08.2019)

Hororový žánr osobně řadím mezi nejtěžší k perfektnímu zrealizování. Ono vyvážit dobře vystavěný příběh s tou tíživou hororovou atmosférou okořeněnou lekačkami, jenž nepůsobí prvoplánově a lacině, to vše zvládnout jesť skoro pro každého hororového tvůrce nereálný úkol. Ale režisérovi Flanaganovi se to vydařilo. A nutkno podotknout, že lepší hororové drama jsem asi doposud neviděl (a tím mám na mysli i celovečerní snímky). Dům na kopci totiž zazářil v každém svém jednotlivém aspektu, doopravdy jsem nenašel sebemenší chybičku, kterou bych mohl autorům vytknout. Fakt nenašel, což nechápu. Vyprávění postavené na příběhu v současnosti s retrospektivními prvky v 26 let staré minulosti se zprvu jevilo dost chaoticky, ale postupem času, jak seriál plynul ke svému finiši, se všechny vyrojené otázky zodpověděly způsobem, že snad každičký divák musel být ve výsledku spokojen. Tak silný příběh o jedné rodině jsem na velkém plátně neviděl. Mnoho herců se tímto svým počinem neskutečně zviditelnilo, věřím, že to nakopne jejich kariéru a uvidíme je v mnoha projektech. Dětští herci mě nechali v úžasu, odhodili všechny zábrany nějakého strachu z publika a předvedli výkon, na který jsem jen dokázal čumět jako puk. Vše doprovází úžasně stylová hudba, podmanivý a drahý vizuál, výtečná kamera nenechávající diváka chladným a mrazivá atmosféra, jenž se vám zahryže až do morku kostí (pár scén mi přivodilo infarkt). Kromě dílů pět a šest, které jsou všude vynášené do nebes (a to poprávem!), mě závěrečné dva díly odrovnaly. Ať už svým precizním zakončením tohoto drtivého příběhu, ať už skvělými dialogy, které ve vás budou rezonovat hodně dlouho, a také i emocionálně strhujícími momentkami, kvůli kterým si budu muset dokoupit balení kapesníků. Mike Flanagan, jednoduše jméno, co se mi vrylo do paměti pod kolonkou PERFEKCIONALIZMUS VE VŠECH OHLEDECH. A to už nikdo nezvrátí. Za mě 100 % (26.10.2020)

Na Haunting of Hill House jsem už narazil před dvěma roky v době premiéry, ale po pilotu se mi nějak nechtělo pokračovat. Teď jsem legální cestou Netflixu dal jednomu z mála hodnotných hororových televizních projektů znovu šanci a najednou mě dost pohltil. Nejspíše na tom bude mít svůj podíl můj vzrůstající zájem o děsivý žánr, kterému jsem v onom roce 2018 ještě zdaleka tolik neholdoval. Každopádně jsem po nynějších zkušenostech s Hill House zvědav na podzimní “pokračování” Bly Manor, kde se v nových rolích mihne polovina zdejšího osazenstva. [viděno na Netflixu] (31.08.2020)