Bez vědomí
Režie:
Ivan ZachariášScénář:
Ondřej GabrielKamera:
Jan VelickýHudba:
Petr MalásekHrají:
Táňa Pauhofová, Jan Vlasák, Martin Hofmann, Lenka Vlasáková, Petr Lněnička, Hattie Morahan, David Nykl, Kristýna Ryška, Jevgenij Libezňuk, Ivan G'Vera, Lucie Juřičková, Tomáš Jeřábek (více)VOD (1)
Recenze (14)
Špionážní série zasazená do období lámání dvou režimů je v polovině a upřímně bych tedy čekal větší terno. Zbytečně moc si nás tvůrci drží od těla, ač chápu, že to má být pojaté řádně temně a s nebývalou skepsí. Scénář informace poměrně umně zadržuje, tempo je velmi pozvolné a plíživé jako se pomalu hroutí jeden systém, aby jej vystřídal jiný. Berg se snaží odhalit pravdu a už v mnohém chápe souvislosti, dokonce nachází kus světla od auta, které srazilo disidentský pár. A důležitou fotku nechává u své (utajené) přítelkyně. Narazí ovšem na svého šéfa, který krásně vykresluje jakousi nejednoznačnost, kdy nikdy není zcela zřejmé, zda jeho milé slovo nebo projevená empatie nejsou jen nástroji k manipulaci okolí. Mariina lesní výprava do vojenského prostoru docela zdlouhavá a naivní. ()
V tomto dílu psychothriller odpočí do akční odbočky, než se vrátí k výchozímu žánru se závěrečnou hodinou pravdy. Z té vyjdou bez jakékoli revoluční nostalgie pouze dva druhy jedinců: zlomení a cyničtí. Včetně moralistických prognóz, že lidé nebudou chtít pravdu, nýbrž peníze, a že orwellovské „Velký bratr tě sleduje“ platí v každém režimu. ()
Stejně jako v předchozích epizodách jsem si užíval kvalitní atmosféru, příběh nabral špionážně thrilleroidní kurz, což mě bavilo, těšil jsem se, jak tvůrce zase pochválím, ale než jsem se dostal ke konci dílu, tak to takhle po..... pošlou do háje? Tohle přece není vědecká fantastika, takže abych si mohl děj užít musí být uvěřitelný. Tak co měl sakra znamenat ten orientační běh v sovětském vojenském prostoru? To byla ťafka...Alespoň ta hudba zachraňovala situaci; Planetu Hieronyma Bosche 2 bych tady nečekal. / Poučení: Chceš zhubnout? Dej si kyselou lázeň. ()
Myslím si, že ta Angličanka měla velké štígro, že se vůbec vrátila. A určitě jí pak už bylo jedno, že ji degradovali. Byla rozhodně ráda, že zachránila holý život. ()
To není paranoia, když po vás opravdu jdou... ()
Britský agent - žena, pochopiteľne, patriarchát, LGBT a podobne - je vystavená vypočúvaniu ruských agentov, Tánička prenikne na ruskú utajovanú základňu. Viac k tejto epizóde asi nemám čo dodať, snaha o akúsi špionážnu drámu z pohnutých rokov v našej histórii je opäť jednosmerná a trochu tvorcovia stratili niť. Čo je škoda, pretože kulisy boli celkom dobré. ()
Nejvíc se mi líbil Kopta coby vlasatý mechanik :-)V díle zazní podezření, že by dopis mohl být šifrován takzvanou Vernamovou šifrou. Vernamova šifra je jednoduchý šifrovací postup patentovaný v roce 1917 Gilbertem Vernamem. Spočívá v posunu každého znaku zprávy o náhodně zvolený počet míst v abecedě. To se prakticky rovná náhradě zcela náhodným písmenem a na tomto faktu je založen důkaz, že Vernamova šifra je v principu nerozluštitelná. ()
Tady to bylo místy už hodně natahovaný. Možná je to o zvoleném přístupu, ale já vážně nepotřebuju znát každej strom v lese. Hlavně mi to ale nesedí časově... Přílet do Československa v říjnu 1989, nehoda, nemocnice, zotavení, pátrání a změna režimu ještě pořád v nedohlednu..? To nee ()
Tu autori stratili trochu súdnosť, keď nechali Táničku, ktorá tu navyše hrá dosť naivnú postavu, vlámať sa do tajnej ruskej základne :D ()
Až na šokující a dle mého rozhodně nečekaný závěr se bohužel prostřední díl trochu nemastně neslaně vlekl, i když se snažil veeelmi opatrně dostat na povrch další souvislosti v onom komplikovaném pátrání. Jestli bylo nynější roční období ještě před 30 lety opravdu takto prohnilé, tak děkuji samotnému bohu, že jsem až dítětem milénia. ()
Pořád dost nudné a malinko scifi - návštěva ruské základny :D ()
Prieskum pani Skálovej na ruskej základni.... takmer som to vypol... Ale atmosféra tých časov vakreslená dokonale.... sivastá temnota. ()
Epizoda v Ralsku je megapic.... pro pitomecky. ()
No pro me je to zatim vazne zamotany a mam obavy, ze se uplne neorientuju. Tenkrat mi bylo 18 a nastesti jsou me vzpominky barevnejsi.... Jsem zvedavy, kam se posunem priste... ()