Zrození

Krásny a vnútorne krásne komplikovaný film o dvoch ľuďoch, ktorých emocionálne životy sa pretli najkurióznejším možným spôsobom. Režisér Jonathan Glazer opäť psychologicky exceluje a opäť si výrazne vypomáha vizuálnou a hudobnou stránkou. Tentoraz je však výsledok úplnym opakom jeho ostrej a zbesilej prvotiny Sexy Beast - je pomalý, dlhozáberový, hypnotický a krehký. Majstrovské herecké výkony Nicole Kidman a Camerona Brighta, kúzelná a nikde inde nepočutá hudba Alexandra Desplata, námet hodný Pulitzerovej ceny. Rozbalenie pointy je síce trochu chaotické a v kontexte s predošlým dejom možno aj trochu sklame, no v dozvukových minútach z neho vykvitne NÁDHERNÁ myšlienková kolízia. Aby ste ju ale plnohodnotne precítili, musí vám byť blízky Glazerov osobitý spôsob vyjadrovania sa. (11.06.2005)

Pomalu plynoucí drama, které má svoje zvláštní kouzlo a samozřejmě výbornou Nicole Kidman, která po celý film a hlavně při scéně na koncertě dokazuje jaká je to velká herečka. Cameronu Brightovi jen tiše závidím, protože v jeho věku být v jedné vaně s nahou Nicole Kidman se jen tak nikomu nepoštěstí. (22.07.2012)

Dlouhé záběry - třeba na tvář (bezesporu nádhernou, ale přece jen...) Nicol, minutku, dvě...Nejdřív jsem se při tempu vyprávění ošívala, ale nakonec mi sedlo. Bylo to citlivé, bylo to zvláštní, mělo to své kouzlo a velkou poetiku. A milý popěvek jako podkres titulků. Nejsem z toho uchvácená jako mnozí zde, ale nebylo to ani zdaleka tak zlé, jak vypadalo v úvodu. (12.04.2011)

Podmanivý film, ktorý ma už od úvodnej scény "vtiahol do deja a nepustil"... Je podmanivý či už hereckými výkonmi štandartne skvelej Nicolky a pre mňa prekvapenia v podobe Camerona Brighta (tak ťažkú úlohu zahral fakt presvedčivo!), hudbou, originálnm príbehom a fantastickou réžiou pre mňa neznámeho Jonathana Glazera...V podstate( takmer) dokonalé... 4,5/5 (30.01.2006)

Scénář na filmovou povídku, roztažený na plnou stopáž. Dominantním rysem filmu je jeho pomalost. Takřka nepřetržitě hraje hudba. Střídají se dlouhé záběry. Postavy většinou mlčí, dialogy jsou velestručné. --- Divák je diskrétně ponechán v zamyšlení. Nad čím? Nad otázkou, zdali je desetiletý chlapec opravdu převtělením muže zemřelého před deseti lety. Tvůrci, hlavní postavy příběhu a snad i někteří diváci jsou schopni nad tím dobrou hodinu němě žasnout a snít. --- Méně lehkověrný divák netrpělivě očekává nějaké rozuzlení. A to opravdu přijde. Je překvapivé a velmi dobré. Namísto infantilnosti nabízí skutečné lidské drama lásky, nevěry a letité nenávisti. Jenže scénáristovi takový námět zřejmě připadal nezajímavý, využil jej jen tolik, aby se zápletka nějak vyřešila, a závěr filmu se opět odehrává v zasněné popletenosti. --- Mám z toho pocit asi takový, jako by mi někdo říkal: „Šachy, to nic není, ale když se nad tím pořádně, fakt pořádně zamyslíš, tak uznáš že Člověče nezlob se - to je hra králů!“ --- Obrázky a hudba jsou pěkné. Zaujal mě pokus napodobit Mahlerovu Druhou symfonii „Zmrtvýchvstání“, aniž by byl Mahler citován. (18.08.2010)