Tankový prapor

Temnější, méně vtipný a politicky hodně vyhrocenější starší bratříček Černých baronů, mnohdy spíše drama nebo tragikomedie než komedie. Vděčný výraz "Cožee?!" se objevil ocitovaný Jiřím Kodetem v Pelíškách ve scéně setkání Kodeta ve škole s Jaroslavem Duškem a vyvolal ve mně i v kině lavinu smíchu. Jiné sousloví "Jak je to možné?" používám s úspěchem dodnes zase já. Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=GvueoKTTPrg (17.02.2009)

Skvěle bluesově podbarvená komedie, ve které vyniká malej uřvanej Roman Skamene, kterej se do role úžasně hodí. Do toho absurdní socialistickej vojenskej výcvik okořeněnej hláškama, postavičkama, fórkama, nápisama na zdi, sexualníma aférkama, několika odhalenejma kozama a bobrem, a to všechno v kombinaci s tankovým praporem. Dany Smiřický je Vaculíkem taky dobře zahranej a Simona Chytrová se mi taky dycky libila. Na podobně laděné Černé barony nebo Copak je to za vojáka to nemá, ale taky je to podle mě docela dobrá komedie... Jak je to možné!?!? COŽE?!!! (08.06.2014)

Já tenhle film nenávidím. Viděl jsem ho párkrát v dětství v televizi a přišel mi vždy neskutečně stupidní. Dnes ho shledávám dokonce nesnesitelně ubohý - nově jsem ho zhlédl bezprostředně po dočtení stejnojmenné Škvoreckého předlohy, a byla to hodně tristní podívaná. TANKOVÝ PRAPOR je žalostné defilé příšerných hereckých výkonů, odfláklého scénáře a čerstvého porevolučního nadšení, s nímž se tvůrci po hlavě vrhli na vše, co bylo do té doby nemyslitelné. Po této stránce je tento film symptomatickou ilustrací toho, jak hluboko v následujících letech měla česká kinematografie klesnout. Neschopnost vyprávět příběh, roztříštěnost děje do autonomních scének, herecká, režijní i scenáristická fušeřina hraničící s diletantstvím, nuda, vulgárnost a protivná přemíra sexu... všechny tyto neblahé atributy nepodařených českých filmů 90. let zde najdeme a Olmer jim s pionýrskou razancí vyšlapal neomylně cestu. Kdo ale mohl tehdy tušit, jaké budou další cesty nejen českého filmu, ale i jednotlivých tvůrců, kteří se na filmu podíleli - za všechny budiž zmíněn spoluautor scénáře John, který to dotáhl později až na ministra vnitra, a herec Jandák, který se pro změnu stal ministrem kultury, ach! Byl to právě Jandák, kdo se mi v lednu loňského roku stal poslem špatných zpráv, od něhož jsem se dozvěděl, že zemřel Škvorecký, můj nejmilejší literát. Když jsem tehdy, ještě nic netuše, 3. ledna 2012, zapnul ČT24, z obrazovky na mě začal žvanit Jandák, který v televizi vzpomínal právě na natáčení Tankového praporu a čerstvě zesnulého autora jeho předlohy. Jaká to ironie, protože horší příklad filmové adaptace snad aby pohledal! A neherec Jandák mám na tom nemalý podíl. Sám Škvorecký se k tomu v doslovu ke knize vyjadřuje jen velmi decentně, ale jsem si jistý, že dobře věděl, jaký paskvil to Olmer přivedl na svět, a bylo mu to líto: "Realizace se musela potýkat se známými problémy filmových přepisů knih, jejichž hlavní účin je v autorském vyprávění". Film toto řeší nenápaditým použitím voiceoveru a retrospektivy, přičemž pochopitelně vypouští úvahové pasáže a vše "intelektuální"; scénář knihu jednoduše osekal na kost a ponechal z ní jen slovní a situační humor, který je žel většinou zabitý nevydařeným vypointováním - TANKOVÝ PRAPOR je zoufale nevtipný a nudný. Moje občasné uchechtnutí tak pramenilo spíše z pohrdání nad tím, jak je tenhle film pitomý a vzdálený duchu předlohy, která si nezadá s genialitou samotného Haškova Švejka. Marná sláva, tenhle film je v první řadě svědectvím své doby a ukázkou toho, jak se to nemá dělat - jako studijní materiál je to po této stránce báječný zdroj, ale jako film je to skličující počin, který v této podobě neměl nikdy přijít na svět. (20.10.2013)

Nestárnoucí klasika a především ukázka (alespoň filmová), že i na vojně mohla být za určitých situací dobá prdel. Buzerace v podání Romana Skamene a především geniálního Miroslava Donutila (který patří k tomu nejlepšímu) mě dokáže pokaždé rozesmát znovu. Přestože jsem tento film viděl již mnohokrát, vždycky se na něj mrknu rád. (05.01.2012)

Ne ne a ne. Prostě nemohu přijít Tankovému praporu na jeho tankovou příchuť a tak mi nezbývá než se dívat do prázdná, když některý milovník tohoto filmu začne hláškovat repliky herců, které jsou pro jedny kultovní a pro druhé zbytečnou záležitostí. Lukáš Vaculík za svých mladých let byl vycházející hvězda, která však vylétla do půlky své hvězdné cesty a pak začala pozvolna zase padat dolů. Ani plejáda skvělých herců pro mě nezachrání tento film. (04.06.2006)