Oko

Moje první setkání s asijským horrorem. Pokud se Oko ovšem horrorem dá nazvat. Námět jako takový nebyl až tak převratný, ale provedení se mi líbilo hodně. Znepokojivá atmosféra byla vytvořena velmi jednoduchými a nenápadnými prostředky. Ten romantický podtext mi ale vadil. Vlastně celkově to bylo hodně klišoidní a neoriginální, ale zanechalo to ve mně dojem, proto dávám čtyři. HUDBA: Orange music - na správných místech minimalistická, na správných místech tajemná, až horrorová. (20.12.2007)

Mám problém s japonskými horory a jejich remaky. Jednoduše řečeno, nebojím se u nich. Ať jde např. o KRUH, nebo v tomto případě o THE EYE. Přitom nemohu říci, že by byly špatně natočeny. Právě naopak. Ale emocionálně mně prostě nedokáží správně vyburcovat. THE EYE má neotřelý, zajímavý příběh, který má ale jednu dost velkou vadu - dva nastavované konce, přičemž ten druhý je sice efektní, ale svým způsobem hodně trapný a kdyby tam vůbec nebyl, byl bych raději. Celkově jsem podle ohlasů čekal, že to bude větší bomba. A tím se vracím na začátek svýho komentáře... (01.07.2003)

Děsivost Šestého Smyslu se rázem stává hadrem na podlahu...už od úvodních titulků, které kromě skvělého výtvarného řešení oplývají geniální hudbou od Orange Music. Tato hudba vás provází celým filmem, od takřka romantických scén ve kterých Mun znovu objevuje svůj svět, až po děsivá přízračná vidění. Právě zvuková stránka, střih a kamera dělají atmosféru tak hutnou, že se tomu člověk zdráhá věřit. Ne, nezdráhá se, ale bojí se věřit. A ohledně hereckých výkonů - obraz strachu v očích hlavní hrdinky vaši mysl hned tak neopustí. Dočkáte se i drobné exkurze do východního náboženství a filozofie, prostě a jednoduše - Oko je božské... (22.03.2003)

Je to dosť dobrý japonský horor. Má výborný príbeh o žene, slepej muzikantke, ktorej transplantujú očnú rohovku, ale začne vidieť zvláštne postavy, ktoré nikto iný nevidí a tak sa rozhodne zistiť, komu pôvodne rohovky patrili, aby o tom zistila pravdu. Spracovanie je rovnaké ako aj pri ostatných podobných filmoch, teda deje sa niečo nepríjemné, na hlavnú postavu to vplýva čoraz viac a tak sa rozhodne zistiť pavdu a začne pátrať. Ale mne tento typ spracovanie vyhovuje, aj preto rád vyhľadávam ázijské duchariny, takže toto opakovanie za zápor nepovažujem. Hororových scén je tu dosť a hlavne v prvej polovici, ale nemôžem o nich povedať, že by boli strašidelné. Sú pomerne inteligentné a dobre zobrazujú mytológiu filmu, obzvlášť odvádzanie ľudí z nemocnice, ale napätie som pri nich nepociťoval. Pátracia časť filmu je tiež dobrá, nie je originálna alebo moc prekvapivá, ale rozhodne zaujímavá. Ale aj tak za najlepšiu časť filmu považujem záver, ktorý vyzerá ako z iného filmu, pretože je dosť veľkolepý, zatiaľ čo zvyšok filmu je skôr komornejší. A filmu nechýba ani tá pravá ázijská hororová atmosféra. Oko bol prvý ázijský horor, ktorý som videl, ale vtedy ma vôbec nezaujal. Odvtedy som už videl mnoho iných ázijských hororov a žiadny ma moc nesklamal, tak som sa rozhodol po rokoch dať ešte šancu aj tomuto filmu, ale tentoraz som už spokojný. Ako horor nie je až taký dobrý, ale ako film sa mi už dosť páči. Je samozrejme lepší ako americký remake, ale ani ten nie je najhorší. Objektívna kvalita filmu- 75%, film sa páči mne na 76%. (13.09.2007)

Tento horor som "pretrpel" v kine s dlaňami cez tvár a s občas roztiahnutými prstami pred jedným okom. Pri scéne vo výťahu som nebol ďaleko k absolútnemu zošaleniu a ani niektoré ďalšie scény príliš za ňou nezaostávajú (duchovia pri smrteľnej posteli v nemocnici). Áno, prekvapivá pointa sa dostaví, ale do kolien ma nedostala. To skôr tá prvá, niekedy v polovici filmu. Bál som sa asi viac ako pri americkom Kruhu, kde som mal tiež v sále značné psychické problémy. Víťazstvo dokonalej formy nad mierne nadpriemerným scenárom. (24.07.2017)