Režie:
Irena PavláskováScénář:
Irena PavláskováKamera:
F. A. BrabecHrají:
Ivana Chýlková, Karel Roden, Jitka Asterová, Libor Žídek, Miroslav Etzler, Eva Holubová, Vilma Cibulková, Daniela Reischlová, Petr Haničinec, Helga Čočková (více)Obsahy(1)
Její vášní se stala manipulace s lidmi... Studentka medicíny Dana (Ivana Chýlková) je navzdory svém hezkému zevnějšku zakomplexovanou staropanenskou stydlivkou. Když ji zavrhne zbožňovaný student ekonomie Marek (Miroslav Etzler), rozhodne se Dana dokázat mu, že o ni někdo stojí. Uprosí jeho spolužáka Milana (Karel Roden), aby si ji vzal za ženu. Tím muže přebere své nejlepší kamarádce Lence (Jitka Asterová). Po čase najde Dana v intrikách, pomluvách a manipulaci s lidmi zalíbení. Dokáže zneužít každou slabost a zbabělost, ale i obyčejnou lidskou slušnost. Stane se z ní noblesní domácí panička, která si zakládá na svém postavení a na manželově kariéře v podniku zahraničního obchodu. Neváhá kvůli tomu přemluvit Milana, aby v práci podrazil kolegu a nastoupil na jeho místo... Snímek Čas sluhů byl režijním debutem tehdy osmadvacetileté scenáristky a režisérky Ireny Pavláskové. (Česká televize)
(více)Recenze (227)
Chýlková s Rodenem v hlavních rolích - perfect!! ()
Před mnoha lety viděno, stačilo... ()
Ivana Chýlková naprosto precizní semetrika. Karel Roden jako vynikající klasický "chlap". Film plný taktik, plný věcí ze života. Určitě stojí za podívání, i když dobrý pocit z něj asi mít nebudete. ()
Povedený film s Ivanou Chýlkovou v hlavní roli. ()
"Na, jez. Ať tomu kreténovi nic nezůstane." chch. Film zralej komunistama na zakázání, ale asi to už nestihli. Není to ale pro mě žádnej skvost, takže i kdyby se jim to povedlo, tak by mi to moc nevadilo. Vadil by mi jenom ten fakt, že se jim to povedlo. Jinak je to takovej divnej film s divnym dějem, s divnou hlavní postavou, v divné době, s divnejma vedlejšíma postavama a s divným chováním. To divny je ale negativně divny. Najde se pár světlejch chvilek, ale těch je asi tolik, kolikrát se otevře prdel, aby mohlo ven hovno. No, sorry, to byly trochu silny slova, tak hrozny to nebylo, ale byla to prostě celkem dost nuda... a skoro aj pičovina, protože Chýlková snad ani nehrála ženskou, ale piču... ()
Psychopatológia jednotlivca i spoločnosti ako remeň ! Beštiálne !! A Chýlková ? - !!! ()
Studie pokřivené lidské osobnosti, které nahrává nejenom doba ve které žije, ale i zbabělost a slabošství jejího partnera. Herecký koncert Ivany Chýlkové a zřejmě její životní role, a pro mě už tehdy jasný signál, že takhle si partnerství opravdu nepředstavuju. Ještě vzpomenu nezapomenutelnou píseň. A škoda, že Irena Pavlásková to pak už bere jenom šusem dolů. ()
Dana Ivany Chýlkové - největší a nejproradnější mrcha v dějinách českého filmu ()
Poslední zbytky zahnívajícího socialismu, naroubované na psychologickou vztahovou rošádu. Tuhle nerovnou partii však ovládá vypočítává, chladnokrevná a manipulativní mrcha. Film Čas sluhů je ponurá, odtažitá, krajně chladná freska, plná výborných hereckých výkonů a jedovatých dialogů. Nejde o snímek, jaký by si člověk dopřával každý den, ale má své nezpochybnitelné estetické, filmařské a herecké kvality, které debutující Irena Pavlásková podtrhla až překvapivě vyspělou režií. Ivana Chýlková si roli ženského „satana“ vyloženě užívá a nad osudem postavy, kterou ztvárnil Karel Roden, by člověk zaplakal. Znepokojivý portrét zla, jež bezcitně využívá dobroty ostatních lidí, uvězněných v šedivém panoptiku smutného města. Škoda, že odkaz tohoto neotřelého filmařského počinu tak trochu dehonestuje jeho přímé pokračování, které si paní Pavlásková mohla klidně odpustit. ()
Sledování tohohle filmu pro mě byl boj. Proto tak slabé hodnocení, ale věřte, že někdy to zkusím znovu... ()
Petr Kellner si uz zadelaval na Barrandove. ()
O neprůbojné puťce která se stala chladnou mrchou. Trochu se divím že tohle prošlo přes tehdejší cenzuru, protože postavy nedělají hezkou vizitku ideálu socialistického člověka, a v ději se hromadí závadné společenské jevy. Ve své době to mohlo vzbudit poprask, jenže dnes je většina kouzla pryč. Z tehdy jistě působivé sžíravé kritiky odolala času jen vynikající Ivana Chýlková a perfení hudba. Zbytek nezestárl zrovna se ctí. ()
To je snad ještě blbější film než "Requiem pro panenku".Pavlásková dělá uplně typický debutantský chyby.Točí to jako sled scén, který neumí pořádně vypravěčsky provázat.Místy to má i přes rytmickou a kompoziční střídmost vyloženě klipový charakter.Do toho tam má podivný vsuvky typu "Polívka poslouchá v restauraci zahraniční rozhlas" nebo "Skupinka ouřadů nacvičuje v plynových maskách chemický poplach".Těžko říct, jestli tyhle věci byly už ve scénáři.A nebo je tam Pavlásková vpašovala ex post.Jestli to měla být subverze, tak je blbě provedená.A navíc zbytečná, protože celý ten film se o režim otírá docela silně a tyhle skeče nebyly vůbec potřeba.Scénář je nedotažený.A vystačil by dějově na hutnou hodinovku.Rozhodně ne na bezmála dvě hodiny.Do toho vlastně není jasné, jaký má režiérka vlastně vztah k hlavní postavě.Po většinu času ji vykresluje jako totální kreaturu - byť místy poukazuje na její chladně pragmatickou logiku.Problém je v tom, že pak jejími ústy pronáší do kamery morální odsudky českého národa.A v poslední záběru je okolní společnost černo - fialová, zatímco Chýlková je provedená v červené.Čímž jako kdyby bylo naznačeno, že tahle odpudivá postava je v celé té mrtvé polečnosti vlastně jediný živoucí tvor.Samostatnou kapitolu pak tvoří Brabcova kamera.Na jednu stranu si ten film můžete zastavovat a záběr po záběru ukazovat, jak je to dobře nasnímaný.Jenže to působí trochu moc strojeně a opulentně.Jakože "děláme velký biják".A pak jsou tam podivné nesmysly typu "lidi stojí na zastávce" - v jednom záběru se mladící absurdně rozcvičují a ve druhém jsou starci melancholicky shrbení.To jsou takové ty momenty, kdy člověk zhruba chápe, co tím chce Pavlásková říct.Nebo co by tím chtěl říct, kdyby dělala nějakou krátkou skicu.Ale dramaturg už byl asi po smrti.Nebo se chystal na Sametovou revoluci. ()
Velmi hluboká studie společnosti končícího socialismu - vlastně však společnosti vůbec. Hlavní hrdinka je dokonalá manipulátorka a jde si za svým cílem stůj, co stůj. Výborné herecké výkony (snad až na Jitku Asterovou, nevím, proč tam to prkno je...) a působivá hudba. K dokonalosti mi tam však malinký krůček chyběl. ()
Chýlková je svině jak víno...nepříjemný film s výbornými hereckými výkony ()
Chýlková zde zahrála strašnou sfini ..... ()
Morálka, rozklad, mezilidské vztahy, duch doby, citová manipulace, msta, nenávist...74%. ()
Myšlienka so svadbou trochu prehnaná aj na dnešné divoké časy, ale film aj na dnešné časy na úrovni. Trochu sa mohlo ubrať na stopáži a mohli by vypadnúť niektoré zbytočné a rušivé scény, napríklad aj disident Bolek Polívka. „Kdo jen čeká, ten se nedočká. Jestli chceš vyhrát, musíš se umět ponížit.“ - „To se strašně shodím, když se ponížím.“ - „Člověk musí leccos spolknout, když mu o něco jde.“ --- „Rozmysli si: Buď budeš hodnej nebo zlej. Ale hlavně nebuď stranou.“ --- „Maminko, ten pán je taky kretén?“ A zabila ma scéna s banánmi v Arábii, to sa ani nedá citovať. ()
V devadesatkach se tvurci prestali bat udelat neco jinak a diky tomu vzniklo nemalo neopakovatelnych kinematografickych pribehu. Pavlaskova byla kazdopadne hned na svem zacatku proste skvela. A kdyz si vzala k ruce dvojku Roden - Chylkova, muselo to skoncit perfektne. Dneska uz se takhle netoci, ale tenkrat to byla pecka. ()
Fuj, to byl ale film....nešťastnice jedna - vlastně nešťastníci všichni! Zvyšuju o hvězdičku - viděla jsem to po dlouhé době znovu a zvyšuju proto, že Irena Pavlásková pak už nenatočila nic, co by předčilo tuhle psychárnu a to byl její debut a taky kvůli tomu tématu. Myslím, že tím manipulátorem a vyděračem nemusí být nutně žena, ale to asi netřeba připomínat, Chýlkovou nemám v lásce, ale tady teda hrála bláho na Oskara... ()
Reklama