Útěk

No, cekal jsem to sice drsnejsi, ale i tak se jedna o slusnej thriller, kterej ale neprinasi nic moc noveho. S pribyvajicima minutama se film porad zlepsoval, takze zatimco na zacatku se nic moc nedelo, McQueen se tvaril tak nejak namrdane a dej se trochu tahnul, od vyloupeni banky se to uz jen zlepsovalo az po masakralni finale s trochu prehnane cervenou krvi. I McQueen se za chvily rozehral, sem tam dokonce hodil nakou hlasku a prislo mi, ze tentokrat to neni takova ta zaporna, ale vlasne sympaticka postava, tentokrat Steve hraje proste parchanta, kterej nadava manzelce, je schopnej kohokoliv zastrelit a celkove se chova docela drsne, akorat sproste nemluvil. No a Ali k nemu skvele sedla, clovek by to do ni nerek, ale zvladla bejt taky misty docela drsna. Celkove slusne natocenej, dobre zahranej, sem tam trosku zdlouhavej, ale misty naopak sviznej, drsnej a zabavnej film a par scen fakt stoji za to videt. (30.09.2008)

"Je to obyčajná banka.“ – "Dillingera zabili.“ – "Ale nie v banke.“ Komentár obsahuje spoilery. Sama Peckinpaha nemusím. Ale môžem (DIVOKÁ BANDA, STRAW DOGS). A ak sa k nemu do zosnulej party pridá jeden z najväčších frajerov, akých kedy Hollywood mal, úžasný narcis Steve McQueen (SEDEM STATOČNÝCH, BULLITOV PRÍPAD, MOTÝLIK, SKLENENÉ PEKLO), je to ešte o dosť lepšie. Hoci ich ÚTEK nemá najgeniálnejší scenár na svete (de facto je naozaj len o úteku pred komplicom, „zamestnávateľmi“, políciou a vzťahom), je to skvelá žranica „Nového Hollywoodu“, v ktorej je Peckinpah presne taký, akého ho milujeme a nenávidíme: vyhráža sa deťom, bije ženy, muži zabíjajú mužov a ženy milujú mužov tvrdo a reálne („Vychrápem sa so všetkými šaržami v štáte, len aby som sa z tej posratej basy dostala.“). Začína to krotko, ale už onedlho sa tempo zrýchli a nezastaví sa do záverečných titulkov, pričom skúsený režisér ťaží kilá napätia aj z triviálnych scén typu „zlodej batožín“. To najlepšie a paradoxne najneakčnejšie ale príde až na samom konci, kde Peckinpah potvrdzuje, že naturalistický rozprávač ešte nie je synonymom pre surovca a ponúka melancholický pocit nádeje. A keď niečo také dokázal ponúknuť ťažký alkoholik Peckinpah, ktorý sa tam dole v pekle snáď má tak dobre, ako dúfal, potom to so svetom ešte také zlé nie je: prašné mexické cesty, starec s dobrým srdcom a platom päťtisíc dolárov ročne a ON a ONA za volantom omlátenej kraksne. „Šťastnú cestu.“ – „Vám tiež, slečna.“ (01.02.2009)

Vězení jak z cukrkandlu a vězni jako cukráři, ale našemu Doktorovi se sladký život ve státním zařízení už poněkud zajídá a chtěl by ven, když to nejde úřední cestou, musí se posnažit manželka a voalá... povede se. Na oplátku, že se McCoy nemusí hlásit na úřadu práce, musí vzít lukrativní zakázku i s úvazkem packalů zadavatele, takže je nasnadě, že se něco zvrtne a Útěk může začít... Zprvu všechno svědčilo pro úvahy typu - ani u Sama není vždycky posvícení - ale nakonec atmosféra silně vtáhne i přes mírné zklamání, že se široko daleko nevyskytuje žádný Mexikánec a taky mně vrtalo hlavou, jestli je Doc tak naivní (což takhle nějaký ten převlek?) nebo takový frajer - samozřejmě nevyspojleruju, která možnost se ukáže být tou správnou. Kdo rád Samův styl a americké koráby silnic, ať si drží texaský klobouk, v kolotočových otočkách je jich k vidění 100 + 1, a jak jinak, než že i tady jsou všechny ženský buď vypruzený nebo pitomý nebo škaredý nebo čubky - nebo vypruzený pitomý škaredý čubky, takže občasný profackování nemůže pohoršit ani Výbor pro prevenci domácího násilí... Zvláštní pozornost, hraničící s poctou, je věnována všemožným hejblatům a páčkám i zvukům, které při chodu vydávají, taktéž slušné hudbě a samozřejmě jedinečnému peckinpahovskému umírání na střelná zranění... Jinak mě film odradil od občasných myšlenek praštit s prací - to nepohodlí útěku za ty peníze snad ani nestojí ;-) (11.05.2014)

Další z řady svižných, zábavných a poměrně surových kriminálek, kterými jsou 70.léta pověstné. Sam Peckinpah opět předvedl kus brilantní filmařiny a příběh o manželském páru prchajícím s pěkným balíkem peněz vystřihl tak nonšalantně, jak by to dnes už nikdo nedokázal. Kromě pronásledování a přestřelek vévodí filmu právě vztah McQueena a MacGraw, mezi kterými to krásně jiskří a akční scény v jejich podání mají své specifické kouzlo. Výborná závěrečná přestřelka a řada povedených dějových odboček, jako je sledování ukradených peněz ve vlaku, udělalo z této kriminálky jedinečnou podívanou, na kterou se dobře dívá i v dnešní době. 80% (16.03.2012)

SAM PECKINPAH, THE GETAWAY (1972) ________ Sam, filmový vagabund, nefalšovaný potomek indiánských předků, milovník chilli, zaprášených cest, proudem tekoucí krve a propagátor kulometu v rukou mexických desperádů, měl k ženám vždy poněkud rozporuplný vztah. Avšak zvěstem o tom, že je nenáviděl, že s nimi zacházel 'jako s dobytkem', těm se mi věřit nechce. Chtělo by to méně předsudků, prah bolestivosti vůči na ladnou líc otisklé mužské dlani, pochopitelně, raději posuňte kamsi mimo běžný 'normál'. ____ Peckinpahovy ženy jsou vášnivé, žádoucí i vyžadující, zrádkyně nebo věrné feny, ale snad pokaždé silné, až pevné, připravenější přijímat, co život dává a bere, a zejména to druhé. V sedmdesátkové peckinpahovské klasice The Getaway se v prvním plánu objevuje jedna úlisná děvka, co jakmile zjistí, že do té doby užitečný manžílek to má spočtené, zareaguje na nabitý kolt padoucha bezostyšným 'zvlhnutím' ; nelze ji tak ani politovat ve chvíli, kdy ji tvrďák McQueen prostě a jednoduše pošle pěstí k zemi uprostřed přestřelky, aby nepřekážela. Je tu však ještě druhá, úplně jiná 'samice', Ali McGraw, shodou okolností v době natáčení budoucí Stevova žena. Peckinpah, aby se nám to nepletlo, nechá McQueena pro jistotu facku vrazit i jí, jenže co je po takové facce, která má svůj popud ve Stevově slabosti? Ali vnitřní silou převyšuje geroje i s jeho naštvanou brokovnicí, zatímco on se ztrácí ve svých pocitech z toho, že plán na jeho propuštění z vězení se neobešel bez jisté podoby 'nevěry' jeho milované. V tom, jak jde v této situaci Ali nekompromisně za svým, což zrovna tady znamená za láskou, jí ani Steve nemůže konkurovat... (28.07.2010)