Freddy versus Jason

Rozhodně tak zábavný, kolik nabízí jeho potenciál, brázdí si to tenhle gore-crossover ve vražedném tempu krvavými splašky někam do nitra divácké staré školy a bez ochrnutí zbytečnými vysvětlovačkami nabírá sympatický směr k vrstvě moderního a tučného popcornu. Zbylo místo na příjemně úchylný humor, tuny nadsázky a sympatické pomrkávání na ty co vědí. Přiznávám, že 4* je hodnocení mírně subjektivní, ale nemohu opomenout svrbění konečků prstů a neskutečnou vnitřní radost, kterou jsem zažíval při finální bitce za mohutného vřískání kytar Machine Head, Ill Nino a Spineshank. Nevím, jestli se mi podobné přání ještě někdy splní (26.11.2003)

" Jedna dvě, Freddy jde... " a za ním Jason; obaja lační po krvi a proti nim banda nesympatických deciek, nevýrazná blondína v hlavnej úlohe, Kelly Rowland, a ten invalid z prvého Scary Movie. Môže byť výsledok vážny horor? Určite nie. Nočné mory sa mi trochu zlievajú dohromady; detailne si pamätám iba jednotku a päťku, a než si ich všetky pozriem znovu, radšej sa zrovnávaniu vyhnem. Zato Piatky mám čerstvo v pamäti a zrovnanie nenachádzam. Freddy vs. Jason balancuje niekde na hranici hororu a fantasy komédie, pričom tá druhá zložka je podstatne výraznejšia. Možno vzdialene pripomenie Piatok šestku a trochu aj devinu a desinu (tj dve najhoršie časti); je tu ale jeden podstatný rozdiel. Scenár nie je úplné bahno, herci práve nevyšli z castingu na porno, a Ronny Yu strčí do vrecka väčšinu predošlých piatkových režisérov. A ešte rozpočet 25 mega - na horor slušné (rozpočet, ktorý si na seba zarobil a teda nechápem, prečo nenasledoval rovno sequel, ale ten divný Nispelov restart). Samozrejme sa nejedná o dobrý film a už vôbec nie o dobrý horor; tentokrát ide skorej o zábavu; a keď to tak aj beriem, priznávam, že som sa smial a neveriacky krútil hlavou, v zhruba troj minútových intervaloch. V rámci žánru, ktorý neviem definovať (je trash žáner?) hodnotím ako hodnotím a som so svojim hodnotením spokojný. (14.03.2013)

Bylo jasné, že tenhle film vyvolá asi podobný poprask, jako to bylo u AvP. Dvě legendární postavy se spojili v jednom filmu. A jak to dopadlo? Aspoň pro mě brutální masakr s hektolitry krví, upadlými hlavami bez těl, upadlými těly bez hlav, tvrdou muzikou a bezmyšlenkovitým nářezem, který mohl každý čekat ať už od názvu nebo jména režiséra. Ve snech je vidět mysteriózní složka filmu a "realita" filmu je slušně odkrouhnutá. Jediná výtka je, že je to horor, což nikdo nemůže brát vážně, protože bát se skutečně nebudete, ovšem je tu jedna funkce, bez které se neobejde žádný film a to, dodívat se do konce. Tento snímek prostě nestihl být nudný a nasadil doslova vyvražďovací rychlost už od počátku. (16.02.2006)

Freddy vs. Jason aneb splněný sen všech fanoušků, kteří znají tyto dva zřejmě nejslavnější masové vrahy filmového plátna. Oba dva jsou ikony let minulých, oba dva děsili diváky v mnoha pokračováních a oba dva mají na svědomí ohromné množství vražd. Nicméně tady končí podobnost. Zatímco Jason nemluví, je "reálný" a nosí masku, Freddy má tvář, černý humor a zabijí ve snech. Byl jsem hodně zvědavý, jak dopadne výsledek, když se tito dva setkají tváří v masku a musím říct, že jsem se bavil. Je fakt, že čekal jsem možná ještě více od tohoto crossoveru, ale že bych byl hodně zklamaný, se říct nedá. Režisér dává prostor jak Freddymu, tak Jasonovi, oba zabíjejí tak, jak to jejich fandové mají rádi, zazní tam "main theme" jak z Elm Street tak z Crystal Lake a jejich závěrečný souboj je prostě parádní. Ale v některých scénách jsem měl pocit, že se mohlo jít ještě dál… ale jinak - tenhle díl se povedl. 80 %. (04.02.2012)

Originálny scenár verzus absolútne nevhodná humorná réžia Ronnyho Yu, ktorý kvôli humoru zmasakroval už aj inú hororovú legendu, Chuckyho. Hnusí sa mi, ak je pchaný humor do legiend, ktoré boli (v 80. rokoch) postavené alebo na vážnosti, alebo aj na humore, ale podstatne morbídnejšom. Tento crossover je šou za každú cenu a to sa mi nepáči, pretože ako Freda Kruegera, tak snáď aj Jasona Voorheesa mám celkom rád. Snímka je síce povinnosť pre fanúšika oboch kultových vyvražďovačských sérií, lenže, komu držať palce? Je zaujímavé počúvať, ako sa s tým pobil skladateľ Graeme Revell, ale to je asi tak všetko. (28.11.2004)