Muž se zaječíma ušima

Tuze zvláštní film. To mě napadlo už v úvodních deseti minutách, kdy si povídá Krobot s nahým Kaisrem, který se předávkuje léky. A tak to pokračuje až do konce. Těžko se mi hodnotí i komentuje. Určitě bych vyzdvihl oba herce, kteří zahráli skvěle. Přednost i slabinu představuje scénař, který ve všem způsobí tak trochu mišmaš. (23.12.2021)

Od Šulíka jsem naposledy viděl Zahradu. Nevím proč, ale od tohohle jsem čekal komedii u níž se budu smát. První polovina filmu byla podivná, až jsem u toho párkrát musel zakroutit hlavou. Na konci pak divák prožívá stejné pocity jako u Zahrady. Něco mu bylo nádherně sděleno, ale musí si to najít sám. Je to jako rébus v únikové hře, po jehož vyluštění získá poslední klíč ke dveřím na svobodu. Šulík zestárl a my s ním. Do Zahrady chtě nechtě přišel podzim. Není to ještě ten úplně sychravý po němž přichází jen chlad a nicota zimy se smrtí. Je to jeho počátek, kdy se listí barví do nádherných tónů a slunce vrhajíc dlouhé stíny je ještě vysoko na obloze... Je to jakýsi úplný vrchol před jasně ohraničeným sestupem a následným pádem k nenávratnu. Člověk si to v tomto čase ještě jasně uvědomuje, jeho tělo jej ještě víceméně poslouchá a mozek funguje na 101%. Je těžké ho něčím oblbnout, má za sebou šedesát let životních zkušeností, pádů i úspěchů. Ten odstup mu umožňuje udělat podrobnou revizi a nalýzu toho co bylo a co se dá ještě stihnout.  Jsem si jist, že ten muž jasně slyšící svět kolem sebe byl sám pan Martin Šulík, naprosto geniálně zahraný mnou oblíbeným Miroslavem Krobotem. Sympaťáka Josefa podal suprově. Jestli mohu něco doporučit, tak nechte zmatek v hlavě po dokoukání filmu usadit. Zprvu je těch zdánlivě podivně podaných sdělení krapet více, nicméně když se to vše co vám víří hlavou usadí, zjistíte, že vám byla v tomto poetickém podobenství podána naprosto suprovým způsobem výpověď staršího muže o jeho životě. Super byla i kamera a hudba. Dávám za 4 audio nahrávky. * * * * (31.12.2022)

„Člověk se musí bránit manipulacím svého okolí. Každý po vás něco chce. Každý chce, abyste se přizpůsobili. Žena, děti, kamarádi. Pokud si chcete zachovat charakter, musíte se vzbouřit! Musíte je všechny poslat doprdele! Jednou provždy. A nakonec zjistíte, že jste sám. Sklopíte uši a chodíte je prosit o odpuštění. Charakter máte, ale přišli jste o důstojnost.“ Od Tlumočníka to je rozhodně posun. Už úvodní prohlášení mi naznačilo, že půjde o netypickou podívanou. Film mě zpočátku příliš nebavil, musel jsem si k němu hledat cestu, ale v průběhu se to změnilo a já se začal u téhle silně nadsazené, občas nepříliš divácké podívané bavit. A nedokonalost (či přímo sobeckost?) hlavního hrdiny jsem nakonec také přijal, ve stínu chování ostatních postav se totiž jevila jako stále víc pochopitelná. Ano, film jednoznačně má svá hlušší místa, klady ale podle mě přece jen převládají, proto ještě dám slabší 4*. „Máš šesťdesiatdva rokov. Uvědomuješ si, že to dieťa sa bude pozerať už len na to ako umieraš?“ - „Lepší než padnout ve Vietnamu.“ (06.02.2022)

Kvalitní šulíkovina. 1)  Hutné dialogy, špičkoví herci._____ 2)  A přesto se mi film příliš do mysli nepropsal. Nevím proč. .                             .                            .                          .                                                                                   . (17.01.2023)

Lidé s povahou, jakou má Josef by se asi neměli ženit a mít děti. V mládí bouřlivák, který o rodinu nejeví zájem, byl sobec. Stárnoucí spisovatel se snaží urovnat vztahy v rodině, ale moc se mu to nedaří. Pozoruhodný film, ve kterém zaznívají mnohá moudra a hluboké myšlenky (např. o víře a církvi). Život je zkrátka hodně složitý. Miroslav Krobot opět nezklamal. Usala prusa! (22.01.2022)