Smrt stopařek

Ač za volantem náklaďáku Roman, není pan Charvát žádný romantik. Princeznu Arabelu v lese znásilnil a zardousil, princezně Xénii udělal pouze to druhé (zřejmě tam nechtěl po Vilibaldovi) a jsem přesvědčen, že kdyby stopoval i čaroděj Vigo, leží i on teď na skládce s natrhnutým netopýrem. Jsou pohádky z mechu a kapradí, které pan Majer dětem vykládat nebude.. Mírný nadstandard české detektivky normalizační éry, kterému svědčí větší prostor pro hrubiánského pachatele Perepeczka. Když však jako vrah uděláte tolik chyb, nemáte šanci ani proti VB v žigulících s prázdnou nádrží. Jsem si jist, že Honza Zeman by ho zadržel už před stádiem pokusu.. (05.12.2016)

Kdyby toto téma bylo zfilmováno dnes a modernějším způsobem s dnešními filmovými hvězdami, tak by to na divácké publikum udělalo stejně silný dojem jako kdysi v roce 1979. Nedivím se, že se ženy nějakou dobu po uvedení tohoto snímku stopu "pokud to šlo" vyhýbaly. I dnes to na diváka, který to neviděl desetkrát, působí hrůzostrašně a starostlivé maminky svým dcerám při sledování filmu vtloukají do hlavy "vopovaž se někdy v životě stopovat"! Místy skutečně běhá mráz po zádech, obzvlášť díky napjaté a nervydrásající hudbě, která v tomto případě dělá hodně. Nevím jestli si toho někdo povšiml, ale při posledním vysílání na Tv Nova, scénu kdy dojde k napadení a odhalení vnad J. Nagyové, "šikovně" neukázali a snažili se to zamaskovat reklamou. Ale všímavým zrakům to jistě neuniklo. No nic, to jen pro zajímavost. A i když dneska některé scény působí nedokonale, trapně či legračně, Smrt stopařek i po téměř třiceti letech k obrazovkám přiláká dost diváků nato, aby se konkurenční televize pustili do boje, která z nichbude toto české krimi vysílat... (07.12.2007)

Ale jo, byl to celkem kvalitní film, jenže z takovéto látky se mohlo vytřískat ještě více, divák mohl být neustále nucen zažívat dusnou atmosféru, ne jen v případě samotného zločinu. Ovšem na tu dobu byl zločin zachycen velmi věrohodně a stejně tak i ukrývání obětí mi připadalo věrohodné - honička s malým chlapce v autě na konec však vrátila diváky nohama zpět na zem. Tedy kdyby to šlo, tak tři a půl, jenže nejde... (24.08.2012)

Film "Smrt stopařek", ktorý v roku 1979 natočil režisér Jindřich Polák je inšpirovaný skutočným kriminálnym prípadom, ktorý sa stal tri roky pred tým na slovensko moravskom pohraničí. Vodič nákladného auta Miroslav Somora surovo zavraždil dve stopárky. Jindřich Polák a Vojtěch Měšťan to scénaristicky zdramatizovali, zo Somoru sa stal Charvát, a vznikla z toho hodne drsná kriminálka. Postavu chladnokrvného sexuálneho vraha výborným spôsobom stvárnil poľský herec Marek Perepeczko. *** (06.02.2018)

Působivý kriminální snímek s temnou atmosférou, a vynikajícím představitelem v hlavní roli. Od začátku sledujeme vraha, který uškrtí 2 stopařky v podání Jany Nagyové a Dády Patrasové. Jejich mrtvoly jsou velice působivé a dobře namaskované. Také zabití vraha je na české poměry velice efektivní a propracované. Vrah v podání polského herce Marka Perepeczka je velice přesvědčivý hromotluk a působí neotřelým dojmem. Parádní zastřený hlas mu propůjčil skvělý český herec Vilém Besser. Původně měl roli vraha hrát Petr Kostka, ale tvůrci filmu si řekli, že by ho u nás lidi přestali mít rádi a dlouho by trvalo, než by se nálepky vraha zbavil, protože ta role byla hodně odpudivá, tak ji nabídli polskému herci, už i kvůli autentickému a neznámému obličeji. Marek Perepeczko byl jinak při natáčení velice milý a hodný chlap a když měl škrtit Dádu, tak mu to nedělalo moc dobře a sama Dáda mu říkala, at´ přitlačí. Výborný hudební doprovod obstaral Karel Svoboda a kameraman Josef Vaniš celý film točil v reálech jedinou ruční kamerou. Vznikl tak perfektní kriminální příběh, který byl inspirován skutečnou událostí - brutální vraždou dvou mladých dívek. (10.03.2011)