Norma Rae

Zláštně vedený film s několika silnými momenty. Zároven mi ale připadalo, že některé motivy divně promrhal. A vzhledem k tomu, že už na mě působil tim opravdu "starým" dojmem v negativním slova smyslu, přiklonil jsem se jen k průměrné známce. Herecky to bylo velmi slušný - Leibman docela sympaták. Tématika žel neni moc chytlavá, ikdyž bych řekl, že i v těch dnešních hyper, super by takovýhle zapálence potřebovali jako sůl :-) (25.07.2011)

Temperamentni textilni pracovnice a matka dvou deti Norma Rae (odzbrojujici a zaslouzene ocenena Sally Field) vezme sanci ovlivnit neunosne pracovni podminky do vlastnich rukou pomoci vytvoreni odboroveho svazu. I pres pocatecni komplikace a vedomi, ze je mozne ztratit mnoho, jde odhodlane za svym cilem. 80% (13.03.2007)

(Ne)obyčejný příběh (ne)obyčejné ženy ... P.S.: Pokud se vám snad bude zdát, že je pouhopouhou levicovou odborářskou agitkou, pak z pozice pouhopouhého řadového zaměstnance musím konstatovat, že nic lepšího nežli odborovou organizaci prostě NEMÁME. Můžu mít k jejímu fungování nejrůznější výhrady, ale široko daleko není nikdo jiný, kdo by měl v popisu práce zastat se pracující a obvykle i mlčící většiny, která je nepřímo nucena držet ústa a krok ... a kdo by měl zároveň tu sílu (danou z velké části vlastní členskou základnou) za ni a pro ni něco pozitivního vyjednat. (26.07.2011)

Norma Rae je přesně typ dramatu, jaký mám rád. Zajímavý námět ze života, dramatický průběh, občas sranda, občas smutek. Norma Rae je dělnice v městečku, kde jediným zaměstnavatelem místní textilka. Má dvě děti, smůlu na chlapy, žije v chudobě a ve firmě z nich dřou kůži. Díky odboráři z města se stává zapálenou bojovnicí a zároveň se s tím snaží skloubit rodinný život s novým manželem. Odborářské drama jsem nedávno viděl ze Stallonem z 30. let, tady to není v roce 1979 tak vyhrocené. Ale šéfové dělají naschvály, hází klacky pod nohy, zvýší práci a sníží mzdu... lidi navíc k odborům nemají důvěru a radši mlčí, aby nepřišli o práci. To co už je v USA nejspíše dávnou minulostí u nás funguje bohužel i o 44 let později. Sally Fieldová se z komedií přehrála do dramatických rolí naprosto famózním způsobem. Hraje obyčejnou, nijak intelektuální ženskou, která neví co životem, bojí se, ale stojí za správnou věcí. Když se postaví na stroj s cedulí Odbory a odmítá odejít, sesype se po zatčení nebo v noci probudí děti aby jim řekla o své minulosti, tak je úchvatné. Oscar zasloužený, je to opravdu lepší i než Bette Midler v Růži. Jediné co mě zamrzelo byl trošku otevřený konec. Silné 4*. PS: Oskarová písnička It Goes Like It Goes je nejslabší oskarový song 70. let, cajdák bez melodie kterým jsem 5 minut poté stihl zapomenout. Asi v roce 1979 nic lepšího nevzniklo. (13.11.2023)

Martin Ritt opät so silne sociálnou témou. Táto by sa páčila hlavne komunistickým agitátorom, aj keď sú v nej aj typicky západné prvky, ako promiskuita či rasizmus, ktoré proste sú a príliš sa neriešia. Film je sympatický hlavne tým, že je bližší normálnym ľuďom vďaka hlavným protagonistom, ktorí sú bežní robotníci, majú nemanželské deti, bývajú v rodičovskom dome a riešia bežné problémy, väčšinou peňažného a zdravotného charakteru. Snívajú svoje malé sny a divák im proste musí fandiť. Rozdiel oproti ostatným filmom je aj to, že vidieť postavy naozaj makať, a nie len sa promenádovať s kopou voľného času, akoby žiadnu prácu ani nemali. V prípade hlavnej hrdinky by som si vedel predstaviť aj lepšie obsadenie, Sally Fieldová sa mi zdala na rolu mladá, ale nie je to nič neprekonateľné a dá sa na ňu zvyknúť. (13.06.2019)