Desperado

70% (26.01.2022)

Robert Rodriquez je pro mě prostě jednou velkou neznámou. Už dávno nepochybuji o tom, že umí točit řádně nadupané a zábavné žánrovky, v nichž se naplno projevuje jeho obrovský filmový zápal a samozřejmě také talent, ovšem pak přijdou takové akční slátaniny jako Od soumraku do úsvitu, Machete nebo nedejbože Planeta teror, a moje sympatie k mistru Rodriquezovi se zase pomalu otáčejí o 180 stupňů. Desperado naštěstí patří do té první skupiny, může se chlubit skvěle napsaným scénářem, brilantním střihem akčních scén a především odshora až dolů bezchybně vybraným castingem, který tomu také hodně pomáhá. Nejen charismatický Banderas a nádherná Hayek, ale především příběhově méněcenní Buscemi, Trejo nebo sám velký Quentin Tarantino (jeho scéna patří k těm vůbec nejlepším) představují onu hybnou sílu, která dodává příběhu nevídaný lesk a tempo. No a hračička Rodriquez už jen vše podtrhne svým úžasně specifickým rukopisem, který sice není a asi nikdy nebude úplně bez kaněk, ale bez něj by to tentokráte prostě a jednoduše nebylo ono... 80% (12.10.2012)

Vcelku pěkná mexická podívaná se spoustou špinavých chlapů, spoustou nereálných bitek a jedním velkým Gliskur Hair Repair (17.02.2010)

Byl jsem připraven na příběh, který v intru přednesl božácký Steve Buscemi. Jenže pak přišla značně nadlehčená jízda se sexy akcí. Chvíli mi trvalo než jsem se s tím vyrovnal a přeladil na požadovanou vlnu. Ale jakmile dveře do mého pokojíčku rozrazila Salma, bylo vymalováno. Její není jen čtvrtá hvězdička, ale také třetí, druhá a první! Kytarová improvizace nikdy nebyla nádhernější, to vám povím. Ale abych nezapomněl, překvapivě stravitelný pro mě byl i Antonio. O Stevem už řeč byla, Almeidovi sedla role potrefeného šéfa gangu jako prcka na hrnec, a při výstupu Quentina jsem smíchy chcal i já! :-) Desperado vám nic nového nepřinese, ale rovněž nic neukradne. A navíc vás pobaví. (24.10.2011)

Torpédo kariéry Rodrigueza i Banderasa. Fajnová tex-mex zábava, no akosi ma ten kult obišiel. (30.05.2013)

Dávno pryč jsou noci, kdy drogový boss Bucho usínal s pocitem dobře vykonané práce. Nyní spí s jedním okem otevřeným, s prstem na spušti odjištěné pistole a děsí se chvíle, kdy se ve dveřích objeví ON - El Mariachi. Tento mstitel, vláčející s sebou kytarový futrál napěchovaný zbraněmi různého kalibru, se totiž pomalu prostřeluje zástupy pěšáků ke svému poslednímu cíli. Buchovi bojovníci se vracejí z bojů ve stále řidších sestavách, čemuž se nelze divit, když občas nerozeznají střílejícího hudebníka od zběsilého vrhače nožů Navajase. (06.10.2009)

Uvodni scenu v baru nikdy nevymazu z pameti stejne jako Buscemiho, kteryho jsem si diky tyhle scene naprosto zamiloval... Je to stylovy, na nic si to nehraje a vsechno krasne odsejpa az do konce... Jedna z mych nejoblibenejsich poct pokleslym zanrum... (07.09.2006)

90% - Skvělý Banderas, krásná Salma, hláškující Tarantino, drsný Trejo, prostě nářez, tenhle film... (10.05.2007)

Nestárnoucí záležitost. Výteční herci, nádherně přehledná akce, kousavé citace (v bezejmeném El Mariachim jasně poznáte jezdce z neznáma z dolarové trilogie) a nespoutaná hudba. (18.02.2010)

Tu kytáru jsem koupil kvůli Tobě.....a dal jsem za ní celej tátův plat.....kill, kill, die, die. (04.02.2008)

Jak to, že nemám ještě komentář u Desperada ? Los Lobos, Mexikános, Cheech Marin, Steve .. Salma .. sakra! (28.02.2021)

Prostřední a zřejmě i nejlepší část Rodriguezovi trilogie, která mistrně kombinuje jak sveží spád El Mariachiho, tak brakovou nadsazenost Once upon a time in Mexico. A k tomu všemu přidáva coolervoucí akční scény. (12.08.2010)

Heroic Bloodshed s Tarantinem, Buscemim a Banderasem v podobě tequilla westernu? Hell Yeah! 9/10 (21.12.2007)

Antonio nikde nebyl tak cool, Salma tak hot, Joaquim tak drsně zlej a Quentin tak rofloidní. Bum, prásk, vystřílet do týpka sedm zásobníků a nechat za sebou spoušť o 20 mrtvých. To je přesně moje představa, když si chci oddechnout, bavit se a unášet se na vlnách střelného prachu, krásných ženských křivek a kultovních hlášek. Rodriguezův určitě nejlepší počin, kde i ta hudba má něco do sebe. (29.05.2005)

V tom filmu jsou pouze dva pětihvězdičkové momenty, a oba se odehrávají na baru: tím prvním je scéna, v níž Steve Buscemi vypráví o záhadném chlapíkovi, který vystřílel celý bar, a tím druhým je vynikající scéna, v níž Quentin Tarantino vypráví vtip o pochcaným barmanovi. Výborný je ještě nástup Dannyho Treja na scénu - herecký prostor zde sice neměl velký, ale jeho postava je strašně zábavná a celý film skvěle oživuje. Zbytek filmu je kvalitativně nevyrovnané béčko (šukací scéna je naprostý trapas), které nedokáže vyprávět ani tak pitomoučký příběh, jaký je zde obsažen, a které místy až otravuje svým puncem amatéřiny (notně podpořeným dvojicí Banderas & Hayek, jejichž herectví a španělský přízvuk působí až bezděčně komicky - osobně mám Banderase mnohem raději ve filmech, kde namísto angličtiny mluví rodnou španělštinou). Filmu by asi šel vyčítat i početný výskyt žánrových klišé, na druhou stranu to ale asi není úplně fér, protože to hlavní na tomto filmu je především zábava a přiznaná pocta béčkové filmařině, takže těžko vyčítat filmu něco, co bylo tvůrčím záměrem. Mnohem spíše mi na něm vadí děravost scénáře, v němž některé situace prostě nedávají smysl (kde se třeba ke konci vezmou ti dva chlápci, kteří v - mimochodem naprosto idiotské - střílečce stojí po Banderasově boku?) a v němž se film posouvá ke konci způsobem, který jsem shledal nesnesitelně statickým. Nemám za sebe problém přiznávat tomuto filmu kultovní status a pobavit se u mnoha jeho dobrých fórů, ale prostě si myslím, že svůj tvůrčí vrchol měl Rodriguez v té době teprve před sebou. (24.06.2015)

Kdysi byl nejlepším kytaristou a zpěvákem na americko-mexické hranici. Jednou ale omylem zkřížil zájmy narkomafie a byl donucen bojovat o svůj život. V pouzdře na kytaru proto nyní nosí zbraně a jeho jediným smyslem života se stala pomsta. Chtělo to scenáristicky dopilovat a mohlo to stát opravdu za to. Banderas, Hayeková a spol. jsou opravdu dobří. Řada režijních nápadů tak úplně nedokáže zaplácnout slabší scénář. (07.02.2009)

Rodriguezův opulentní masterpiece, z něhož se na diváka sype tuna lahůdkově efektní akce (bezpochyby inspirované krvavými balety Johna Woo), hlášek, šťavnaté atmosféry a skvělých figurek (Trejo, Buscemi, Marin, Tarantino aj.). Absolutorium mu nevpálím z jediného podstatného důvodu, který ani po letech nedokážu přenést přes srdce, a tím je nebývale odfláklé (nebo spíš úplně vynechané) finále... :-( 90 % (16.10.2010)

Čím méně peněz dáte Rodriguezovi na jeho film, tím více se snaží, aneb nápady jsou přece zadarmo. A že je jimi Desperado prošpikovaný. V těch necelých dvou hodinách vás zavalí spousta rafinovaných dialogů, nápaditá a hravá akce, černý humor a sakra velká banda naštvaných Mexikánů. Rodriguez si nebere servítky, vše vyhazuje do vzduchu, všechno nechá rozstřílet na cucky a přitom ještě na diváky neustále pomrkává a dává najevo, že i přes tu kupu mrtvých těl a potoky krve to je parádně zábavná klukovina, která ani na minutu nenudí. A jaktože všechno tak krásně bouchá, kulky odhazují mrtvá těla desítky metrů do dálky a Mariachi zasviní celou zeď vlastní krví a stále stojí na nohou, když je něco takového ve skutečnosti blbost? Prostě to je tak o hodně větší zábava...tak se bavte. (04.02.2008)

Svižné, vtipné, brutální a zábavné. Akční film, který si obyčejně hollywoodská studia netroufnou natočit. (17.02.2003)

Ja bohužial Rodriguezov ironicko-machovský štýl, s ktorým sa s Tarantinom vzájomne ovplyvňujú, príliš nežeriem. Desperado je film, ktorý sa snaží zaujať diváka tým, ako je neskutočne cool, ako Banderas prehadzuje vlasmi, ako rozpráva Tarantino svoj kvázi megacool vtip a ako držia postavy zbrane otočené o 90 stupňov. Ani mu neverím, že to celé myslí iba zo srandy a že vzdáva hold bohvie čomu. Dej je absolútne o ničom, na tom sa zhodneme snáď všetci. (28.09.2012)