Spider-Man: Napříč paralelními světy

Půl bodu srážím za ten konec, tohle přece není žádný seriál, aby bylo přípustné to během důležitého zlomového bodu ve scénáři takhle sprostě utnout, film navíc není jasně označený, třeba jako „Part 1“ takže jsem nevěděl do čeho jdu a cítil jsem se tak nějak ošizený, nebo možná i hůř, asi jako kdyby mě během úžasného večera plného toho nejlepšího sexu (za posledních pár let) partnerka v půlce vyhodila nahého na verandu a s úsměvným "Přijď zase za rok...“ za sebou zabouchla dveře. A nebyl jsem v tom sám, rodiče v kině se nad tímhle zakončením vztekali jak malé děti a ty jejich malé děti zase byly nepokrytě zklamané – bylo toho celé kino, které bylo ale naštěstí ve středu poloprázdně, ovšem i tak jsem to musel poslouchat, což jen prohlubovalo můj vlastní hněv… Ale víc jak půl bodu strhnout nechci, protože tohle byl veskrze úžasný zážitek. Má to něco pro zoomery, boomery, rodiče i děti, zkrátka pořád se něco děje, film je plný povedených hlášek, ale i procítěných emocí, poselství o významu rodiny (které je díky několika úhlům pohledu zase tak nějak pro všechny), a na poli animace Spider-Man doslova přetéká tvůrčí kreativitou. Dále je to plné popkulturních odkazů, odkazů na další Spiderman filmy, ale hlavně je to první film, který dokázal prakticky a bezchybně použít ten nejznámější Spiderman meme template! Kromě toho utnutí v nejlepším nemám prakticky nic, co bych vytknul, skvěle jsem se bavil, celou dobu jsem seděl přikovaný k plátnu a ani jsem nepostřehl, že to celé trvalo skoro dvě a půl hodiny, naopak, kdyby mi někdo teď řekl, že se můžu kouknout na další tříhodinové pokračování, tak tam klidně jsem třeba až do půlnoci. Tohle byl (stejně jako Paralelní světy) zážitek, další ukázka toho, co dokáže animace, nebo třeba toho, jak se má pracovat s barvami, aby dokonale podkreslovaly atmosféru scén. Nebýt toho konce – ale dost už 9,5/10! (07.06.2023)

S filmy o paralelních světech se v poslední době rozhodně nešetří a jsem rád, že druhý animovaný Spider-Man pouze jen nevykrádá své předchůdce, nýbrž si podobně jako jednička razí vlastní cestu - a to zejména díky fenomenální výtvarné stylizaci, která jde ruku v ruce s poutavým příběhem. Fantazie výtvarníků nemá ve dvojce žádné meze a divák je tak v kině svědkem vizuálního koncertu, v němž hraje svůj part několik typů animace, ale i hraný film (zde se mi líbilo nostalgické napojení na předchozí Spider-Many). Jak už jsem říkal, snímek těží i z příběhu, který vedle paralelních dimenzí problematizuje vděčný motiv nevyhnutelnosti osudu a film tak ponoukne diváka i k zamyšlení a nejen k bezduchému sledování, jak tomu u animáků často bývá. Film měl trochu pozvolný rozjezd, nicméně chválím, že došlo na jistou rekapitulaci jedničky, od níž uběhlo pět let, poté však děj nabral na obrátkách (souboje s Flekem a ultimátní spidermanská honička neměly chybu, ani meze) a zastavil ho až otevřený konec, který připravil živnou půdu pro třetí díl. Vskutku výtečný vizuální zážitek, u něhož by byl hřích si ho pustit na malé obrazovce. (14.06.2023)

Jednička byla super, ale po odchodu z IMAXu jsem si tenkrát říkal, jak se těším, až si tu strašně předimenzovanou finální akční scénu pustím na menší televizi. No a u dvojky mě zpětně vlastně kupodivu vůbec nemrzí, že jsem kino vynechal, protože v obýváku přesně krásně vynikly všechny ty megalomanské bitvy. Strašně jsem si to užil od začátku až do konce. [HBOmax] (27.12.2023)

Ja som tomu vôbec nerozumel. Výtvarná stránka bola taká špecifická, až mi to od začiatku do konca vadilo. Kebyže chcem vidieť niečo tak brutálne štylizované, prečítam si komiks so Spider-Manom, nepozerám film. V dvojke je všetko inak, ako bolo v (báječnej) jednotke. Akoby ani dvojka s jednotkou nemala nič spoločné. Mňa to proste nebavilo a chcel som to mať čím skôr za sebou, čo bol problém, lebo je to dlhé ako krava (dve a pol hodiny, to vážne?). Bavila ma len Gwen a mimčo. Jednotka bola bláznivá, ale v dobrom. V dvojke to prekročilo hranicu únosnosti a len ma to týralo. (27.12.2023)

Toto je čistý príklad choroby menom sequelitis. Drahší, väčší bla bla bla... Naozaj sa tu tlačí na pílu nielen vo vizuálnej forme, ale aj tej príbehovej končiacej aj tak podtitulkom ...to be continued. Predsa len mi to neprišlo ako niečo, čo by mi vymlátilo mozog, avšak oproti pre mňa pomerne nudnej jedničke je tu na čo pozerať a akcie je dosť. Aký bude záver, ktorý skončil prekvapujúcim cliffhangerom, bude zaujímavé očakávať. (05.02.2024)