Reklama

Reklama

Dáma na kolejích

  • angličtina The Lady of the Lines (festivalový název)
TV spot 1
Komedie / Muzikál
Československo, 1966, 78 min

Scénář:

Vratislav Blažek

Kamera:

Josef Hanuš

Hrají:

Jiřina Bohdalová, Radoslav Brzobohatý, František Peterka, Libuše Geprtová, Stanislav Fišer, Eva Svobodová, Jiřina Bílá, Jan Maška, (více)
(další profese)

Je toho mnoho, co musí stačit řidička tramvaje Marie po skončení pracovní směny. Všechno však dělá ráda, protože svého muže Václava miluje. Jednoho dne ho zahlédne na Malostranském náměstí, jak se polibkem loučí s atraktivní blondýnou. Marii se zdá, že se jí zhroutil její malý útulný svět, a v slzách opustí tramvaj. Ale smutek netrvá dlouho. Utře slzy a začne jednat. Ze spořitelních knížek vybere všechny peníze a v Módních závodech skoupí nejnovější modely. Návštěva v salónu krásy pak dovrší její přeměnu v dámu. Václav zuří, když zjistí, že všechny úspory jsou pryč. Jeho výčitky umlčí Marie výčtem domácích prací, za něž by musel zaplatit. Václav se opije na podnikovém večírku a Marie ho odveze k jeho milence Kateřině. Tam se seznámí s Kateřininým manželem, boxerem Béďou, který se do Marie rázem zamiluje a začne s ní chodit. Václav a Kateřina žárlí, oba chtějí bývalé partnery zpět. Marie nestačí odmítat ctitele a Václav se rozhodne o ni bojovat. Utká se s Béďou dokonce v boxu, ale Béďa ho rychle srazí na zemi. Tehdy zasáhne Marie, postaví Václava na nohy a zvedne mu ruku na znamení, že vítězem je on. Publikum jásá, troubí klaksony. - Marie, v neforemném tramvajáckém plášti stojí na Malostranském náměstí. Beze slov nastoupí znovu ke své práci. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

TV spot 1

Recenze (110)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Porozumět tomuto dílu, které poetikou i použitou metodou vědomě navazuje na STARCE NA CHMELU, není snadné. Přesah do retrospektivní emancipace, která končí zdánlivou hospodyňskou odevzdaností puťky z tramvaje, zřejmě nalézá své vypovídací jádro právě v prolnutí oněch krajních scén šoku z manželovy nevěry v úvodu a návratu do řidičského křesla tehdy moderní tramvaje v závěru tohoto muzikálového filmu. Zde jakoby tvůrci vyjádřili svůj názor na nablýskanou výpravnost značné části retrospektivních scén, které byly v přímém protikladu se skutečnou tváří komunistického protosocialismu té doby. Oprýskané budovy, zanedbaná města a vesnice, infrastruktura před odpisem a spou s tím touha konečně začít po létech strádání a nedostatků opravdu žít. Průvod felícií, tehdejších supranedostatkových supervozů a jejich jízda po ještě prvorepublikové jakobydálniční komunikaci tuto aureolu virtuální reality před 45 lety ještě více zvýrazňuje. Zřejmě poprvé tehdy Jiřina Bohdalová naznačila, že její umělecké možnosti dalekosáhle přesahují formát navenek prvoplánové - a tím i povrchní - lehce nadrzlé komičky. Přehlédnout nelze ani půvab a už tehdy vyzrálé herectví předčasně zesnulé a nedoceňované Libuše Geprtové stejně tak jako mužské protagonisty. Tehdy nastupující Radoslav Brzobohatý i Liberečan s pražským rodným listem František Peterka (asi nejvíce známý z KRKONOŠSKÝCH POHÁDEK) se rozhodně neztrácejí a zejména Peterka, který tu má ojedinělou možnost k rozehrání svého chlapského herectví, naznačuje, že i na regionálních scénách té doby působily vyzrálé herecké osobnosti. Když přemýšlím nad tím, proč tento muzikál, scénářově i choreograficky vypravený na stejné invenční úrovni jako STARCI NA CHMELU, vlastně zapadl, jen těžko hledám odpověď. Zřejmě je tu rozdíl dán již námětem: zatímco v prvním případě Pucholt vzlétá ke hvězdám a naznačuje přitom meze tehdejšího režimu a jeho ideologie v působivém oparu stříbrného větru, v DÁMĚ je hrdinkou udřená žena-dělnice, odbývaná za své dvojité směny jednou za rok emdéžovitým večírkem, táhnoucí z nezbytí svou káru, pro niž jí ze stříbrného větru zbývají již jen právě ony nečekané záchvěvy náhle rozbolavělého srdce. Chodit po zemi a trpělivě sbírat a trhat fakta a souvislosti vnímané navíc ženským mámovským zrakem není - a asi nemůže být - pro diváka tak poutavé a strhující. Právě v tom však tkví skutečný půvab a přínos tohoto neprávem zapomínaného a rozporně přijímaného klasického díla autorské trojice Rychman-Blažek-Koníček. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

"Ovšem při dobré vůli by se nějaké to místečko našlo." Roztomilé retro s tancem a zpěvy, starou krásnou Prahou, úsměvné scény (Radek Brzobohatý přepásaný pouze ručníkem, propleskávací kůra v kosmeťáku), půvabná módá šedesátých let a překvapivě silný hlas Jiřiny Bohdalové (s mírným vibrátem.) Zajímavé komentáře: sportovec ()

Reklama

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Ryze nostalgická hodnota převažuje. Z hlediska barrandovského fundusu je celek pak povýšem zahrnutím jednoho z dvanácti stěžejních kostýmů Marie Kučerové do Kulturního dědictví. Ať žijí paruky všech barev. Vévodí modrá a zelená. A samozřejmě ujíždim na muskulatuře Radka ;) A Peterka je taky sexy kluk, ale všechno ostatní je špatně, v čele s rádoby fatální Geprtovou. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Jadro filmu vypĺňa niečo v štýle rozpohybovanej reklamy lesklých vnútorných častí farebných obálok dobového časopisu Technický magazín. Všetko farebne načančané a vyglancované. Obsah je rovnako zradný ako reklama. Ponúka oslobodenie žien od kolobehu práce a domácich povinností, no spôsobom ukazujúcim len pastelovo žiarivú víziu oslobodenia. Ten je veľmi vzdialený sivej uniformite bežného sveta socializmu počas ČSSR. Dej sa v závere vracia do reality šedých odtieňov. Žuvačkový ružovkastý svet sa rozplýva ako nerealizovaný sen manželskej rebélie a končí návratom do každodennej rachoty. Za tento deziluzívny moment si muzikál dve hviezdičky zaslúži. Zvyšok o ničom - nudné piesne i hudba, len zriedka pripomínajúca momenty vynikajúcich skladieb Starcov na chmeli. Choreografia skladieb často rozťahaná a nudná. Moralistický chór svojimi odporúčaniami pripomína skôr dobovú komunálnu satiru partnerských nezhôd prezentovanú humoristickými časopismi Roháč či Dikobraz ako nejaký rebelský tón kinematografie. Ponúknutá vízia pôsobí podobne odstrašujúco ako umelo vytvorený svet v Truman Show. Tam sa upozorňovalo na deformitu umelého sveta manipulovaných ľudí, tu sa deformita ponúkla ako možné riešenie. Ako vravím - skoro celé zle. ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

"Jenom žena upravená bude hodna toho jména, fémina, fémine, féminínůůůům...", skřehotá Jiřina Bohdalová jako o život, takže pak už nikdy nepromluvila jinak než hlasem Rákosníčka. Je s podivem, že Vratislav Blažek a Ladislav Rychman šili svůj muzikál na míru právě herečce, která absolutně neumí zpívat. :-) Dáma na kolejích je samozřejmě jiný druh muzikálu než předchozí Starci na chmelu, pro jinou věkovou skupinu, zcela záměrně i s jiným druhem hudby a soustředěný vyloženě na titulní postavu. Morální problém, který film řeší (proč by si žena nemohla dovolit totéž co muž?) už dnes není zdaleka tak ožehavý jako tehdy, ale některé scény můžou působit pořád stejně provokativně (třeba když Marie světácky balí v baru jakéhosi zajíce) a Blažkovy sarkastické texty rovněž. Vtipné je i hejno zvědavých sousedek, které se průběžně objevuje v druhém plánu a komentuje děj jako antický chór. 60% ()

Galerie (23)

Zajímavosti (8)

  • František Peterka k natáčení uvedl: „Chtěli po mně, abych v tom filmu řídil a jel s Jiřinou Bohdalovou ke srázu a těsně před ním zastavil. Neměl jsem řidičský průkaz a neuměl jsem ani řídit. Poslali mě z Barrandova do autoškoly, kde jsem po nich chtěl jen naučit ty základy, abych se uměl rozjet a po pár metrech zastavit. Nechtěli to pochopit, že nechci řidičák, ale jen naučit tohle málo. Nakonec to dobře dopadlo a mohl jsem točit. Po záběru, kdy jsem to odřídil, jsem vystoupil a nechal to auto stát. Řekli mi, ať se vrátíme a já, že ne, tak to auto převezl na začátek technik. A vtom se Bohdalka zhrozila: Že ty neumíš řídit? Panebože, že já to podepisovala! Ještě se s autem zřítíme do řeky!“ [Zdroj: ahaonline.cz] (alonsanfan)
  • Celý film se točil v Praze. (M.B)
  • Scénář hudebních a pohybových scén: Ladislav Rychman. Zdroj: Český hraný film 1961-1970, NFA 2004. (ČSFD)

Reklama

Reklama