Reklama

Reklama

Obsahy(1)

I v českých filmech lidé cestují strojem času - tak se hlavní hrdina, nadšený přívrženec záhad, ocitá v roce 1946 s úmyslem přivézt odtud vynálezce, jehož práci přisuzuje mimořádný význam... Jenže fantastika je to hodně krotká, málo nápaditá, a také zábavnost silně pokulhává, když se film opírá o obvyklá vypravěčská i námětová klišé. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (48)

noriaki 

všechny recenze uživatele

Film balancuje mezi moderní pohádkou a rodinnou sci-fi - občas připomene jedno, občas druhé, a ani v jedné rovině vyloženě nedrhne. O to se postaraly pasáže zdůrazňující komunistické zřízení Československa, které mi přišly zbytečně realistické a do atmosféry příběhu nepadnoucí. Závěrečné "dilema" s nepřítomným dědečkem jsem nepochopil. Vždyť neodchází, jen se vrací. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Kříženec Návratu do budoucnosti, Návštěvníků a Zítra vstanu a opařím se čajem. Se zdejšími přísnými hodnoceními se mi nechce souhlasit. Snímek je sice v mnohém naivní, ale pohromadě drží, k závěru sice tvůrci nějak nevědí, jak ho ukončit, ale obdivuju vůbec to, že vznikl. Scénář využívá nutných paradoxů při setkání v čase a vcelku je i o čem přemýšlet. Zlata Adamovská je jako hysterická dívka vstkutku na zabití, Vladimír Dlouhý hraje "jako v Arabele". Dávám 70%. ()

Reklama

corpsy 

všechny recenze uživatele

V prvom rade sa môže naskytnúť otázka. Bol Zemeckis ovplyvnení touto českou sci-fi komédiou? Niektoré línie sú si až príliš podobné ( stroj času v podobe automobilu, stretnutie sa so svojimi rodinnými predkami ). Bolo by to zaujímavé zistenie. Film samotný však nedosahuje kvalít hollywoodskeho ´´remaku´´, narába s nápadmi a časovými paradoxami benevolentne a humor je striedmejší. Nechcem však porovnávať. ()

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Film bezesporu pozoruhodný. Zaujala mě jistá ideová neukotvenost postavy, kterou hrál Dlouhý. Tak zaprvé, jeho zápaďácký vzhled, zejména ty černé brýle, to byl jasný atentát na kulturu. Za druhé, poněkud ironicky odpálkoval neodolatelnou Vašutovu nabídku na účast na brigádě a hlavně, skoro varoval třídního nepřítele před zaslouženou odplatou, které se mu na sladkém ostrově svobody ze strany vousatého proletariátu zajisté dostalo. Naopak naprosto unesen jsem byl z Mistrikového Einsteina, tohoto herce si okamžitě dávám do své topky, ačkoli jsem žádný jiný film s ním dosud neviděl. Ten jeho pohled, upřený do nekonečna, ten jeho klid, který z něj vyzařoval, něco jako z Putina. Člověk by mu ty zásadní objevy ve fyzice v pohodě uvěřil. Ovšem podobně jako Putin, asi i Mistrík klamal tělem, když tak čtu jeho biografii tady na stránkách. Jinak musím uznat, že ten konec se fakt nepovedl, scénárista si evidentně chtěl ušetřit práci. Takže ho neuhodla ani spolubydlící, která tvrdila, že se děda objeví v budoucnosti zestárlý a zešedivělý, ani já, který zastával pesimistické stanovisko, že se neobjeví, pouze se naplní ta prázdná urna. Nesmíme zapomenout ani Vašuta. Možná i někoho jiného než mě zaujal jeho poněkud zmatený výkon, jako by byl v šoku, jako kdyby nevěděl, čí je. Vrtalo mi to hlavou, pátral jsem po příčině, a důvod je nadmíru vzrušující: Vašut byl zvědavý na svou budoucnost, co bude dělat, až bude velký, a přenesl se během natáčení funkčním exemplářem stroje času třicet let dopředu. Mladý kluk jako on má přeci spoustu ideálů, chce být tu kosmonautem, tu kovbojem, tu popelářem... no a on si po návratu vyhledal ve slovníku slovo "prostata" a zjistil, že se rozhodně nejedná o typ kosmického paliva. ()

Braddy 

všechny recenze uživatele

V české kinematografii je motiv cestování časem poměrně ojedinělý (až na čestné výjimky: Zítra vstanu a opařím se čajem nebo Zabil jsem Einsteina, pánové!), proto vždy ocením když se někdo rozhodne toto téma filmařsky uchopit. Ludvík Ráža tvořil především filmy pro děti, ale nebál se občas zabrousit do oblasti sci-fi. Bohužel tyto jeho filmy, snad s výjimkou Tajemství Ocelového města jsou neprávem opomíjeny a nedoceněny. Stejně jako film Něco je ve vzduchu, který se prakticky v televizi nikdy nereprízuje (až nyní díky CS Filmu ). Motiv cestování v čase je zde hlavní linkou příběhu. Alice Bartoníčková (Zlata Adamovská), která zjistí, že její dědeček kdysi v roce 1946 nezemřel, ale záhadně zmizel, se díky souhře zvláštních "náhod" vypraví se svým přítelem pomocí stroje času do onoho roku si dědečka ohlídat. Jejich výpravou vznikne spousta zajímavých paradoxů, které sice tvůrci příliš neřeší, ale spíš se je snaží vtipně využít ve prospěch filmu. Nejvíc pobaví asi scéna, ve které si továrník po varování o Vítězném únoru sbalí kufry, prodá fabriku a jede podnikat na Kubu:-) Celkově se jedná o příjemný český "rodinný" film, ale díky oné sci-fi přidané hodnotě mu přidávám i jednu hvězdičku navíc. ()

Zajímavosti (4)

  • Natáčelo se také v obci Čenkov na Příbramsku. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
  • Přibližně v 10:58 se na letišti loučí rodiče s dcerou a matka klade dceři na srdce: „Dávej pozor na babičku, je trošku katatymní ..." Katatymní znamená charakterizovaný zkreslováním vjemů, vzpomínek či myšlenek podle přání. (Siegmund)

Reklama

Reklama