• honajz
    ****

    Vizuálně je to prostě Schulhoff - dokonalá kamera (zvlášť když poprvé přijedou policisté k místu činu, jak kamera vyjde s nimi ven z auta, to myslím na tehdejší dobu byl docela oříšek tohle natočit), vynikající výprava, důraz na preciznost a detail... Třeba u té vykradené chaty jsem si říkal, tady to tvůrci nedomysleli, když jsou tam na stole talíře celé a nerozbité - a šup, o dvacet minut později je to použito jako jeden z bodů detektivní úvahy, takže to tam celou dobu bylo schválně. Líbila se mi až mystická atmosféra, jak to Schulhoff umí, nebo všechny ty tajuplné hrátky techniků - občas to vypadalo jako alchymistická laboratoř, když hledali technici důkazy, třeba u té chaty když prohledávali půdu (zeminu) u lesa. Samozřejmě jsou dobré celkově lokace a stará místa Prahy, dnes už zcela zastavěná a jinak vypadající. A bylo vtipné vidět Ladislava Potměšila jako mladé ucho... Ale třeba Brzobohatý mi přišel, že tady hraje na půl plynu, obsazování Helgy Čočkové s hysterickým hereckým projevem do tehdejších filmů a seriálů dodnes nechápu (mně nepřijde ani hezká), Lohniský chudák dostal zase slizouna (hrál on někdy kladnou roli?), a navíc mě rozmrzelo celkové vyznění a důvody vražd, přišlo mi to až zbytečně poplatné době, vlastně už si myslím, že už téma bylo i za horizontem.(16.6.2019)

  • Raziel_cz
    ***

    Hm, tak tohle bylo trochu zklamání. Hrušínského nihilistický Kalaš je sice fajn, ale na další díly Strach nemá ani náhodou. Hlavně mě tedy mrzí strašně překombinovaný scénář. Zatímco motiv pornografie v socialistickém Československu mi přijde hodně zajímavý, to, v co se nakonec vyvine, je přitažené za vlasy. Nehledě na fakt, že v množství postav a jejich aktivitách za války a po válce jsem se brzo ztratil. Solidní thriller, bohužel s nezvládnutým vyústěním. No a ty záběry ze soudního procesu na konci... Asi to bylo poplatné režimu, ale mě z toho v kontextu dějin mrazilo.(23.6.2015)

  • blackrain
    ***

    Stačilo mi,abych na jeden okamžik viděla jednoho herce a už mi bylo jasné, kdo určitě bude pachatelem vraždy. Ten k tomu byl totiž přímo předurčen svou vizáží a pichlavýma očima. Všechno ostatní šlo potom stranou, i sympatický Rudolf Hrušínský a já se chtěla přesvědčit, jestli jsem se strefila do černého. Ladislav Potměšil byl klučíček. Málem jsem ho nepoznala.(7.1.2014)

  • nash.
    **

    Tížívá atmosféra, smrt, za kterou je tušit temné tajemství. A stejně jako v životě je nakonec pravda mnohem víc fádní než očekávání. V první půlce jsem byl spokojen, ve druhé však moje spokojenost klesala. Toho tááákhle pomalého mluvení bylo nějak moc, atmosféra se rozplynula a detektivní dvojka mě nijak zvlášť nezaujala, dokonce ani nemám pocit, že by se s tím odhalováním nějak moc snažili. A samotné odhalení mě nebavilo a nechalo mě zcela chladným. Takže pro mě průměr, ke kterému se už vracet nebudu.(8.10.2013)

  • F.W.Colqhoun
    ***

    O existenci čtvrtého resp. prvního Schulhoffova filmu s protagonistou Hrušínským coby fízlem Kalašem [a Brzobohatým jako tím volem, co většinou nic nechápe] jsem se dozvěděl nedávno z komentáře na DVD Vrah skrývá tvář. Pokud mohu soudit, i slabší Diagnózu smrti reprízují častěji. Už vím proč. Strach prostě není tak dobrý. Mezi protagonisty to sice příjemně sherlockovsko-watsonovsky jiskří, ale to nestačí. Zatímco v mladších titulech se to dramatickými, překvapivě drsnými a strašidelnými scénami jen hemží, Strach je překvapivě suchý. Zápletce nelce vyčítat televizní přehlednost, ale je složité se o ni zajímat - oběť(i) divák buď nezná, nebo nemá důvod je řešit [srovnejme se zle kuchanými dětmi Po stopách krve], ještě slabší jsou postupně odhalované motivy. Případ za mnoho nestojí, neobsahuje fungující propriety dalších dílů [obviněný blázen, závěrečný akt podle notiček soudní psychiatrie, odporné mrtvoly, které mne stašily v dětství jen o trochu méně než dnes]. Nakonec ideovou poplatnost detektívky, kterou u pitomých filmů pro trochu toho pobavení vítám, u Kalaše ruší. Fajn nicméně je, že si Schulhoff-Hrušínský v kalašovské sérii vybrali nejslabší chvilku hned na začátku. To nebývá. Přes všechno to mrmlání slušné.(21.8.2014)

  • - Román Eduarda Fikera Kilometr devatenáct poprvé vyšel v roce 1960. (NinadeL)

  • - Natáčelo se v Praze a Novém Kníně. [Zdroj: Filmovamista.cz] (rakovnik)

  • - Roli Helgy Čočkové předabovala Jiřina Bohdalová. (offlineman)