Strach

Ansámbl českých hereckých es v době, kdy je ještě takřka kojily jejich matičky. Nesmírně sympatické mi bylo zejména duo kriminalistů ve složení Hrušínský a Brzobohatý. Případ se zprvu zdál poněkud nezajímavý. Postupem času se však začaly objevovat nové a nové mrtvoly a divák se zaplétal do spletitého příběhu, který sahal až hodně do minulosti. Víc jsem si však užíval herce samotné, než tento příběh. [70 %] (29.09.2023)

Petr Schulhoff bol pri značnom zjednodušení režisérom úspešných komédií a zaujímavých detektívok. Z detektívok je prvou práve Strach, v ktorej uviedol na scénu dvojicu detektívov Hrušínský-Brzobohatý. Schulhoffove detektívky reprezentovali v šesťdesiatych rokoch nový prúd v žánri českej filmovej detektívky. Civilné herectvo oboch zmienených detektívov, nové postupy pri odhaľovaní zločinu a pokles jeho ideologizácie prispeli k úspešnosti filmov. Bohužiaľ na tomto filme sa ešte uvedené prednosti neprejavili. Slimačí rozbeh, komplikovanosť a prilepený motív ho zaradili medzi vtedajší priemer. Ale v talianskom šušťáku bol Brzobohatý ako zo škatuľky. (03.04.2020)

Moje první viděná a zároveň první natočená a nejhůře hodnocená černobilá Kalašovka mi i přesto z velké části případa jako solidní podívaná. Snad je to tím, že zatím nemám srovnání s pokračováními. Ale již zde Petr Schullfoff  dokázal pomocí černobilého vizuálu a tajemné kamery vytvořit velmi solidní temnou atmosféru. A to třeba hned v první sekvenci, kde  sledujenme neznámého chlapce balícího si věci a poté prchajícího  na neznamou cestu, kde ho   (Pozor Spoler!) přejede neznámé auto.  Už tohle vypadá docela mrazivě. Co se týče dua  dua vyšetřovatelů Hrušínský-Brzobohatý, ti  se nemusí ani nějak snažit o nějaká velkolepá gesta, jim tak nějak stačí, že tam jsou.  Dokonce ani to občas kritizované pomalé tempo mi tak nevadilo, naopak mě úspěšně  ponechávalo v docela intenzivním napětí, jak to dopadne. Bavilo mě jak se zdálivě banální případ pohyboval stále v  docela ,,přízemních záležitostech´´ jako těžké rodinné vztahy, vykrádání chatek, žárlivost, které ale tvořily další  velmi zamotané rozměry, až se pro vyšetřovatele stávalo takřka nemožné případ roztlosknout.  Myslel jsem si, že skoro žádné řešení by mě už nepřekvapilo. A přece se tak stalo, bohužel negativně.  Tolik kritizovaná špionážní línie poplatná době vzniku se sice dostaví až zhruba na posledních dvacet minut, ale i to stačilo na to, aby dobrý dojem zkazila.  Dalo se čekat cokoli, ale když byla do spíše komorního (ale řádně zamotaného )  detektivní příběhu nakonec zamotána i (Pozor Spoiler!)  špionáž pro  Západní Německo (Konec Spoileru!) tak se mi to zdálo vystřelené tak rychle a šroubovaně, mě to akorát otrávilo a ztratil jsem se vtom. Nakonec ale zase nutno podotknout, že pachatel se odhadnout fakt nedal a i kvůli zjevným kladům a faktu, že mě to dlouhou dobu bavilo nakonec čtvrtou hvězdu  neodeberu. Echm, radši bez přemýšlení. (18.05.2021)

Tížívá atmosféra, smrt, za kterou je tušit temné tajemství. A stejně jako v životě je nakonec pravda mnohem víc fádní než očekávání. V první půlce jsem byl spokojen, ve druhé však moje spokojenost klesala. Toho tááákhle pomalého mluvení bylo nějak moc, atmosféra se rozplynula a detektivní dvojka mě nijak zvlášť nezaujala, dokonce ani nemám pocit, že by se s tím odhalováním nějak moc snažili. A samotné odhalení mě nebavilo a nechalo mě zcela chladným. Takže pro mě průměr, ke kterému se už vracet nebudu. (08.10.2013)

Člověk by si myslel, že se divák v záplavě těch vět o tom, co kdo dělal před válkou a za protektorátu a o co kdo po roce 1948 přišel, ztratí, ale kupodivu se tak neděje. Je to hlavně ve scénáři, který kriminální zápletku umí dobře podat a tak jste napjatí a zvědaví. Na další dva snímky s Kalašem to sice nemá, ale za podívání to rozhodně stojí. (05.01.2004)