Zelený rytíř

Dávám neutrální hodnocení a odcházím silně nespokojená. Film se mi hrozně špatně sledoval, nic jsem v něm nepochopila, nic se mě nedotklo. Půjdu si snad vygooglit "jméno filmu meaning" a myslet to smrtelně vážně, protože sama nevím. Mozku, wtf. Asi nejsem dostatečně na výši pro příběh o hrdinovi, který selže v každé výzvě (kromě snad jedné) a nakonec poslušně skloní hlavu, protože náplní jeho vlastního života je pro něj jen to, co si o něm myslí ostatní. (29.04.2022)

Nečekal jsem, že se bude jednat o snímek tak existencionální a zaměřující se na vlastní hodnotu a smrtelnost. Po jeho skončení mi chvíli trvalo, než jsem se přizpůsobil zpět skutečnému světu a jeho entropii. Ohromující a nádherný film. **spoilers ahead** Jedna věc, která ve mně po konci nejvíce rezonovala byla dichotomie mezi “dobrotou” a “velikostí”, na kterou upozornila postava Esel hned v okamžiku, kdy se mladý Gawain chystá na svojí výpravu. Gawain zápasí s tím, že není Veliký rytíř, a jakmile ho Artuš požádá aby mu vyprávěl nějaký příběh, nebo se ho jeho okolí ptá, zda už je konečně rytířem, umocňuje se v něm ten pocit nejistoty, studu a rozpaků. Všechny tyto aspekty ho ženou a proto tak horlivě přijme výzvu Zeleného rytíře. Když pak dojde na jeho výpravu, vidíme jak s ní zápasí; okraden bandity, vyhladovění, téměř ztratil ctnost vůči manželce muže, který neudělal nic jiného, než že mu prokázal laskavost, ne zrovna legendární úspěchy hodné Velkého rytíře. Když pak Gawain nahlédne do záblesků své budoucnosti, vidíme, co se stane když uteče. Další selhání. Stane se tím Velikým, ale už není dobrý člověk a to nakonec povede k pádu království. Rozhodne se tedy umřít jako laskavý člověk, místo toho aby lhal a stal se věhlasným, což mu nakonec umožňuje být obojí. Myslím, že Lady Bartilek v předposledním aktu přímo naznačuje, že mnoho rytířů zápasí na jejich výpravách, ale ona, nebo ostatní vypravěči, mění či pozlacují jejich špinavé části, protože to nakonec vytváří “lepší” příběhy. (15.09.2021)

Středověká legenda Sir Gawain a Zelený rytíř patří mezi základní pilíře anglické literatury a roku 1925 ji v moderním anglickém převedení vydal John Ronald Reuel Tolkien. Těžko odhadnout, co by autor Pána prstenů řekl na postmoderní adaptaci na filmové plátno, mě si však snímek Davida Loweryho získal prakticky okamžitě. Ačkoli Sir Gawain a Zelený rytíř hovoří současnou filmovou řečí, rozhodně nejde o snímek pro každého diváka, ba naopak. Lowery sice nabízí fantastické audiovizuální pojetí (výtvarná stránka je famózně dechberoucí), zároveň ale dělá vše pro to, aby netrpělivé publikum Sir Gawain rychle odradil. Projevuje se to nejen ve velmi pomalém tempu, ale také v záměrně vyprázdněném scénáři, ve kterém se zdánlivě nic neděje. Trpělivý divák však bude odměněn unikátním snímkem o velmi tenké hranici mezi odvahou a zbabělostí. Audiovizuálu pomáhá silně atmosférická hudba a přesně vybraní herci. Zvláště Dev Patel v roli hlavního hrdiny Gawaina předvádí po mnoha letech vynikající herecký výkon a veškeré momenty mu lze bez výhrad uvěřit. Sir Gawain a Zelený rytíř bude patřit mezi rozporuplně přijímaný snímky, nicméně i takové jsou potřeba. A abych nezapomněl, hodně oceňuji vy-víte-který polibek, který do této adaptace přesně sedne. Stejně tak i pohled na tělo Deva Patela. (23.08.2021)

Lowery cílí v Middle English na high art. Tak moc se tomu snaží vtisknout charisma a tvář, až selhává v obojím (jedno herecké pojítko s Kurzelovým Macbethem jako by potměšile naznačovalo, že ne všichni takhle dopadnou). A teď k významu, který se v rámci autorské licence a společenské poptávky od básně ze 14. století mírně liší. Je to o cti a lidské dobrotě, které mají stát nad snahou zanechat odkaz? O odpoutání se od matky a postavení se na vlastní nohy v dospělosti? O konfliktu mezi člověkem a přírodou, který má i v rámci symboliky zelené barvy vždy jen jediného vítěze? O síle žen přebírajících vládu nad slabými muži (viz. scéna na konci titulků)? Ale kdepak, nehledejme za tím nic komplikovaného. To jen Zelený rytíř zatoužil po sličném sirovi z Artušova dvora a vlákal jej do sexuální pasti. V téhle trojfázové hře však získal jen polibek (a to ještě vlastní aktivitou), handjob mu byl z neznámých důvodů odepřen a jeho sázka na to, že Gawain podlehne hradní paní a on pak dojde ke slasti mezi mechem a kmeny cesmíny, nevyšla vůbec. Se nedivím, že pak musely padat hlavy. A teď mi to zkuste vyvrátit.. (21.10.2021)

Jiné. Líbilo se mi to. Teda prvních deset minut jsem kroutila hlavou nad střihem, kamerou a zmatkem, pojetí vskutku prapodivné, pak se ale u Artuše v tomto směru uklidnili a začal film. Vánoční pohádka pro dospělé. A bylo na co koukat. Trochu podle hesla Cesta je cíl, finále v duchu celého filmu, Dave Patel byl skvělý v obou rovinách, kvalitní herec, role mu padla, Alicia v roli Pokušení rovněž výborná, hudba krásná, vizuálně promakané, ale nebude to kultovka pro kde koho. Mě to ale oslovilo. Zeleného rytíře jsem neviděla naposledy, však rozumím rozporuplným reakcím publika. Fantasy úlet v dobrém slova smyslu, pomalý, bez větší akce, spíše záležitost filosofická. (27.10.2021)