Režie:
Bryan SingerScénář:
David HayterKamera:
Newton Thomas SigelHudba:
Michael KamenHrají:
Hugh Jackman, Patrick Stewart, Ian McKellen, Famke Janssen, James Marsden, Halle Berry, Anna Paquin, Ray Park, Rebecca Romijn, Bruce Davison, Shawn Roberts (více)VOD (4)
Obsahy(1)
V nedaleké budoucnosti se rodí děti se speciálním X-faktorem, který jim dává nadpřirozenou sílu - ničivý laserový pohled, schopnost přesouvat předměty nebo ovládat počasí. Pro obyčejné lidi je těžké mutanty akceptovat, aniž by se jich báli. Profesor Xavier (Patrick Stewart), celosvětově uznávaný telepat - mutant, proto zřídí speciální školu a jeho záměrem je naučit mutanty zacházet se svými schopnostmi tak, aby z nich lidé neměli strach. Ne všichni mutanti jsou však ochotni přizpůsobit se, neboť nevěří, že by spolu lidé a mutanti mohli žít. Skupina X-men teď musí před těmito tvory lidstvo ochránit, protože jejich šéf, podlý Magneto (Ian McKellen), má s budoucností planety Země velice zákeřné úmysly! (Bontonfilm)
(více)Videa (1)
Recenze (880)
Nebyl to Raimi, ale Bryan Singer kdo odstartoval mánii komiksových adaptací v 21. století. Díky němu se každý rok dočkáme několika vysokorozpočtových fanstasmagórií, jenž dokáži ukrátit nudu, zafilozofovat si či užít si vlnu adrenalinu. Navíc pro svět objevil Hugh Jackmana, no neni to na čtyřhvězdu ? ()
jestli tomuto snímku něco chybí, tak DTS zvuk. film je o tom, že američani si zasluhují právo, aby jejich děti věděli, že chodí do školy s mutanty. celkem bych s tím souhlasil, ale to není důležitý. důležitý je, že triky zde nehrají zdaleka takovou roli jako ve druhém dílu a přesto je se na co koukat. to ale neznamená, že tu nejsou. jen není přeplácanej celej film (cerebro je zajímavě fantastické). prostě - kvalitně vystavěný příběh s dobrými efekty, u kterého jsem se dobře pobavil. ()
Ve svých jedenácti letech jsem si X-meny vcelku oblíbil. Svůj komiksový příběh se ve mně docela ujal a já se bavil. Sice to nebyl žádný zázrak, ale tenkrát to všechno s komiksovými hrdiny začínalo a já koukal na hrdiny, kteří měli schopnosti, o kterých jsem vždycky jenom snil a maximálně četl, i když komiks o X-Menech jsem zrovna nikdy nečetl a ani dnes mě to nijak neláká. Zábava to ale je, akce je požehnaně a důkaz toho, že vznikla celá trilogie dokazuje, že právě tenhle příběh je jeden z mála těch komiksových, které dokázali bavit, mě určitě, ale že by mě to lákalo dál, to už moc ne. --- Pokud mají něco, co zadrží naši stíhačku, zaslouží si nás chytit. ()
Škoda, že komiks u nás nemal tú časť každý ani čítať a ani vidieť animované spracovanie, no pri filme to ale nevadí! Tým pádom pre mňa najlepšie spracovaný komiks, aj keď som sa dozvedel, že nejaký vôbec existuje tesne pred filmom. Výborná akcia, ktorú akýmsi šiestym hlbším zmyslom dopĺňa vecná línia filmu a brilantné hlášky. Navyše čo do inteligentnosti s tejto žánrovej palety excelentný výkon Singera. 100%. ()
Galerie (135)
Zajímavosti (108)
- Když Scott Summers (James Marsden) rozbíjí zrakem dveře, chytá si pro spuštění svých schopností brýle levou rukou, ale hned v dalším záběru pravou. (Hem.m)
- Po dokončení natáčení bylo kolečkové křeslo profesora Xaviera (Patrick Stewart) prodáno v aukci - a poté zapůjčeno zpět kvůli práci na druhém dílu. (HellFire)
- Budova, v níž sídlí škola, se objevila i ve filmu Billy Madison (1995). (fannah)
Rok 2000 byl zásadní nejen kvůli faktu, že započalo nové milénium. Ještě před premiérou Spider-Mana Sama Raimiho totiž spíše tu pravou komiksovou horečku započali již v roce 2000 právě původní X-Meni v režii Bryana Singera. A to i přes to, že měli daleko k typickým komiksovým filmům současné doby. Od režiséra Obvyklých podezřelých a Nadaného žáka se ostatně nedalo čekat, že by natočil film pouze o souboji dobráků proti zloduchům. Přesto zůstávají původní X-Meni i po více než dvou dekádách v srdcích fanoušků a pro jakékoliv možné nástupce dokázali v roce 2000 nastavit laťku velmi vysoko. V roce 2000 vznikl velmi uvědomělý sci-fi film, který skutečně nesázel jen na boj proti zla. Xenofobie vůči mutantům, snaha i o záchranu těch, kteří mutanty nenávidí a především ústřední záporák, jehož motivace jsou do jisté míry pochopitelné. Už úvodní mrazivou scénou v koncentračním táboře se Singer dokázal dostat postavám pod kůži. Singer ostatně sám konfrontace mezi Profesorem X a Magnetem přirovnal k Martinu Lutheru Kingovi a Malcolmovi X. Oba bojovníci za práva afroameričanů, kteří ovšem používali radikálně odlišné prostředky. Už to naznačovalo, že jsou první X-Meni ambiciózní podívanou, která sice pořád musí plnit podmínky blockbusteru, přesto ovšem pořád tak trochu jinak. Velkolepostí jsou první X-Meni snadno překonatelní, z rozumných důvodů se ostatně Singer a spol. tehdy vykašlali na komiksové kostýmy X-Menů. Fanoušci tak možná budou nadále brečet, že nikdy Hugha Jackmana neuvidí v ikonickém Wolverinově žlutém kostýmu, nutno ovšem dodat, že sázka na klasické černé kombinézy byla v tomto případě spíše k prospěchu věci. Úsměvné kostýmy by k Singerově pojetí látky totiž prakticky nepasovali, dost možná by navíc mohli výsledný dojem z téhle zásadní komiksové adaptace obměnit. Stěžejní ovšem bylo, že je Singer schopný muž na svém místě. Ve velkém počtu postav tak dokázal Singer prakticky každé postavě dodat chvíli slávy, skvěle pracovat s příběhy stěžejních charakterů (Wolverine, Rogue, Profesor X, Magneto) a především dokázal z herců samotných vytěžit maximum. Hugh Jackman, Patrick Stewart i Ian McKellen jsou ostatně dodnes bráni jako ikoničtí představitelé, po kterých to bude mít jakákoliv náhrada těžká. Jackman jakoby se pro roli Wolverina narodil, už tehdy herečtí veteráni Stewart i McKellen poté dokázali prodat komplikovaný vztah Charlese Xaviera a Erica Lehnsherra. Především i onu nečernobílost pohledu, kdy by se dalo v jisté formě říct, že oba králové na šachovém poli by vlastně do jisté míry chtěli to samé. Jen jeden mnohem radikálnějším a nebezpečnějším způsobem. I díky délce 104 minut jsou první X-Meni tempově velmi zběsilí, přesto se vše stěžejní za tak krátkou dobu zvládne odvyprávět. Nejde přitom o to, že by konfrontace na nádraží či na Soše svobody nebyli super, zajímavější je ovšem v průběhu u prvních X-Menů především řešení toho, jaké to vlastně je žít s mutantím genem a především právě to, jak není automaticky povinné dívat se na Magnetovo Bratrstvo mutantů jako černobíle zlé figury. V roce 2000 tak rozhodně nevznikla bezduchá komiksová adaptace, Singer se naopak po svých předchozích projektech projevil jako ta nejlepší možná volba. V rukách Roberta Rodrigueze či Paula W. S. Andersona by rozhodně vznikli zcela odlišné filmy, především ovšem nejspíš o poznání méně intelektuální filmy. Vizuálně možná první X-Meni vyloženě nedokázali vyrazit dech, soudtrack Michaela Kamena byl přesto solidní a vizuální efekty především na tehdejší poměry byli solidní. A především nedokázali po více než 20 letech brutálně zestárnout. Šlo ovšem především o start série, která se do roku 2019 (rok, kdy studio Fox koupilo studio Disney a X-Meni se tak mohli vrátit domů k Marvel Studios) dočkala celkem 12 navázání a i díky tomu za sebou filmová série X-Men zanechala nesmazatelnou stopu, která bude v jistých formách žít i nadále. Už v roce 2000 bylo zadělané na velké věci. A v roce 2003 se X-Men 2 dokázal Singer překonat už úvodní scénou s Nightcrawlerem v Bílém domě. Ale to je povídání zase na někdy jindy..... () (méně) (více)