Frank Riva

Kdyby měl Frank Riva 3 díly, pak by jednotlivé epizody měly spád a jistě by nepostrádaly i dramatičnost. Možná mohly být i kratší. Jenže 6 filmů, každý minimálně o délce 90-ti minut je zkrátka moc. Tím spíš, když většinu dílů obsahují řeči, nostalgie a rodinné záležitosti. A navíc i milostné. Je trochu prvoplánové, aby se celkem mladé ženy snadno a lehce slovně doslova praly o Franka Rivu. Kam přijde, tam ženy padají do mdlob. A přitom je vše hrozně natažené. Je trochu symbolické, že se doposud jedná o poslední kriminální film a poslední role detektiva Alaina Delona. (07.08.2022)

Delonovo loučení s detektivním žánrem není zdaleka tak chmurné, jak připadá jeho některým komentátorům. Konfrontace zločinu starší a mladší generace není naopak prosta poměrně přesného postižení základního rozdílu, kterým je nesporně míra sebestřednosti a určité dávky mravnosti. Romantika v tomto pojetí neustupuje do pozadí. O to více tyto rozdíly naopak vystupují do popředí. Optimistický závěr je v souladu se zásadami tohoto z povahy věci lehkého žánru. Pochopitelně výkladů toho všeho je možné vyjevit více. (06.08.2022)

Druhá kriminální minisérie, kterou vedle Fabia Montale Delon natočil, dopadla o poznání hůře. Epizody nejsou jen dlouhé, ale i zdlouhavé, zkušenější divák má po většinu děje před postavami aspoň kilometrový náskok. Vytrvalý komisařův úžas nad informačními technologiemi a internetem je úsměvný, jinak ale ústřední postava postrádá ostré kontury, na jaké jsme u Delona zvyklí, i temperament, jaký by člověk u Itala čekal. K Mireille Darc byl čas nemilosrdný, mnohem přitažlivěji a sympatičtěji působí Delonova dlouholetá kolegyně Nicole Calfan (i přesto, že hraje těžce nemocnou), nebo jeho filmová dcera v podání Mélanie Maudran V konkurenci podobného počinu jiného veterána francouzského filmu – Rogera Hanina a jeho případů komisaře Navarra, jejichž schéma je v podstatě totožné – Frank Riva bohužel prohrává. (18.03.2013)

docela jsem byla zvědavá jak filmaři naloží se scénářem.Ale celé to bylo jen o popularitě Delona.Už tehdy,před osmnácti lety, bylo zřetelné že už  je poněkud unaven,ale stále se držel.Maskéři měli dosti práce i s ostatními.Jako třešničku na dortu jsme dostali v první epizodě koláž fota Delona z hodně mladých let.Fakt byl fešák.Může si gratulovat že žil a hrál v době ,kdy do Evropy nebylo zaneseno MeToo kterému musí čelit jiní fešáci a hlavně pracháči.Jinak škoda že scénář nebyl propracovanější (02.07.2022)

Frank Riva nebo snad takové pokračování či prohloubení cyklu Fabio Montale? Myslím, bohužel, že to druhé je správně. Měl jsem obrovskou radost, jakým způsobem se, s cyklem Fabio Montale, Delon dokázal vrátit na pole krimi žánru. To mne opravdu dostalo, neboť jsem přesvědčen o tom, že nový komisař Montale oproti jeho všem dřívějším ,zejména ještě z let osmdesátých dostal novou šťávu, dokonce i nové prvky. Vše ve třech dílech bylo takřka dokonale zabaleno a vyváženo. Jeden pořádný výstřel a šlo se od toho. Cyklus Frank Riva je bohužel již pouho pouhá vykrádačka Fabia Montala, zejména co se výrazových prostředků, místy již dosti přepálených, komisaře Rivy týká. Je zde cítit již jistá vyumělkovanost a zbytečné protahování příběhu. Neustále se hraje na jednu strunu. Vše lehce zapomenutelné. Ovšem stále profesionální krimi žánr práce. Fabio Montale i Frank Riva mají kouzelné oldschoolové hudební podkreslení a rafinovaný noční barový jazz se rozléhá celým filmem. (01.03.2013)