Jánošík I., II.

O čom inom by mal byť jeden z prvých slovenských veľkofilmov, ako o Jánošíkovi. Táto verzia je určite najlepšia, výborný hlavný predstaviteľ, a že je neherec vo filme vôbec nepoznať. Na výprave sa nešetrilo a herci aj režisér odviedli poctivú prácu. Aj po vyše 50 rokoch sa film dá so záujmom pozrieť a pripomenúť si notoricky známe scény naprávania Surovcovej krkovice alebo ozbíjania už raz ozbíjaného panstva. –––– Ej, škoda guľky. Surovec, utop ho jak mača. (21.04.2014)

Pokud si ještě pamatuji, tak kino- a TV-kopie tohoto filmu měly docela slušnou kvalitu, ale to co nám nabídli "digitální experti" na dvd, to je opravdu otřes, jak obrazem, tak i zvukem. Plazma si s dvd-obrazem ještě jakžtakž poradila, ale modernější LCD to nebere. Obraz rozmazaný a jakoby za rýhovaným sklem a k tomu často tak huhńavý a kolísavý zvuk, že je ztěží rozumět, co dotyčný říká. Škoda!...Totálně mě okouzlil ve své komicko-dramatické roli František Dibarbora, naprosto dokonalý. V této roli jsem si ho doslova zamilovala! (22.08.2018)

Škoda že sa to netočilo za väčše peniaze, veľkorysejšie a s ešte väčším dôrazom na variovanie rôznych prameňov o skutkoch Juraja Jánošíka (či už historických alebo legendarizovaných). Po scenáristickej stránke je to inak na svoju dobu zarážajúco progresívna práca s predlohou, so samotným spracovaním to ale už vtedy mohlo byť lepšie - zopár scén, najmä v úvodných minútach oboch častí, vyzerá ako nácvik čohosi väčšieho, nie výsledok ostrého nakrúcania s ktorým je režisér plne spokojný. A napríklad obsadenie Jozefa Krónera do inak potenciálne zaujímavej postavy otca Tomáša Uhorčíka mi vyslovene prekážalo. (čo môže súvisieť s tým, že Króner je v kroji a s valaškou v ruke Pachom a nikým iným, vôbec celkovo je však typovo príliš výrazný, z kolektívu "ľudských" zbojníkov - pritom stvárnených nemenej dokonalými predstaviteľmi - predsa len vytŕčal až príliš). (15.09.2009)

Tak tento film se našim slovenským bratiám celkem povedol. Sice jsou zde nějaké historické nepřesnosti (v Jánošíkově době ještě neexistovala moderní slovenština), ale ten příběh zbojníka, stavícího se proti panské zvůli, ta nádherná příroda podhůří Tater a to velkorysé zpracování slovenské legendy vytváří společně silný divácký zážitek. První část mapuje Jánošíkovo dětství, během kterého lítal po venku se svým kamarádem a také s kamarádkou Terezou. Jsou svědky zvěrstev, kterých se dopouští panstvo na poddaných. Během těžby kamene je jeden dělník trestán bitím, a tak po něm začnou děti házet kameny. Poté se jim povede odchytit orla, kterého jim panská jízda zabije, a tak na ně také hází kameny z lesa. Prostě už od malička se Juraj snaží chránit slabé a chudé lidi. Jánošíka pak jeho otec díky přímluvě faráře přijme grof Žurayi do kněžského semináře do města, který je samozřejmě velice přísný a žáci musejí odříkávat Bibli nazpaměť a fyzické tresty jsou běžné. Mezitím v rodné vesnici řádí epidemie a především panská jízda si zde dělá co chce. Během toho zemře Jurajův děda a také milovaný bratr. Hraběcí synek Aurelius si dělá v panství svého starého a nemocného otce co se mu zlíbí, zapaluje chalupy a chce ve své komnatě znásilnit Terezu, kterou však Jurajův otec na poslední chvíli zachrání a skončí za to ve vězení. Jánošíkova matka kvůli tomu uhoří v jejich rodné chalupě na příkaz grofa Aurela, kterou zapálili drábové. Juraj najde svého otce umučeného ve vězení a přísahá pomstu všem panským a pustí se do zapalování panských statků. Jednou při útěku narazí na skupinu jiných zbojníků, kteří jej nejprve chtějí utopit, ale poté, co přepere největšího řízka (který jej měl utopit v řece), tak jej přijmou mezi sebe a posléze z něj udělají hejtmana místo Hrajnohy. A tak začíná jeho zbojnická éra, během které vytrvale bojuje s vrchností, přepadává panské povozy, krade jejich cennosti a ty pak rozdává mezi vesničany. Nicméně, mezi zbojníky je jistý Gajdošík, který se se svými druhy nepohodne kvůli lupu, a tak jde za Aureliem a detailně mu popíše, kde se zbojníci nacházejí, jaké jsou přístupové cesty a kde zapalují ohně v případě poplachu. Jánošík se mezitím vrací do města, aby se sešel s farářem a pomodlil se. Konec filmu je celkem brutální, protože panská jízda provede totální zbojnickou genocidu a ušetřen nezůstane nikdo, kromě Jánošíka, kterého však čeká soud a nabodnutí na hák, jelikož nechce prozradit, kde je ukryté zlato. Na tehdejší poměry celkem dobře zpracovaná legenda o zbojníkovi, který bohatým bral a chudým dával. Akorát na to musí být nálada, přece jenom je to starší film, mluví se v něm ne úplně srozumitelnou slovenštinou a je třeba mít trpělivost během zdánlivě nudných částí. (21.01.2024)

Toto spracovanie legendy mi zapadá do kvázi historických filmov typu Sissi, Winnetou, alebo Angelika. Postavy sú ploché, vzťahy neprekreslené, napríklad som si ani neuvedomil, že Juro začal chodiť s Terezou a najmä: prečo! Táto otázka má jednoduchú odpoveď: Jánošík je ilustráciou legendárneho príbehu, kde musia byť proste tie zásadné udalosti konvenčne predvedené a nie podriadené dejovej kauzalite samotného filmu. Veď predsa všetci to poznáme. Film tak pôsobí bez života, bez iskry i keď mal Bielik na všetko tri hodiny. Som preto tak kritický, pretože toto je náš najznámejší veľkofilm a pozrieť sa mu bližšie na zúbok je myslím užitočnejšie ako ho za tento štatút ospevovať. 70% VIDENÉ ZNOVA 1/20: Názor sa nezmenil, len časom kvitujem veľkofilmovosť tohto diela a v porovnaní s najnovšou verziou ide o nepochybne lepší film, aj keď asi viac odtrhnutý od historickej skutočnosti, ale ono o to vážne asi nešlo. (12.09.2015)