Vysvobození

O strhujícím tempu, či snad dokonce šokující otevřenosti násilí si můžeme nechat jen zdát. Deliverance není v žádném případě tak znepokojivý jak se o něm hovoří. Nicméně dokáže zaujmout a to jak úspornou režií, tak i samotným survival dobrodružstvím/bojem o přežití, které je podáno maximálně syrově a věrohodně, bez přílišných oslích můstků. Oceňuji některé Boormanovy vychytávky - například ona klíčová scéna znásilnění je přesně vystihující. Ve chvíli, kdy členové výpravy potkávají dva zbloudilce, je gestikulací/pohyby krásně poznat, k čemu se schyluje (především to jak jeden z domorodců sáhne členovi výpravy na obličej a na hrudník). Podobné hrátky s napětím nám režisér zprostředkuje ještě několikrát a opravdu to stojí za to. Herecky relativně vyrovnané a celkově dost působivé. V podstatě je to ovšem ale naprosto jednoduchá a poměrně obyčejná záležitost. (03.03.2007)

Klasický dobrodružný vodácký film s řídkým napětím a pěknou přírodou. Jinak ve mně snímek kromě psychologie a strachu před prozrazením nic nezanechal. [6/10] (Elmer, Warner Bros.) (Technicolor /// Produkce: John Boorman /// Scénář: James Dickey podle vlastního románu /// Kamera: Vilmos Zsigmond /// Hudba: Eric Weissberg /// Nominace na Oscara: John Boorman (nejlepší film), John Boorman (režie), Tom Priestley (střih)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (17.02.2010)

A tak jako voda poklidně plyne v řece, kterou sjíždějí hrdinové tohoto filmu, stejně klidně plyne jejich příběh. Zhruba první půl hodinku se seznamujeme s jejich charaktery a plánem pro následující výlet. Postižený, avšak talentovaný chlapec si s jednou z postav střihne fenomenální duet na benjo. Poté se vydají na řeku a veslují. Jenže v jeden okamžik se vše zvrtne, zpočátku zcela "nevinně" vyhlížející nepříjemností v podobě dvou mužů. Ano, zase tu máme ty podivné, zvrhlé a brutální místní "vidláky", kteří tolik rádi ve filmech znepříjemňují obyčejným turistům jejich plány. "Něco" moc špatného a neřestného se přihodí. A poté, jakoby byla vyčerpána veškerá kapacitu snímku, která byla až do nyní tak zdařile navršována. Slibně se rýsující "survival thriller" se tak postupně začne rozmělňovat do, sice pořád docela slušně napínavého děje, který už však nemá příliš co nabídnout. Ale je mi zcela jasné, že na tehdejší dobu to muselo být pro diváky nervy drásající. (29.11.2012)

Co si myslím o Deliverance se dočtete v mém komentáři k filmu Rituals (1977), kde narážím na hlavní charakteristiku filmu i s hlavními nedostatky. Tady uvedu pouze ve zkratce, že Delivarance místo nejisté originality sází na zaručené prostředky a místo houstnoucí atmosféry se soustředí do dvou výrazných vrcholů, které jsou proloženy průměrným zbytkem. Ve zmíněném komentáři jsem se nechal svést i ke srovnání těchto dvou filmů, i když je nepovažuji za příliš podobné, ale srovnat se dá všechno, žejo. Nu, Deliverance je dobrý film, rozhodně za ty necelé dvě hodiny stojí, ale pokud si potrpíte na nefalšovaný survival, rozhodně doporučuji Rituals. (01.08.2011)

(1001) -"They're drowning the river, man." Musím říci, že tentokrát se okouzlení klasikou nekonalo. Nechci v žádném případě podceňovat schopnosti Johna Boormana (ani dobové možnosti), ale počet věcí, které se mi zdály nechtěně směšné, dosáhl takové úrovně, že jsem se nebyla na film schopná vůbec napojit. Myslím, že to začalo hned tím soubojem banjí. Tu scénu beru vážně a nic se mi na ní nezdálo nepovedeného, ale v kontextu celého filmu si nejsem úplně jistá, jak ji mám vnímat. Je to jakási temná předzvěst krajiny a lidí, kteří myslí a chovají se úplně jinak, než na co jsou city boys zvyklí, a chlapec sám potom také hlídá bod, odkud není návratu, když "hrdinové" vyjedou na řeku a podplují ho pod mostem, což si řeknu jako člověk vzdělaný v principech mytologických příběhů a obecné dramaturgie a bla bla, ale zvuk banja ve mně zrovna moc nevzbuzuje pocity temna nebo nepokoje a hlavně Voight, který tam je a všechno vidí a očividně je znepokojen, se z ničeho nepoučí a potom jde na břeh a začne klábosit s ozbrojenými démony z lesa. A obecně předpokládám, že film je o mužích, kteří na to, že se vydávají uniknout do přírody před složitostmi civilizace, projevují obdivuhodnou neschopnost poslouchat své instinkty nebo si správně vyložit signály a znamení, jež jim padají do cesty. To vlastně zní dobře a jako hodno prozkoumání, ale bohužel mi tři zásadní věci brání zúčastnit se tohoto výletu: 1. Extrémně marné herecké výkony. Voight funguje jen jako takový pohledný panák a Reynoldsovi se snad daří přehrávat i ve scénách, ve kterých není přítomen. Scéna hádky nad mrtvolou je potom tak názorným hereckým workshopem na téma "jak nedělat drama", že jsem se u sledování skoro styděla. 2. Podivné skoky v čase a střídání realistických-nerealistických fyziologických důsledků toho, čím si chlapci prošli. Nejdivnější je lovecký výlet na útes - to ti dva jako den a noc stáli v ledové vodě, zatímco náš neochotný hrdina nahoře spal a bál se? Burt Reynolds sice omdlel a natřeli ho na bílo, ale tlouštík se zdá úplně v pohodě, ani rýmečka nebo nic, co? A Voight je po propíchnutí šípem taky podezřele fyzicky aktivní. 3. Neobratné dobové triky. Tady mám na mysli hlavně ve dne natočenou modrou noc se slunečními odlesky na hladině a zpoceném těle, díky kterým to vypadá, jako že všichni umřeli a jsou nyní trestáni za svou hloupost v očistci, kde musí prožívat své utrpení znova a znova. Umělá ručička v závěrečné snové sekvenci je potom takový poslední hřebíček do rakve. A nebo nevím, jestli jsem to jenom špatně pochopila a ono to má být béčko, které si mám užívat proto, že je špatné? (15.04.2019)