Režie:
John BoormanScénář:
John BoormanKamera:
Alex ThomsonHudba:
Trevor JonesHrají:
Nigel Terry, Helen Mirren, Nicholas Clay, Cherie Lunghi, Nicol Williamson, Robert Addie, Gabriel Byrne, Liam Neeson, Corin Redgrave, Katrine Boorman (více)Obsahy(1)
Jen ten, kdo je předurčen, dokáže vládnout magickým mečem. Jen ten se může stát králem. Britský film na motivy dávné legendy o králi Artuši a rytířích kulatého stolu. Temný věk. Země je rozdělena a zmítána válkami. Má však naději na mír, neboť Uther Pendragon, jemuž kouzelník Merlin slíbil za jeho sjednání magický meč Excalibur, uzavře se svým sokem vévodou z Cornwallu příměří. Vášeň je však silnější než vůle. A vášni, která Uthera posedne při spatření krásné Cornwallovy manželky, je tento muž ochoten obětovat vše. I těžce vydobytý mír... Tak začíná jedno ze zpracování dávné legendy o králi Artuši a jeho rytířích kulatého stolu. (Z těch starších připomeňme např. hollywoodskou muzikálovou verzi Král Artuš a jeho družina z roku 1967 a filmy Lancelot od jezera z roku 1974 či Percival Galský z roku 1978.) Režisér Boorman se myšlenkou, natočit Artušovy příběhy, zabýval řadu let. Vyšel z klasického středověkého románu Thomase Maloryho Artušova smrt a pokusil se zrekonstruovat starobylou legendu z pohledu člověka XX. století. Nadpřirozeno a zázračno se v jeho podání stává přirozenou součástí realisticky nazíraného příběhu. Natáčení se odehrávalo v irských exteriérech, v tajuplné, až mysticky působící přírodě, jež si uchovává mnohé z půvabu a kouzla dávno minulých dob... K nezanedbatelným kladům filmu patří výtvarná stránka (kameraman Thomson byl nominován na Oscara), i hudba, používající motivů z děl Carla Orffa (Carmina burana) a Richarda Wagnera. Excalibur byl uveden v soutěži 34. MFF v Cannes v roce 1981, kde získal Cenu za umělecký přínos. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (455)
70% Po nějakých deseti letech jsem opět pocítil záchvat touhy vidět jeden z filmů mého mládí, díky kterému jsem poznal Carminu Buranu. Nějakou dobu to trvalo, ale nakonec jsem měl v DVD přehrávači film, který jsem viděl dvakrát v dabingu... a přestože jsem si pamatoval pár scén dosti živě, zbytek mě docela překvapil a ne zrovna příjemně. Merlin je děsně fajn, občas děsivý, občas k smíchu (a to nejen ve chvílích, kdy si odvádí Morganu, rozesmívala mě i jeho dikce) a vlastně po celou dobu jsem měl tendenci se smát... Jó, klasika... ale asi vydržím dalších deset let, jestli si ji vůbec pustím znovu... ()
Carmina burana, atmosféra špinavých magických časů, zlo, dobro a svatý grál. Král Artuš může být spokojen a klidně odpočívat, jeho legenda našla více než důstojný filmový přepis. Výtečné ztvárnění Merlina, který má charizmatu jako mandragora síly. Výborná fixace příběhu na postavy. Vynález cigaret v tomto období je nejdůležitějším objevem lidstva hned po kondomech, na 3. místě je "vynález" zemědělství a na čtvrtém fakt, že chmel se dá pít. I když by mě zajímala verze Pána prstenů od Boormana na začátku 80. let (zajímalo by mě, jak by stvořil Gluma, Roklinku, balroga atd.), přesto jsem rád, že přednost dostal Excalibur. Jen ta čarodějná formule je vtipná: "Anál naprach, furt vás nechám, hochy zvedly konve." ()
Prvních 30 minut jsem dost trpěl. Do tohoto snímku se musí člověk dostat a Artuš musí dospět. Do té doby je totiž totálně otravný sráč, zřejmě po obdobně nezajímavém otci. Vůbec herci byli vybráni extrémně nezajímaví. Druhá polovina filmu byla podstatně lepší. Konečně jsem si dal do souvislostí všechna notoricky známá jména. Kouzelník Merlin celou stopáž rozdával cenné rady, takže každý divák sledováním nevědomky absolvoval základní královský výcvik. Způsob prezentace děje byl poněkud zvláštní a dlouho mi trvalo, než jsem si na něj zvykl. Po technické stránce má snímek také značné nedostatky, které jsou způsobeny rokem vzniku. Snímek by snesl i malinko kratší stopáž. Celkově jsem nakonec spokojen a hodnotím tedy lehce nadprůměrně. ()
Nevím, co byste chtěli za herecké výkony, pokud jde o onta tou mythou. Jsou stejně trapné jako Wagner, jako středověké opěvy, jako Homér. Artuš je bájný předurčený král a ne nějaký pan přesvědčivka. A Lancelot? Naprosto přesný panák středověkých rytířských legend: Ikona rytířství, nejzdatnější bojovák, který hledal, komu by sloužil, až ho našel. A samozřejmě zapřísáhlý intaktní milovač královny, jak se za starých dobrých časů slušelo. Ovšem uznávám, že životnější ztvárnění Merlina, nepostrádající smysl pro ironii (jež je mýtu bytostně cizí), to vše šťastně vyvažuje. Ostatně jde přece o bytost, která má už ze svého určení nejen přístup a prostup, ale tudíž i odstup. Jinak pokud jde o mne, největší orgasmus jsem měl, jak Uryens pasuje Artuše na rytíře. A ještě několik menších. Autentický mačo pathos, že mě to místy dojalo až k slzám. Navíc je nutno ocenit odvahu přijít s tímhle šest let po Monty Pythonově Svatém grálu (jemuž Excalibur na několika místech zdatně konkuruje). V celku bych nerad nechal Excalibur bez důkladnější exegese. ()
Po opakovaném shlédnutí po letech musím bohužel ubrat hvězdičku. Co mě jako náctiletou okouzlovalo, to na prahu středního věku působí nudně, křečovitě až směšně - alobalově nablýskaná brnění, kovový Camelot, v jehož zdech se odrážejí postavy, přebarvené Merlinovo podzemí, jeho rádobymoudré pindy, divadelní přehrávání herců, zkrátka celá stylizace "Excaliburu" se u mě tentokrát takřka minula účinkem. Pořád se mi vtírali Monty Pythoni a jejich "Svatý grál":-). "Excalibur" je pochopitelně lepší a hlavně hlubší oproti popcornovému následovateli s R. Gerem, z některých hudebních pasáží stále mrazí a v mém srdci je pro tenhle film pořád místo. Na svou dobu špička, chápu její kultovnost, ovšem třetí podívání hodlám absolvovat až jako fousatá babka. Třeba se mi to za 40-50 let bude zase líbit tak moc, jako zamlada:-). 69% ()
Galerie (177)
Photo © Orion Pictures Corporation
![Excalibur - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/162/118/162118444_65e22e.jpg)
Zajímavosti (32)
- Černého kouře u Artušovi první bitvy bylo dosáhnuto pálením pneumatik. (Chatterer)
- Filmový debut Liama Neesona, Gabriela Byrna a Ciarána Hindse. (Chatterer)
- Plátové zbroje, které rytíři ve filmu nosí, víceméně odpovídají období pozdního středověku (konec 15. století) - tedy době, kdy žil autor knihy a předlohy "Artušova smrt" Thomas Mallory - nikoli době přelomu 5. a 6. století, kdy se legenda odehrává. (Merenre)
Reklama