Režie:
Steven SpielbergKamera:
Vilmos ZsigmondHudba:
John WilliamsHrají:
Richard Dreyfuss, François Truffaut, Teri Garr, Melinda Dillon, Bob Balaban, J. Patrick McNamara, Warren J. Kemmerling, Roberts Blossom, Philip Dodds (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Francouzský vědec Claude se svým tlumočníkem, kartografem Davidem, objeví letku vojenských letounů, která zmizela před třemi desetiletími. Letadla nejsou poškozená, fungují, ale po pilotech není ani stopy. Starý muž, který byl jediným svědkem, tvrdí, že v noci vyšlo slunce a zpívalo mu. Brzy poté se v poušti Gobi objeví pohřešovaná řecká loď Cotopaxi. V Indianapolis se zase krátce poté na řídící věži podaří zachytit hovor dvou pilotů civilních letadel o zjevení UFO. Stát Indiana je postižen masivními výpadky proudu, a tak je do práce povolán i technik Roy. Právě on na opuštěné silnici zažije setkání s UFO. Začne ho ve vozidle pronásledovat a spolu s ním tak činí i policie, ale kosmická loď mizí na noční obloze. Roy je UFO fascinován a stává se stále více posedlým obrazy, které se mu v mysli stále objevují. Vidí horu a neznámá síla ho nutí ji neustále z něčeho modelovat. (Nova Cinema)
(více)Videa (2)
Recenze (763)
Jedno z klíčových děl žánru, které muselo být ve své době neuvěřitelnou peckou, mě dnes léta páně 2012 docela velkým obloukem minulo. Honba za kontaktem s mimozemšťany je sice plná „úžasných“ vizuálních efektů i zajímavých nápadů, ale to, že jsem ji viděl až nyní, bude zřejmě tím největším kamenem úrazu. Slušnou atmosféru nabízí jen sporadicky, hluchých míst naopak poměrně hodně. Přepálená délka z ní pak dělá na můj vkus až příliš neosobní (místy takovou až na Spielberga překvapivě nepříjemnou) záležitost. Ale jak říkám, pětatřicet let poté nemůžu čekat zázraky. PS: Spielberg se navíc opět ukázal jako oscarový smolař (osm nominací, pouze cena za kameru).. ()
Možno boli očakávanie až príliš vysoké a to sa následne muselo odraziť na konečnom hodnotení. Budovanie atmosféry strachu z neznámeho si predstavuje tak trochu inak. Musím sa verejne priznať (možno to ale bolo tou celodennou únavou), že prvú polovicu som prevažne pretrpel. Neskôr však dejstvo začalo naberať aspoň aké také grády a ku koncu sa všetko prejavilo na jedničku. No čo z toho, keď prvá polovica vážne nestojí za nič moc.( ()
Základní kámen sci-fi žánru. Steven Spielberg s tímto filmem neměl snadnou startovací pozici, poněvadž ho nasadil do kin v době, kdy celý filmový svět šílel z Lucasových ´Star Wars´ (jejichž obliba přerostla až do jakéhosi společenského fenoménu západního světa), ale díky svým kvalitám si brzo našel místo v srdci filmových fandů i odborné kritiky. Jde bezpochyby - společně se Zemeckisovým ´Kontaktem´ - asi o nejlepší film na téma kontaktu s mimozemskými civilizacemi, jehož závěr a stěžejní tóny Willimasova soundtracku vstoupily do filmových učebnic. Potěší také režisérská legenda Francois Truffaut (v té době Spielbergův přítel) ve stěžejní roli astronoma Lacombeho. A na to narvaný letní kino za bolševika také jde stěží zapomenout. ()
Nad zemí se vznášejí neidentifikovatelné objekty, na nečekaných místech se objevují ztracená válečná letadla a Richard Dreyfuss blbne s jídlem a pěnou na holení. Stejně jako o 17 let později Jurský park, také Blízká setkání z nekritické perspektivy fascinovaného malého dítěte (nebo infantilního dospělého) tematizují lidský údiv jako takový. Na podkladu sci-fi z 50. let Spielberg mistrně odklonil paranoiu americké společnosti od vnitrostátních záležitostí k věcem nadpozemským, kterých vlastně není důvod se bát. Jako vyprázdněná eskapistická zábava, do které si každý může nalít své vlastní významy, film funguje výborně také díky tomu, že je celý založený na naznačování toho, že nám v příští scéně bude odhaleno něco zásadního (a pokud ne v příští, pak v přespříští nebo v té další). Oddalování odhalení díky svižné režii a náležitě rozmáchlému měřítku dokáže udržet pozornost až do spielbergovsky chlácholivého finále. Rád bych viděl remake, ve kterém hrábne třeba Sethu Rogenovi a který rozvede (možná nezáměrnou) komediální rovinu filmu (modelování homolí z bramborové kaše s vážnou tváří vážně sledovat nedokážu). 75% Zajímavé komentáře: evilive666, Bobek15 ()
Víc jak 40 let starý a pořád naprosto fascinující. Pro někoho nuda, pro druhé zas [vzhledem k době vzniku] nadčasový AUDIO-vizuální spektákl, který redefinoval a etabloval subžánr filmů o setkání s mimozemšťany. Hidden gem tvorby mistra Štefana, v němž jaksi ustanovil své typické trademarky – jmenovitě třeba motiv rodinné krize, zkorumponovanosti vlády, dětské fantazie, anebo fascinace neznámem. Unikátní prototyp mysteriózního filmu [ta mysteriózní rovina je fakt geniální], který zpracovává fenomén UFO [zkratka pro 'unidentified flying object' – doslovně řečeno 'neidentifikovatelný létající objekt'; přičemž Spielberg tenhle pojem pozvedl na naprosto jinej level], a který komunikuje s divákem velmi enigmaticky a prezentuje své informace skrze letmé náznaky [ačkoliv snímek své otázky raději pokládá, než aby na ně odpovídal].... dřív se vědecko-fantastický blockbustery točily líp; takhle. Navíc, natočit něco tak úchvatnýho a technicky revolučního v tak mladym věku chce fakt velký koule. Esence spielbergovštiny. ()
Galerie (230)
Zajímavosti (110)
- Film měl celkem 6 závěrečných oslav (dotočných), neboť Spielberg nebyl stále spokojený a prodlužoval konec natáčení. (don corleone)
- Když Roy Neary (Richard Dreyfuss) mluví se svou ženou (Teri Garr) po telefonu, v pozadí dávají v televizi telenovelu Tak jde čas (od r. 1965). (Othello)
- Na nápad natáčet u Devil's Tower (Ďáblovy věže) přišel Steven Spielberg po shlédnutí westernu Můj miláček Klementina (1946). (džanik)
Reklama