Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Úspěšná a divácky oblíbená hořkosladká komedie o životě, v níž hlavní roli hraje láska, odvaha, smích i smrt. Film vznikl podle scénáře Haliny Pawlowské, která tu čerpala inspiraci ze svého vlastního rodinného zázemí. Autorka v něm s humorem a ironií sobě vlastní, ale i s pochopením a soucitem vzpomíná na svého otce a další svérázné a zemité příbuzné, pocházející ze Zakarpatské Ukrajiny, na své mládí a s ním spojené nešťastné lásky a ztracené iluze. Vše na příběhu Olgy, jejích přátel, rodiny a vrstevníků, odehrávajícím se v průběhu dvaceti let, které prožívalo Československo po ruské okupaci. Peripetie hrdinů jsou nahlíženy s ironií a humorným nadhledem. Střídají se zde bouřlivé komediální situace se slzami. Hrdinové této komedie však už ví, že nepodlehnout, nevzdávat se, mít rád a nezapomenout se smát je platné a dobré… (Česká televize)

(více)

Videa (2)

TV spot 1

Recenze (205)

lsd 

všechny recenze uživatele

Docela věrné zachycení života takové (ne)obyčejné rodinky po nastolení totalitního režimu. Příběhem i formou mi to trochu připomělo Kachyňovy Lásky mezi kapkami deště(akorát Šteindlerův film byl sledován z pohledu spíše ženského). Podobné je i rozdělení do různých pomyslných kapitol, které se potom na konci uzavřou v jeden celek. Výbornou roli zde má především Chýlková, která je jak komediální, tak i tragická(myslím postava, ne herecký výkon:). Potěšil mě i Pieczka jehož otec byl velice realistický, a to, že mu místy ani nebylo pořádně rozumět, přidávám spíš k plusům(holt větší autenticity, když byl Ukrajinec). Pro Petra Čepka to byla bohužel jedna z posledních rolí, ale tady se ještě vyznamenal. Pěkný, tragikomický film mající v sobě takovou zvláštní magiku. ()

rakovnik 

všechny recenze uživatele

Originální, ale zvláštní film, k němuž jsem si nenalezl cestu ani snad na po třicáté. Mám problém jej zhlédnout celý. Mnohé scény jsou opravdu vtipné a trefné, ale nepřekousnu dvě věci. Ivana Chýlková a její postava mi není sympatická ani jakoby mladá, natož starší. Polák jako tatínek (nic proti Polákům ani Ukrajincům) mi nedává v ději smysl už vůbec. Raději bych bral bodrého "Švejka". Chválím ale velice povedené obsazení ve vedlejších rolích. ()

Reklama

easaque 

všechny recenze uživatele

+2* Chtěl jsem si po dlouhých letech připomenout tuhle porevoluční klasiku, která je ověnčena i Českým lvem. Matné vzpomínky se mi oživily, ale nenaplnily se naděje, které jsem do filmu dával. Emocionálně mě míjel, i když si nemyslím, že by to bylo scénářem, nebo Franciszkem Pieczkem. Rozhodně mi neseděly dospělí herci v rolích puberťáků, i když věřím že to byla nadsázka, ale v nastavené atmosféře filmu to byla jako pěst na oko. Nechtěl jsem být tak přísný, ale roky ho prověřily, že svou slávu má za sebou. Já se k němu nemám důvod vracet, i když pár nezapomenutelných scén a výroků má a i nějaké poučení se najde, jak to Halina ráda dělává. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Teď už vím, proč jsem tenhle film nikdy neviděl. On vlastně nestojí za nic. Předloha Pawlovská, hlavní role Chýlková. To samo o sobě není hitparáda. Vydržel jsem hlavně kvůli jednomu hercovi, který je pro mě absolutně neznámý – Franciszek Pieczka. Vůbec ho neznám, vůbec jsem mu nerozuměl, ale jeho herecký výkon mě paralizoval. Jinak už dnes můžu říct, že na podobné témata tu dnes máme daleko lepší film než je tenhle. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Sorry, ale tohle evidentně není film a obávám se, že ho nikdy ani nedocením. Pawlowskou rád fakt nemám, nesedí mi ani její humor a tady se mi to ještě víc potvrdilo. Taky teda záleží, jak moc je to věrné knižní adaptaci a jak moc do toho zasahoval Šteindler, ale i tak... Až na pár úsměvný scén mi to nesedlo vůbec - postavy jsou spíš otravné, než aby byly nějak vtipné (obzvlášť samotná Olga mi dost lezla na nervy - a btw fakt by mě zajímalo, koho napadlo dát třicetiletou Chýlkovou do role puberťačky (na začátku filmu, chápete)... navíc mi přišlo, že často přehrává a jestli měla být personifikovat samotnou Pawlowskou, tak je to na to strašně hubená...), takže mi bylo fuk, co všechno se jim stane a jak dopadnou. Děj jako u většiny českých filmů samozřejmě neexistuje a jelikož mě nebavily ani postavy, nudil mě pak celý film (a jak to odnikud nikam nešlo (jen časově, protože to je jediný "děj", kterému se ten film vyhnout nemůže), měl jsem u posledních 25 minut co dělat, abych to vůbec dokoukal). Ale tak hlavně že tu máme typická klišé českých filmů, jako třeba smrt nejstarší postavy ve filmu... Já nevím, neoslovilo mě to, nelíbilo se mi to, nebavilo mě to. Pardon. Třeba časem v tom najdu něco víc, ale moc bych na to nesázel. 2* ()

Galerie (6)

Zajímavosti (15)

  • Básnička z filmu zní: " Jsem trapná, jsem trapná, jsem trapná. Jednou z těch trapasů umřu a zakopaj mě pod černou zem a tam s kostlivcema budu si vyprávět, co do hrobu mě sklátilo. Hloupý řeči, úsměv v křeči. Bolení břicha, výkřik do ticha. Prohraná sázka a beznadějná láska, Křivý nohy, špatná pleť a dlouhej nos. Jednou z těch trapasů umřu a zakopaj mě pod černou zem a tam s kostlivcema si budu povídat, co do hrobu mě sklátilo. A budu trapná, budu trapná, budu trapná." (sator)
  • Když policisté pod falešnou záminkou zadrží cestovní pas Olgy (Ivana Chýlková), ztropí Hakunděk (Franciszek Pieczka) scénu, že bez něj se už Olga nedostane na Západ. S cestovními doklady to bylo ale složitější, existovaly tři typy: pas do socialistických zemí, pas do socialistických zemí a Jugoslávie, a pas do kapitalistických (západních) zemí. Na pas nebyl nárok, člověk si mohl požádat, ale běžné bylo jeho zamítnutí, a to přesto, že ČSSR signovala Helsinskou deklaraci, která obsahovala právo občana svobodně cestovat. Další krok k cestě na Západ byla žádost o povolení výjezdu, nutné často bylo pozvání někoho z valutové ciziny, žádost schvaloval zaměstnavatel, případně škola, dále domovní důvěrník. Dalším krokem byla žádost u banky o přidělení kapitalistických deviz. Tato žádost byla často zamítnuta. (sator)
  • Režisér Milan Šteindler vzpomínal na inspiraci pro postavu otce (Franciszek Pieczka): "Předlohou byl tatínek Haliny Pawlowské a já nezapomenu, když jsme u nich pracovali, jak se vždycky otevřely dveře, její tatínek mlčky vešel, na stříbrném tácku nesl tři panáky vodečky, talířek s nějakou zakuskou, klobáskou nebo tak něčím, mlčky jsme to do sebe lupli, protože on nechtěl rušit, proto nemluvil, pokývali jsme, jako že si rozumíme, a on zase mlčky odešel." (NIRO)

Reklama

Reklama