poster

Lekce Faust

  • Velká Británie

    Faust

Loutkový / Drama / Fantasy

Česko / Francie / Velká Británie, 1993, 97 min

  • Radko
    *****

    Postavy, veci a priestor sa podivuhodne menia, stále istoty sa rozpadávajú, utvárajú a zase miznú hlinení homunkulovia - to všetko v kulisách každodenného, civilného sveta. Prepojovanie zdanlivo všedného plynutia s uvedenými metamorfózami vytvárajú magickú civilnosť Švankmajerovho sveta - dobre známu z jeho krátkych filmov, pre ktorú je typická výtvarne silná surrealistická poetika mixnutá čiernym humorom. Uhrančivé čaro bizarných nápadov je prítomné i v celovečernom filme. Švankmajer použil ako základ všeobecne známu literárnu predlohu o mužovi, večne nespokojnom s úrovňou poznania sveta, ochotného upísať sa temným silám za možnosť okúsiť všetko, dotknúť sa absolútneho vedenia. Hrané scény (geniálny Petr Čepek vo svojej poslednej hlavnej úlohe) sú nápadito kombinované s animovanými (obrovské vyrezávané drevené bábky) a vytvárajú netradičné spojenie. Režisér spojil príbeh Fausta dnešných dní s uhrančivým výtvarnom a stiesňujúcou atmosférou (nezabudnuteľná scéna vyvolávania diabla), ktorú však zároveň odľahčil humorom výtvarným (bábky) ale aj slovným. Ide napr. o priliehavé využitie dialógov Grabbeho divadelnej hry Don Juan a Faust. Som rád takémuto spôsobu pripomenutia polozabudnutého spisovateľa Christiana Dietricha Grabbeho, ktorého formálny štýl, humor a myšlienky boli veľkým vzorom pre neskoršie literárne práce Ladislava Klímu.(21.6.2005)

  • Romadoor
    *****

    Neskutečně přesvědčivé spojení mystiky a reality. Takový oživlý (spíš oživený) Meyrink. Myslím, že ani mistr Š. nečekal takový nářez - nejspíš byly hvězdy v efektivním posazení když se to točilo. Občas někde v Praze vlezu v naději na levnou kalnou desítku z vody z Vltavy do nějaké přičmoudlé uličky nebo dvora a za některým z horních oken vidím černou kočku a potom tvář.......a najednou nevím jestli vydržím nepodepsat(12.3.2012)

  • charlosina
    *****

    Výrazný umělec ovlivněný surrealismem a nevyzpytatelnou stránkou temnoty lidské duše Jan Švankmajer v roce 1994 předvádí další osobitý snímek, tentokráte s Faustovou tematikou. Tohle téma jej zajímalo už odedávna, jak sám prohlásil, po několika letech dostal Faustův mýtus (dle autora "klíčový pro naši civilizaci") podobu kombinovaného filmu: divadlo masek, loutkové divadlo, hraná sekvence a snová montáž. Švankmajerův Faust se však od toho Goethovského liší - je to obyčejný člověk z ulice, který je vytržen z každodenního rituálu a kterého jeho zvědavost zavede do míst, kde se lidská duše zmítá mezi peklem a nebesy. Petr Čepek alias Muž s aktovkou (tedy Faust) se z reálné postavy stává aktérem divadelního představení, loutkou ovládanou cizí vůlí. Díky síle zvědavosti se stává strůjcem svého vlastního osudu, který je však předem odsouzen k nicotě. Když pohlédne na Mefista, nahlíží do zrcadla - vidí sám sebe (nastává významný "dialog", kdy se lidská bytost setkává sama se sebou). Švankmajerův Faust není nijak výjimečnou osobností - vždyť se jím mohl stát kdokoliv, kdo dostal leták s mapkou. Je to čistě jen náhodná osoba, která sebou nechá manipulovat a dohraje svou roli do hořkého konce, aniž by se vzbouřil. V tom je skryto ono zdánlivě nehmatatelné poselství filmu - jde o aktuální problematiku. Švankmajerova Lekce Faust je vlastně sarkastickou a kousavou ukázkou manipulace, stejně tak úžasným výtvarným dílem. Mistr stvořil opět nekonvenční dílo, které jde drásavě do hloubky a odkazuje na současnost, resp. na současnou manipulaci všeho druhu, na lidskou determinovanost, na jeho laxnost. A stejně, jako je tomu u jeho předešlé (i následující) tvorby, nabízí tvůrce divákovi bohatý materiál pro další úvahy. Nutno dodat, že Petr Čepek předvedl perfektní, nezapomenutelný výkon.(13.1.2009)

  • Adam Bernau
    *****

    PROLOG: Anonymita a forma v toku na rozhraní věků; na onom bájném rozhraní, v němž jistý Kraus rozdává jisté letáky. Pochopitelně jsme v Praze. Do této kvazimythické (jakkoli neopakovatelné) situace umisťuje demiurg Švankmajer svou animátorskou manýru, přebytečné detaily, němé příznaky, neviditelné přízraky. Do takto nastražené reality pak nechá přijít Petra Čepka, jenž je k tomu, nevěda, předurčen. Náhoda je jen zdánlivá. Všechny cesty vedou do onoho domu. Lekce Faust. TÉMA: Obsah (podstatu, chcete-li) lze nejlépe vyjádřit buď dokonale adekvátní formou nebo naopak znetvořením formy. Zde prolnutí forem a deformací; totiž těchto: lidová pověst, Goethe, Kašpar. Dobově-nadčasová satira-groteska; theologie; divadlo; útroby; maximum Čepek; maximum Švankmajer. Obsah: Znáš Fausta? Znáš ho? Znáš se? Tabu. Po čem to saháš? Čím platíš? Zádrhel: Co je lepší volba? Po čem žízní duše? Faust vystoupil z toku - tok běží dál bez něj. Měl by snad Faust skončit v nebi těch nakojených? EPILOG: Není cesty zpět. Nejsi ani první ani poslední, ty nemnohý. SUMA: maximum Faust. Pimprlová hra.(2.9.2011)

  • DuanBerry
    *****

    Neskutečný Švankmajer a neskutečný Faust. Doposavad nedovedu přesně říct, proč tenhle film považuji za absolutní klenot. Je plný zvláštních metafor, počínaje matkou nesoucí dceru a vlekoucí za sebou panenku coby symbol lhostejnosti, všemožnými překážkami na cestě do pekel, které staví ústřední postavě samotná boží prozřetelnost, důkaz protřelé a de facto limitované moci ďábla v podobě vína, které tryská ze stolu, ale lze ho zastavit pouhým pootočením kohoutku. Těch obrazů, metafor a symbolů je tam mnoho, ne všechny jsou jednoduše vysvětlitelné, ale pokud se nad nimi zamyslíte, určitě dospějete ke svému pojetí tohoto mimořádného snímku. Švankmajer mnohokráte dokázal svoje mistrovství, které dalece přesahuje naše hranice, Lekce Faust je dle mého názoru jeho vrcholným dílem.(19.2.2011)

  • - Spoiler: Byly natočeny tři verze závěrečné scény: 1. v autě bude sedět loutka čerta; 2. v autě bude sedět loutka čerta a anděla; 3. v autě nebude sedět nikdo. Švankmajer se nakonec rozhodl pro prázdný vnitřek auta, který lépe zdůrazňuje význam loutek: jsou to symboly manipulace levé a pravé ruky jednoho loutkáře. (charlosina)

  • - Z důvodu možnosti využít na natáčení pouze jedno větší devítimístné auto měl štáb pouhých devět lidí. Každý člen měl proto několik „profesí“- herci například sami zastávali funkci maskérek, kostymérů i skriptek. I přesto se film bez větších problémů podařilo natočit. (Vodnářka)

  • - Na projektu se pracovalo dva roky - dle Švankmajerových slov se jedná o nejdelší, nejpracnější a největší projekt, na kterém kdy pracoval. (charlosina)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace