Režie:
Jan Valášek st.Kamera:
Ivan FričHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Radovan Lukavský, Alfred Strejček, Jana Kasanová, Hana Kreihanslová, Václav Lohniský, Bohuš Záhorský, Otomar Krejča st., Vilém Besser, František Smolík (více)Obsahy(1)
Jsou pohádky, které se na televizních obrazovkách objevují každé vánoce a jsou pohádky, které poněkud upadly do zapomnění a málokdo si je už dnes pamatuje. Tohle je právě jedna z těch méně známých, která se sice ve vysílání Novy před lety objevila, stále však patří k těm méně známým. Její děj jistě není třeba blíže představit. Vždyť pohádkový příběh Plaváčka, uhlířova syna, jemuž sudičky přisoudí ruku královské princezny narozené ve stejný okamžik, patří mezi ty, na něž se nezapomíná. A Plaváčkova obtížná cesta za téměř nesplnitelným úkolem, za třemi zlatými vlasy děda Vševěda, který je Sluncem a nemá rád člověčinu, je stejně pohádková jako rady, které přiveze třem městům sužovaným podivnými strastmi. Existuje již několik filmových verzí pohádky Karla Jaromíra Erbena o zlatých vlasech děda Vševěda. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (72)
"Co se stalo, nedá se odestát !! Ale zadarmo mým zetěm nebudeš.." ()
To jsou ty paradoxy. V podstatě zapomenutá pohádka a přitom se jedná o jednu z nejoriginálnějších českých vůbec. Krásné kulisy, nápaditá mizanscéna, dobrá hudba, ale hlavně originální kamera i střihy nabízející nápadité vizuální zkratky. Akce je v ní, pravda, často upozaděná a odehraje se mimo naše zraky, to ale nic nemění na tom, že se jedná o jedinečný úkaz v našich kinematografických vodách. ()
Mě tahle pohádka vždycky děsila. Ani dnes nejsou mé pocity jiné. Kulisy působily jako z jiného světa. Spíše by se hodily k nějakém sci-fi filmu. Tam by zapadly perfektně. Radovan Lukavský měl obrovský talent. Tady z něho byl parádní zmetek. Dávam raději přednost jinému zpracování této klasické pohádky. ()
Velmi netradiční pohádka, a to nejen díky kulisám. Stále váhám, jestli mě naprosto okouzlila nebo znechutila. Prozatím dávám alibistické tři hvězdičky a budu čekat na další odvysílání, abych se mohla opět zamyslet. ()
Pohádka se zvláštní atmosférou a sqělym Lukavským. ()
Zajímavý patvar klasické české pohádky s výtečným Lukavským v hlavní roli. Jde spíše o hororové vyprávění než milou pohádku pro děti, psychedelická hudba Zdeňka Lišky to navíc ultra totálním způsobem potvrzuje. Zajímavé z pohledu filmového řemesla jsou záběry kamery, trikové sekvence a neustálá hra se stíny a světly. Škoda poněkud velmi rychlého konce. Radovan Lukavský předvádí neuvěřitelný výkon totálně záporné postavy. Bravo. Jinak tento film určitě patří do zlatého fondu kinematografie, ale já už jsi ho vícekrát nedopřeju. ()
Ani pohádkový ani poetický, ale naturalisticky sirealistké dokresleno hororovou hudbou... ()
Studiovým pohádkám často vytýkám umělost a plochost. Pokud se nějaká tomuto verdiktu vzepře, tak je to díky perfektním hercům či příběhu - jako mají Hrátky s čertem, nebo protože svou studiovost velice dovedně skrývá - jako třeba Šíleně smutná princezna. Tahle je první která si z toho udělala nejen přednost, ale rovnou i nejsilnější stránku. Její forma skládající se z precizního grafického stylu, perfektní souhry obrazu a zvuku, a temné, místy až syrové atmosféry určitě nesedne každému, ale náročnější diváky určitě minimálně zaujme. ()
Už konečně vím, proč tahle pohádka nepatří do ....oblíbených. p Lukavský by se velice dobře hodil do záporných rolí. ()
Studiovka, komplet. Ale kdyby každá studiová pohádka byla takhle kvalitní, dalo by se na ně se zájmem koukat. Tahle verze pohádky je trochu ponurá, nevím, jestli si ji děti oblíbí. 60% = 3/5 ()
Pohádka nezapře dobu svého vzniku, tedy počátek 60.let. Stojí za vidění hlavně kvůli zajímavě stylizovaným kulisám, kompozici a hře s barvami a světlem. Pro děti asi až tak zajímavá nebude (pro současné už vůbec), ale filmoví nadšenci ji jistě ocení. Samozřejmě nelze opomenou i výborné výkony zůčastněných herců, hlavně Radovana Lukavského. ()
Už hodně stará pohádka s takovým spíše divadelním nádechem. Nepatří mezi mé oblíbené ani moc zhlédnuté. ()
Ten vizual je dnes neuveritelnej a tezko s necim srovnatelnej. Me tedy svym zpusobem ohromil... Jako dite bych to asi nedokoukal/neocenil, resp. si nevzpominam, ze by me to tehdy nejak rajcovalo... :-) Dnes je to ale podivana. ()
silně stylizovaná až abstraktní pohádka s temným nábojem ... škoda, že jsem ji pro srovnání neviděl už jako dítě. ()
Málo známý, ale zato klasický skvost velkého formátu. Má to tak skvělou hudbu a herci tak vynikající projev a úchvatnou dikci (vše staré páky, z nichž většina už dnes ani nežije – prostě, na rozdíl od dnešního smutně pokleslého standardu, hrají), že člověk vůbec nevnímá, jaké je to z technologického hlediska retro. A co víc, ono je to tak dobře udělané, že ani staré a dnes již překonané techniky vůbec, ale vůbec nevadí. Jeden si jich po chvíli i přestane všímat. Kdo neznáte, napravte. Je to pecka. ()
Rozprávka , ktorá je určená dospelým .. Určite predbehla dobu v natočení farebných efektov , kulís a v silnej hudbe. Tento film sa dosť odlišuje od rozprávok z tej doby. Osobne sa mi nepáčila. No celkovo dávam 50%. ()
Dnes už pohádková klasika, na kterou už ale v současnosti tak trochu padá prach. A možná, že i právem. Ne každá klasika by totiž měla mít svůj památník a to je právě ten případ. ()
Za tu atmosféru a za až děsivého Radovana Lukavského dám dvě hvězdičky ale jinak. Jinak nechápu proč bylo něco takového stvořeno. Pro dospělé o není, na to je to moc pohádka a pro děti to taky není protože na ně je to moc experimentální. No prostě nevím. ()
Spíše pro dospělé než pro děti, ale i tak se jedná o veledílo svého žánru, atmosféra, herci (vynikající Lukavský), hry s barvami a umělecky přetvořené interiéry dávají tomuto filmu jedinečný charakter a osobité kouzlo, které na mě hodně zapůsobilo... 90% ()
Pohádka, která se víc než na příběh zaměřuje na atmosféru. A výsledek je velmi dobrý, hlavně díky vysoce nadstandardní práci všech výtvarných profesí: kameramana, architekta i kostýmního výtvarníka. Práce s barvou jako výrazovým prostředkem je v takové intenzitě málokde vídaná - i když, v tom samém roce 1963 najdeme podobný příklad, a to Jasného film Až přijde kocour. Oba filmy patří ve své době k nadprůměru. ()