Režie:
Jan HřebejkScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Jan MalířHrají:
Bolek Polívka, Eva Holubová, Jaroslav Dušek, Vilma Cibulková, Jiří Pecha, Lukáš Baborský, Nikola Pešková, Matěj Nechvátal, Jan Drozda, Pavel Liška (více)Obsahy(2)
V novém filmovém vyprávění autorského týmu Pelíšků a Musíme si pomáhat se opět přeneseme v čase, tentokrát těsně před orwellovský rok 1984. Do časů, kdy historie v Čechách odplývala pomalu jako kalná voda řeky Vltavy, která obtéká periferní pražský Libeňský ostrov. Do doby, kdy ovzduší lehce zavánělo zatuchlinou, podobně jako slepá ramena a zátočiny téhle středoevropské řeky. Ocitáme se v době, kdy generaci pražského jara 1968, pamatující záchvěv násilně přetržené svobody, protéká život mezi prsty jako líně plynoucí říční tok, který zanáší dávné iluze naplaveninami a bahnem... Hlavní postavou filmu Pupendo je akademický sochař Bedřich Mára, který žije se svojí rodinou, manželkou - keramičkou Alenou a dvěma syny - Matějem a Bobšem v malém činžovním bytě na pražském nábřeží. Před lety musel z politických důvodů opustit místo vedoucího ateliéru na pražské Akademii. Z týchž důvodů není veden ani v oficiálním Svazu výtvarných umělců. Má znemožněno vystavovat a je odsunut na periferii zájmu a lukrativních zakázek. K osamělému rozjímání u rybářského prutu... Antipodem Bedřichovy netypické rodiny je rodina ředitele základní školy Míly Břečky. Soudruh Míla a jeho ambiciózní žena Magda, spolužačka Bedřicha Máry z Výtvarné Akademie, již drahnou dobu plavou s hlavním proudem, středem řečiště. Pro svá počínání nacházejí ospravedlnění v tradičním postoji té doby: "Někdo musí plavat s "nimi", aby situaci změkčoval, někdo se musí obětovat!", případně: "Proč bych měl zrovna já stát a šlapat vodu, když jiní plavou kraulem?" Vedle generace rodičů, odsouzené ke každodennímu pachtění za kusem žvance, je zde i generace jejich dorůstajících dětí. Tahle generace teenagerů si o snahách a postojích rodičů myslí své. Nevěří ve změnu k lepšímu. Od snah rodičů nic moc neočekává. Poflakuje se bezcílně předměstím, chodí za školu a čas ubíjí sněním o společném úniku za hranice všedních dnů. (Magic Box)
(více)Recenze (636)
Přestože není tak vtipný jako třeba Pelíšky je v něm spousta pravdy a hlavně ukazuje něco z toho, jak tu u nás v Českoslovenku některé věci chodily. ()
Liska je boreeec! Hrebejk ubral trochu na otackach, ale stale velmi vysoko a velmi zdarile. ()
Polívka v jedný z nejlepších rolí, při některejch scénkách dost mrazí a to jsem komunisty v podstatě nezažil. ()
Dvouhodinový dokument ze života lidí v totalitním režimu v němž je nejzajímavější závěrečných dvacet minut, kde poprvé probleskuje cosi jako "děj". ()
Neprávem ve stínu Pelíšků - i když možná právě díky menší "kultovnosti" je mi právě Pupendo bližší. Moře hořce dojemných scén, šikovné malé i velké herecké ryby, proudění dokonalého soundtracku, ostrůvky vtipu a vánek pozitivního vidění světa i lepších zítřků. Reprezentatant hrdě opravdového českého filmu. ()
ONE MAN SHOW ze strany Bolka Polívky v roli zasloužilého umělce, kterého režim uklidil kamsi na venkov, kde může najít odbyt leda tak pro keramická prasátka, do kterých vesničtí chudáci mohou házet pětikačky. Trefné dialogy mezi Bolkem a Jardou jsou vrcholem této české klasiky, kvůli které se vyplatí na film podívat se znovu. 76% ()
Hřebejkova světlejší chvilka. Skvělé dialogy, podmanivá hudba doplněna klasickou plejádou hereckých hvězd z domacího prostředí. Ve výsledku je to ovšem dokola omílané téma, které nemůže ničím výrazně překvapit...až na tu Vilmu.... ()
Ještě teď mám obtisk na břichu jak jsme to po filmu hned zkoušeli. Hřebejk se opět ukázal v tom pravém světle. Spokojen. 70% ()
Dobře, po letech už to dokážu ocenit. Sice jsou vtipné pořád jen postavy Duška a Lišky, ale i ta jakástakás melancholie období je tu docela fajnově podaná. Není to ale tak stravitelné jako třeba Pelíšky. A hlavně ani tak vtipné! ()
Vyrovnat se svlastní minulostí? Hm. Režimem odvržený umělec musí mít dlouhé vlasy, každý občan poslouchá Svobodnou Evropu, učitel je utajený "odpor" a nesplachuje woter klosed a jeho žena umí německy a nakonci procitne. Takhle to tenkrát chodilo. Bravo Hřebejku s Jarchovským. Natočili jste jednu z největších sraček o normalizační, před revoluční době. ()
O něco slabší než Pelíšci, ale stejně pořád na české poměry nadprůměrný film. Hodnocení už celkem odpovída kvalitě filmu. Ale ojediněle samotamo se najde přechytřelý debílek co na sebe za každou cenu musí upozornit a tak tomu dá zbytečně slabé hodnocení, když už nesvede solidní komentář. Nevím, co je to za postoj navážet se do všech polistopadových filmů. A tvrdit že to všechno stojí za hovno. Na druhou stranu se tu oslavují kýče, akční sračky z Hollywodu. ()
Pohodový český film, který jsem ovšem pochopil jen napůl. V oné době jsem nežil, v historii se nevrtám, ale udělal jsem si zhruba představu a s ní pak nakládal. Ve výsledku - vydržel jsem u toho od začátku až do samotného konce. 70% ()
Nevím úplně, čím to je, ale Pupendo mi v rámci adaptací Šabachových knih nikdy úplně nesedlo. Možná je to některými repetitivními prvky, které se přenášejí z adaptace Pelíšků (Dušek ta samá role, dětské role taky vesměs nastaveny stejně...). Je zajímavý vidět, jak viditelně vypitej Polívka za těch pár let od Pelíšků sešel...Ten hlavní nosnej příběh, to je asi to, co mi u Pupenda tak nesedí. Přitom vybrané fóry a scény jsou legendární a zlidovělé, což ani nepopírám a směju se u nich taky. Jen to není ten nonstop příval smíchu a zábavy, jako právě u Pelíšků. "Repráky here, kazeťák here, kabely here" ()
Ze začátku se mi Pupendo nelíbilo, kostra filmu a mnoho detailů mi silně připomínaly Pelíšky. Zábava však nakonec vyhrála o čemž mě přesvědčili vybroušené dialogy a nezapomenutelné postavy Duška, Polívky a Pavla Lišky. ()
Posledná a pravdupovediac najlepšia, najvtipnejšia časť Hřebejkovej československej trilógie azda preto, že k osemdesiatym rokom majú jej tvorcovia najbližšie. ()
Tak to bylo slabé, dokonce řekl bych velmi slabé. Jan Hřebejk se bohužel rozjel se svou tvorbou pomalou cestou dolů... ()
Sochař Bedřich Mára (Bolek Polívka), a jeho rodina. Ředitel školy Míla Břečka (Jaroslav Dušek) a jeho rodina. Dvě rodiny, které spolu na první pohled nemají nic společného a jejich životy jsou diametrálně rozdílné, nicméně i tak je spojuje hluboké přátelství. Obě rodiny (po svém) bojují s tehdejší dobou, a musí se vyrovnat s podivnou postavou kunsthistorika Fábery, který jim vstoupí do životů... Hřebejk chtěl natočit druhé Pelíšky, jen si posunul čas zhruba o dvacet let směrem k současnosti. Ale tak nějak zapomněl, že to co dělalo Pelíšky Pelíškami, nebyla ani doba, ani herci (v Pupendu jsou téměř ti samí herci), ale hlavně samotný příběh (ač úsměvný, tak zároveň i smutný) a spousta nezapomenutelných scén. To bohužel v Pupendu není, takže i když se herci snaží seč můžou, jejich snaha vyznívá tak nějak naprázdno (a vtipnou stránku zde musí zastávat Pavel Liška, jehož postava se do filmu vůbec nehodila). I když moje hodnocení vyznívá negativně, je nutné ho brát v porovnání ke geniálním Pelíškům - když Pupendo srovnám se zbytkem české kinematografie (hlavně s pozdějšími Hřebejkovými filmy), jde stále o nadprůměrný film.. ()
Scenarista Petr Jarchovsky a reziser Jan Hrebejk znovu spojili sve sily a vznikla horka komedie,tentokrat z let osmdesatych.Stejne jako"Pelisky"ma film skvely scenar,brilantni rezii a hrajou v nem skveli herci-od Evy Holubove,pres Boleslava Polivku,Vilmu Cibulkovou,Jaroslava Duska,Pavla Lisku,az po Nikolu Peskovou a Borise Hybnera.Film ma nekolik velmi silnych scen,perfektne odrazejici atmosferu te doby,z nich nektere jsou opravdu nezapomenutelne(naha Cibulkova vybiha ze sprchy atd.).a pri tom je,misty az neuveritelne,vtipnyJe to dalsi mistrovske dilo o ceske nature a dobe,na kterou si za par let clovek vzpomene jen diky takovym filmum.U me jasnych 100%. ()
Typický obraz doby politické nesvobody a mezilidských vztahů za socialismu, viděný s humorným nadhledem. Obzvlášť si cením ženských hereckých výkonů Evy Holubové a Vilmy Cibulkové. ()
Komnisms je svinstvo a blšejvc i jsou svině.... a to Vám klidně podepíšu. Ale nebýt jich, nebylo takového zásadního existenciálně povrchně banálního pexesa, o společenské klinické smrti, která od konce sedmdesátých let, s drobnými přestávkami trvá dodnes. S dechnenavracejícími hereckými akrobaciemi. ()
Reklama