Brooklynský klub vrahů

Ja mam dvoch najlepsich Dzery Kotnov - tento a este sa mi pacil aj film La Morte In Jaguar Rossa 1968. Dzery Kotn ma zastavit bandu, ktora sa nezastavi pred nicim, nema zabrany .. .tot super namet na film. Trochu m ito pripominalo bondovky - niektore sceny akokeby reziser Werner Jacobs okopiroval od 007 -ky. Namakane kulisy presne vystihuju 60. roky, prestrelky, akcne sceny nechybaju ..... za mna teda velka spokojnost : 95 % (15.09.2020)

Ani pátý příběh o agentu FBI Jerry Cottonovi nepostrádá nic na své atraktivitě a vkusu sešitových románů, kterými je inspirován. Tentokrát někdo vydírá miliardáře a tak je potřeba se mu podívat na kobylku. Snímek začíná očekávaně černobíle svým prologem, ale jakmile se objeví úvodní titulky, divák je překvapen barvou. Ano, pátý film série a první barevný. Trochu to ubírá na dané atmosféře, ale budiž. Technické postupy zůstaly stejné a v barvě bohužel vypadají daleko okatější. Na dobu vzniku jsou však odpustitelné. Co se týče děje, nic ubráno a ni přidáno nebylo. 60. léta stále v plné parádě a vše očekávané se zobrazí. Jerry Cotton tedy stále přesně tak, jak byl zamýšlen. (18.03.2018)

Nutná vypravěčská vsuvka ve stylu: "Až další den si Jerry Cotton uvědomil, že kanceláře všech tří vydíraných milionářů nacházejí v jednom mrakodrapu" dává tušit, že se nejedná o vrchol žánru à la Bond. S ohledem na dobu vzniku ale tenhle barevný (!) Jerry Cotton pořád nabízí docela slušnou porci zábavy a akce. A sekretářka, která s heslem "kdyby náhodou" tahá v autě flašku whisky na zahřátí, uznej, to je holka k pohledání. (18.09.2017)

Další z cyklu cottonovek jednoznačně prozrazuje svůj půdorys a vyděluje celou sérii z područí pouhé "béčkové variace na bondovky" ( jak bývá často vnímána a označována). Zcela zřetelná je orientace na americkou drsnou školu, navíc přecezená přes filtr protodobrodružného naivismu ( celková nálada filmu, charakter a použití hudby, která je po většinu času veselá, trochu nadužitá a vede místy diváka až moc za ručičku do tenat hrdinského optimismu ). Podobnost Jamese Bonda a Jerryho Cottona tu samosebou je. Oba jsou samostatní jedinci, kteří rádi a často jednají na vlastní pěst, byť jsou podřízeni oficiální organizaci. Oba jsou elegantní, šarmantní, mužní, mají rádi dobrý alkohol, krásné ženy a nechybí jim smysl pro ironický humor. Zatímco James Bond je ale více dandyovský typ, který má rád luxus, Jerry Cotton je blíže tvrdému policistovi, který se vyzná v podsvětí a sem tam v rámci pátrání zavítá do nějaké té pofidérní špeluňky....více zde...http://blacklsays.blogspot.cz/2012/07/jerry-cotton-brooklynsky-klub-vrahu-der.html (26.03.2012)

Série je jako na houpačce. Po špionážním díle a ukecané detektivce, se pátý díl vyprofiloval jako drsná kriminálka. Jerry Cotton skřížil svůj důvtip s partou špičkově připravených krimináníků s téměř dokonalým plánem. Nejde o žádné gangstery ze staré školy, ale o odporná individua, která se neštítí vůbec ničeho. Z čehož vyplývá, že scénář potlačil komediální složku a režisér šetřil rozverným hudebním motivem. Barva dodala filmu trochu realističnosti a ubrala mu na stylovosti. Nejsem si jistý jestli to byl výhodný obchod, ale zřejmě byl nevyhnutelný. (15.11.2019)