Schüsse in Marienbad
Režie:
Ivo TomanKamera:
Jiří TarantíkHudba:
Jiří ŠustHrají:
Václav Neužil st., Josef Abrhám, Karel Hlušička, Friederike Aust, Bohumil Šmída, Zdeněk Dítě, Wilhelm Koch-Hooge, Adolf Filip, Vladimír Ptáček (více)Obsahy(1)
Dobový kriminální příběh slučuje vyšetřování vraždy s politickým pozadím. Vyšetřovaný zločin se totiž odehrál v roce 1933, nedlouho po převzetí moci Hitlerem, kdy byl v Mariánských lázních zastřelen jeden z emigrantů. Vrah tehdy uprchnul zpět do Německa dříve, než mohl být dopaden. Teprve po skončení druhé světové války, tváří v tvář nacistickým pohrobkům, otevírá policie dávný případ... Angažovaně se tvářící dílko až příliš rušivě dokazuje, kdo vždy bude narušovat mírové snažení a komu nelze nikdy důvěřovat. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (46)
Vůbec mě to nebavilo, kriminální případ o ničem, ale zaujala mě odvaha odlišovat vrahy s ideály od vrahů zištných. S ohledem na dobu vzniku filmu překvapivý počin. Pro mě tedy každopádně. ()
Já ti nevim ale vůbec o čem ten film byl.Totální slátanina!!!!!!! ()
Na filmy podpořené Ministerstvem vnitra je spolehnutí. Vhodně naladěného diváka pobaví. Z obvyklé kombinace rutinérské režie, neochotných hereckých výkonů hvězd, přeochotných hereckých výkonů outsiderů protěžovaných režimem a scénáře ušitého na zakázku politruků Výstřely v jistých ohledech vyčnívají. Jedním z neobvyklých prvků je ideový základ, skutečný případ vraždy prof. Lessinga, která se odehrála v roce 1933, další náznak ideového nadhledu, pozoruhodná shovívavost vůči českým Němcům, na hony vzdálená tuposti jiných propagandistických děl stejné produkce. Málokdy se stane, aby jinak režimem protěžovaný herec Václav Neužil st. s jistou filosofickou nadsázkou relativizoval činy příslušníků Hitlerjugend. Nic z toho jistě nemá nic společného se skutečností, že Ivo Toman film natočil ve východoněmecké koprodukci... Nešť. Abych nepřeháněl - nic z toho film samozřejmě nespasí. Je to v určitých drobnostech pozoruhodná břečka. Těm, kteří mají pro pozoruhodnosti tohoto typu slabost, sadisticky doporučuji. ()
Mapínavá kriminálka s dobrým scenárom a trochu horšími aj keď nenútenými hereckými výkonmi. Atmosférou a skutočnosťou, že ide o skutočný príbeh naberá film na hodnote i sledovateľnosti. ()
Škoda, že tak dobrý námět zazdí posledních dvacet vteřin dovětku. Každopádně ta bloncka z Hitlerjugend, věřící ve správnost svého činu, ta byla parádní. No a nebýt Abrháma, nevím jak by celý film dopadnul... ()
Dal bych čtyři hvězdy, kdyby Toman příběh nezazdil závěrečnými záběry a nepřetočil tím do té doby poměrně střízlivě vyprávěný příběh do aktuálního propagandistického pamfletu. Pátrání samotné je neslané nematné, ale postavy jsou velmi zajímavé, navíc obsazené proti obyvklému klišé. Bohumil Šmída nehraje obvykle dobráckého kriminálníka, nýbrž inspektora, Adolf "Zápotocký" Filip není mužem z lidu, ale elegatním vyšetřovatelem, Neužil nebo Dítě filosofují tak, že to diváka neurazí atd. Na rok 1973 lepší průměr. Až na ten závěr, jak už nazančeno.. ()
Další koprodukční film s východoněmeckým studiem DEFA, které se většinou nezdařily. Policie obnovuje na udání jakési slečny dvanáct let starý případ, kdo došlo v Mariánských Lázních k vraždě německého antifašisty. Týden po shlédnutí si už z něho moc nepamatuji, takže na vině bylo jistě prachšpatné zpracování, třebaže námět by nebyl špatný. ()
Tak nebyla to špatná detektivka, ale chyběl mi tam nějaký zvrat. Děj spěl k jednoznačnému konci a nějaké to překvapení ho mohlo jenom zpestřit. A role Z. Dítěte byla taky nějaká divná. ()
Vražda spáchaná těsně před válkou vyšetřovaná těsně po válce. Což o to, román je napsán dobře, ale filmové zpracování zprasila typická normalizačnost. Korunu tomu všemu dal vložený epilog. Že by na objednávku? Scénář mohl daleko více zatlačit na nějaké to napětí. Takhle se snímek tváří poněkud rozpačitě, což snaživě zachraňuje hlavně Josef Abrhám. A zadařilo se, neb to snímek přeci jen trochu pozvedlo. I tak se jedná o dílo, které se řadí k těm pozapomenutým a opravdu není divu. ()
I přesto, že jsem film viděla dvakrát, nevím, kdo koho zavraždil či nezavraždil... Nějak jsem se ve filmu úplně ztratila. ()
Zajímal by mě názor historika zabývajícího se se zobrazenou dobou. Dle mého soudu jde o ukázkově normalizační počin, v němž svět zdánlivě není černobílý. Poukážeme na množství chyb establishmentu, jak systémových, tak i individuálních, ale nad tím vším ční morálně nezkažený hrdina, který ve výsledku proti onomu establismentu nejde, ale jen jej svým správným jednáním ozdravuje, což daný systém nakonec ocení. A je jedno, zda jde o (zde) nastupující komunistickou moc nebo systém demokraticko-kapitalistický (viz. třeba Policajt v Beverly Hills, kde policajt vyšetří zločin navzdory svým nadřízeným). "Relativizace hodnot" v podobě bývalého policisty-kolaboranta, který pomůže k vyštření vraždy (navíc vraždy Němce Němcem) by ve striktních 50. letech zřejmě nebyla možná. Naopak v 70. letech zase nebylo možné, točit tak naivně lživě, jako v letech 50. Ona normalizační tendečnost se projevuje právě v rádobyoběktivitě. Podobně ale působí i většina hollywoodských žánrových titulů ve vztahu k americkému mocenskému systému. Dovětek ve "Výstřelech" ovšem nenechá nikoho na pochybách, jak se věci mají - Současní Němci jsou podle tvůrců stále nacisti:) Z hlediska stylu či řemesla se film sice vyhýbá trapným módním manýrám, působí uměřeně, ale zároveň zoufale všedně, neinvenčně a tím pádem i nudně a zdlouhavě. Není divu, že film zapadnul. ()
Nadprůměrné hodnocení za lehce humorný nádech krimi a především za geniální vtip Pepíka Abrháma na začátku filmu (nevím, nevím....). ()
Československý kriminální film inspirovaný skutečnou událostí odehrávající se v Mariánských lázních těsně po utichnutí válečných bojů v květnu 1945. Pozůstatky válečných křivd a uklidňování poválečných nepokojů má na starosti vedoucí místní veřejné bezpečnosti Šedý V. Neužil se svým sympatickým asistentem J. Abrhámem. Přestože by určitě měli mnoho starostí s nově vznikajícími problémy související s odsunem německého obyvatelstva, zabývají se fémovou vraždou z roku 1933, kdy došlo k objednanému usmrcení německého protinacistického emigranta profesora Lessinga. Hlavního podezřelého představuje německý občan Eckert v podání K. Hlušičky, jenž vyšetřovatele klame nepravdivými výpověďmi. V lázeňském městě na západě Čech dochází ke střelbě, výbuchům na železnici a jiným nepokojům, jenž mají na svědomí osoby z hnutí Hitlerjugend odmítající připustit si Führerovu prohru a poměrně zarážející je, že měkota V. Neužil jejich počínání nikterak neodsuzuje ani netrestá, naopak u soudního přelíčení projeví s těmito osobami smířlivý a chápavý postoj. Zatímco v první polovině snímku dostal dostatek prostoru J. Abrhám, v druhé části už není tolik vidět a jeho nadřízený se na obrazovce objevuje mnohem více. Zajímavou postavu majora Fulína s neformálním vystupováním ztvárnil Z. Dítě, v další menší roli kolaboranta se objevil B. Šmída. V závěru filmu přijíždějí vlakem do osvobozeného pohraničí noví obyvatelé a dá se říci, že kromě záběrů na lázeňskou kolonádu a jiné pohledy na vyhlášené lázeňské město, jež se objevují zejména na začátku filmu, se snímek I. Tomana v ničem nevymyká dobovému nevýraznému normalizačnímu stylu natáčení. ()
Na svou dobu poměrně povedená kriminálka, která se sice také nevyhla lehce propagandistickému podtónu, ale v daleko menší míře než to (v roce 1973) bylo obvyklé. Navíc to příjemně vyvažuje občasným rýpáním do tehdejších autorit, viz. major kriminálky z Prahy (ožrala), úplatný vrátný nebo Abrahámova poznámka k důstojníkovi Rudých gard při rekonstrukci vraždy: "Slezte z toho žebříku. Vás bych si teda na úkladnou vraždu nenajal". ()
Teda, ten epilog .. to si snad mohli odpustit .. ()
Na to, že děj se odehrává tesně po skončení války se mi zdá, že je tam až moc klid všude. Navíc se do filmu míchají vzpomínky vyšetřovatel což vnáší do snímku poněkud chaos.:( ()
Jako detektivka je to suché, bez šťávy, jako poválečné drama to nestojí vůbec za nic. Už po dvaceti minutách jsem se přestal zajímat o výsledek naprosto nudného vyšetřování. Netuším, proč byla tahle ptákovina natočena, ale asi je to tím, že jsem to nesledoval celé. 201109252200/8256/8256 ()
Nakonec to nebylo tak špatný, jak jsem se obával. ()
V mojí knihovně už nějaký ten pátek přebývá knížka s názvem Mordcentrála X od Romana Cílka a její polovina se týká vraždy T. Lessinga v roce 1933. Film Výstřely v M. Lázních je jakousi rekonstrukcí příběhu a točí se hlavně kolem vyšetřování celého případu v roce 1945. Myšlenka velmi dobrá a kupodivu ani zpracování příliš nezaostává. Jen K. Hlušička v roli nacistického vraha byl obsazen přímo proti svému zažitému typu. Ve filmu si hodně užijeme J. Abrháma, hlavního vyšetřovatele hraje V. Neužil, chybět nesmí nestor krimi filmů B. Šmída a zaujme i mistr malých rolí Z. Dítě. Verdikt: Tohle šlo natočit mnohem mnohem hůř. ()
To prolínání vyšetřování tenkrát a teď nebyl zase tak špatnej nápad, ale to bylo tak všechno, co mne zaujalo. ()
Související novinky
České lázně ve filmu
Česká města se v průběhu let stala kulisou pro mnoho filmových tvůrců. Zrakům lokačních z českých i zahraničních filmů neunikla ani lázeňská města. A zájem o ně mezi filmaři stále je. Na výlety po… (více)