Devil

Sehraná dětská parta tak trochu ve stylu Foglarových Rychlých šípů, která pátrá po zákoutí vraždy a připravuje zároveň velkou pomstu proti děsivému zlu, je pro mě v rámci hororového žánru vskutku milým překvapením. Ve většině hororů, kde jsem se dosud setkal se skupinkou dětí, šlo totiž naopak skoro vždy o zlá monstra. Některé scény z prosluněné exokity do temného děje přinášejí díky té krásné kameře i punc poetičnosti a hororová atmosféra se střídá s poměrně příjemnými momenty ve společnosti dětských hrdinů i jednoho starého hodného pána. Jen jsem si říkal, škoda, že tvůrci komplet celý snímek nezaměřili jakoby přímo pro mládežnické publikum a byť občas Ďáblova páteř film pro děti a mládež právě dost i připomíná, dojde tu i na pár možná až příliš krvavých scén a hlavně na sexuální scénu, která by ve filmu pro děti a mládež neměla co dělat. I tak jsem mile spokojen, příběh má po většinu doby to správné napětí (byť možná by místy neuškodilo pár zásahů ve střižně navíc), tajemná atmosféra výborným způsobem graduje a ve střetu Carlose se Santim uprostřed noci přináší i jednu z nejstrašidelnějších scén, co jsem zatím ve filmu viděl. Dětští (ne)herci hrají velmi přirozeně a španělský dvojník Michela Serraulta (starý pan profesor) rovněž zajímavým zjevem. Po filmu Ti druzí ze stejného roku je to poslední dobou už podruhé, co mě horor ze španělské kinematografie potěšil. [80%] (01.12.2021)

Guillermo del Toro je jeden z mála režiséru co i z průměrného, až béčkového námětu je schopný natočit slušný a napínavý horor, který je navíc skvělé odvyprávěný, což v moderních hororech je docela rarita. Mladí herci byli vybráni dobře a svojí úlohu zvládli na jedničku. Jako každý film od del Tora tak i Princ bez království je vizuálně a hudebně dokonalý. (15.02.2012)

Del Toro a ty jeho “horory” nebo spíš španělský pohádky mě serou. Navíc táhlý a dlouhý. (02.11.2020)

Už o Faunovom labyrinte som si myslel, že je to nič moc, ale záver mal aspoň myšlienku. Tu som márne na nejakú čakal, žiadne prekvapenie, pointa je celá o jednom pomstychtivom utopencovi. Počul som, že niektorí diváci sa rozplývajú nad vizuálnou stránkou a kamerovým spracovaním. Nestačím sa diviť, čo už ľudia vychvália, aby sa tvárili ako experti. Pre mňa môže mať film vizuál trebárs aj Pána prsteňov, ale keď je to raz veľká nuda, nebudem sa falošne vznášať. Film je sklamaním, o horor nejde ani zďaleka, ale poteší tých, ktorí radi predstierajú inteligenciu. (20.09.2017)

Z trojice režisérskych kamarátov z MEXIKA, čaká zatiaľ posledný z nich na vytúžený a zaslúžený úspech, ktorý má už na dosah ? Alfonso Cuarón, Alejandro González Iñárritu a Guillermo del Toro. Presne v takomto poradí, sa to doteraz uskutočnilo. Dostal som sa k filmu, k poslednému z pánov režisérov, ktorému som sa, ani neviem prečo, dlho vyhýbal. Za prispenia menovca Guillerma Navarra, inak dvorného a špičkového kameramana, spoločne nakrúcajú, film pre deti, ktorý tak úplne nie je pre deti. Neskúsení, neplnoletí diváci by si pravdepodobne mohli odniesť z filmu určitú traumu, úzkosť, depresiu, či melanchóliu, z každého rožku trošku. Takmer sa nepohnem zo španielskeho sirotinca, a to za obdobia konca občianskej vojny generála Francisca Franca, vo veľkom mysterióznom, psychickom objatí, s dostatočnými krvavými scénami, ale najmä so strhujúcim školníkom Jacintom. Celý tento obsah je pod záštitou bratov Almodóvarovcov. Občas som sa počas sledovania necítil vo svojej koži, lebo to mal del Toro vo svojom úmysle, a na 90 % sa mu to podarilo. Film sám o sebe je strašne zvláštny, až nepríjemný, naozaj to nie je pre každého, aspoň myslím ? (26.12.2017)

Tohle je přesný příklad 4-hvězdičkového filmu. Že se jedná o nadprůměrnou záležitost dokazuje výborná hudba, kamera i samotný příběh. Žánrově se Princ bez království přibližuje jak hororu, tak dramatu s válečnými prvky. V jedné věci však film šlape jen na polovic a to intenzitě emocí. Totiž tenhle film má spoustu možností, jak diváka zatlačit až do koutu a on vždycky radši ustoupí a povolí, což je docela škoda. Já osobně bych lekačky a děsivé momenty udělal ještě děsivější, momenty smutné udělal ještě smutnější a momenty krvavé udělal ještě krvavější. Princ bez království se skoro po celou dobu drží zlatého dobrého středu, za což ho jedni budou milovat a druzí jako jsem já mu uberou 1 hvězdičku. 75% (09.09.2010)

Výtečné. Co na tom, že je to téměř totožné jako Faunův labyrint. Del Toro je borec a dokáže podrobně vykreslit charaktery těch největších sviní a všechno podává pěkně syrově. V obou dvou filmech jsem si závěrečnou pomstu pořádně užil. Klasicky skvělá kamera, hudba a atmosféra. Hobit bude až za tak dlouho.... (27.10.2009)

Na začátku to skoro vypadalo, že bych zase mohla trochu pomačkat molitan v plyšácích, sirotčinec se tvářil depresivně, atmosféra atmosféřila, duch se nepříjemně komíhnul..no a pak se to celé rozplizlo v jakousi dramatickou pohádku, ve které se parta Zilvarů z chudobince přichomítne jednomu dospělému zmrdovi do jeho zlodějských plánů, ale je to, proboha, celé tak příšerně rozvleklé, že ani věhlasné jméno režiséra mi nezabránilo v leštění monitoru, abych alespoń nějak užitečně zaplácla ten čas, než se konečně něco zase začne dít. Když mě sem tam z hladiny alfa, do které mě ten španělský zapadákov udyndal, vytrhl onen mrtvý chlapec, přestala jsem se ho najednou bát, protože jeho vizáž pomalovaného, nakřáplého džbánku sklouzla zase do té pohádky a i lekačky byly totálně předvídatelné. No nebýt závěrečné trocha drámy a následné akce, kdy se Zilvaři zmobilizují a mrtvej ex-Zilvar završí svoji smutnou existenci, tak vypotím sotva dvě unuděné hvězdy a už si na tohle dílo nikdy nevzpomenu. (25.10.2012)

Princ bez království je starší bratříček Faunova labyrintu - oba se odehrávají v neradostných dobách španělské historie, mají sympatického dětského hrdinu i charismatického záporáka a kombinují drsnou realitu s ne o moc bezpečnějším jiným světem. A oba dva filmy jsou vlastně o něčem trochu jiném, než by se na první pohled zdálo. Do klasické duchařiny má totiž Princ bez království stejně daleko jako Faunův labyrint k epické fantasy - hororové scény jsou sice působivé, ale daleko důležitější jsou tragédie reálného světa. Del Toro je beze sporu vynikající režisér, který se hrdě hlásí k žánrům, nad kterými spousta jeho kolegů ohrnuje nos, a Princ bez království patří k tomu nejlepšímu, co zatím natočil. Jen bych jednou ráda viděla, jak by si poradil se "seriózním oscarovým" scénářem. (08.03.2009)

Pamatuju si, že při sledování filmu jsem se chvílemi bál, ale taky chvílemi nudil, a čím víc byl konec předvídatelnější, tím méně mě to bavilo. Ale výtvarné pojetí dobré. (06.07.2011)

Del Toro zpracoval později stejný námět, a podle mě mnohem lépe, ve Faunově labyrintu. Děti a krutost světa občanské války. Zatímco ve Faunovi se tím dítě vyrovnává prostřednictvím pohádky, v tomhle filmu je to duchařský příběh. Kupodivu, ta pohádka k tomu seděla líp. Zdejší vynořování se přízraků nemělo takou atmosféru, ani propojenost s reálným světem. Přesto i tohle je silný a působivý film, který navíc názorně ukazuje, jak důležité je, aby děti dávaly ve škole pozor, a to zejména, když jim učitelka popisuje lov na mamuta. A ještě: zdejší princ bez království a Faunova princezna bez království jsou tak protikladné charaktery, jak už to jen může být. (28.12.2017)

Mám spoustu výhrad k příběhu, k jeho jednoduchosti, smysluplnosti a zábavnosti. Jenže celé je to natočené s tak moc poctivou dávkou filmařiny, že mi vlastně až tolik nevadilo vnímat příběh jen jako pouhý důvod k vizuálně krásné podívané. Naprosto mě uchvátily občasné pohledy z různých vrat a průchodů na nekonečné pláně okolo sirotčince zalité ostrým sluncem a ocenil jsem i uměřené využití CGI, které navíc na své stáří vypadá skvěle. Bavil mě i ten lehký magickorealistický nádech, který spolu se zasazením děje do španělské občanské války jasně předznamenává Faunův labyrint. Dát tomu zajímavější příběh (nebo prostě lepší scénář?), byla by Ďáblova páteř nezapomenutelným del Torovým dílem. Takhle je v obecném kontextu jeho tvorby asi jen tím dobrým filmem, na kterém si natrénoval Faunův labyrint. 7/10 (20.02.2018)

Od obalu dvd, popisek a zpracování menu na tom dvd společně s na hlavu padlým českým názvem "Devil" se Diablova chrbtica tváří jako nějaký hustokruťácký satanský horor, který diváka nenechá ani chvíli z celé hodiny a třičtvrtě napokoji. Film je to ale o dost jiný než by člověk tady po téhle masáži čekal. Hororová část je tu až ta druhotná v příběhu o malém Carlosovi, který kvůli španělské občanské válce musí odjet do zapadlého sirotčince, kde se seznámí s místním provozem a vedením a hlavně ostatními kluky ze sirotčince. Záhy se ale začnou dít taky nějaké ty podivné a strašidelné věci směřující ke Carlosově výpravě za odhalením záhady sirotčince. Mezitím ale ostatní postavy řeší svoje dospělácké problémy jako je válka, nedostatek peněz, závist a zloba a taky je tam i trochu nešťastné lásky a podobně. Tohle je na filmu asi to nejpůsobivější jak dokonale dokázal Guillermo del Toro vystihnout tu atmosféru rozdílných světů dětí a dospělých a jejich odlišné pohledy na realitu a její problémy a postoj k životu. Zatímco dospělí jsou celí vážní a řeší vážná životní dramata, tak kluci si prohlíží komiksy a jejich momentální starosti představují jen výměna hraček za jiné a pátrání po stopách fantoma místního sirotčince. Z té klučičí strany je to mnohem spíš takový strašidelně dobrodružný příběh mezi stěnami sirotčince zatímco z dospěláckého pohledu je to vztahové drama, ale nikdo není dítětem věčně krom Oskara Matzeratha, takže se dospělácká část s dětskou nakonec musí nějakým způsobem střetnout. Ale samozřejmě že pořád to i trochu horor je, ale ne takovým tím tradičním způsobem bafání a podobně. Guillermo del Toro k tomu přistupuje takovým osobitým fantastickým způsobem, že to co v sirotčinci straší se projevuje a vypadá tak trochu tradičně hororově, ale zároveň velmi zvláštně a obrazově nápaditě, i když zase ne moc :) to je pravda. Diablova chrbtica není horor, ze kterého by člověk ještě týden nespal, ale je to velmi zajímavým způsobem pojatá strašidelná historka o dvou pěkně kontrastně zpracovaných pohledech na věc, která má i sem tam nějaké čistě hororové momenty. Čtyřku to ale zatím má proto, že to byla "jen" zábava a vizuálně pěkná, ale nějak mi přišlo, že tam není nic, co by mě jako úplně dostalo. A taky Carlos byl sympaťák :) navíc s těma jeho kámošema Galvézem (myslím) a Vejrem, který toho moc nenamluví ale hodně kouká :). (21.01.2011)

Takový menší Faunův labyrint, ale o nic horší, Del Toro se s tím prostě nesere, vychrstne vám to do obličeje a vy už si to přeberte, co váš pud sebezáchovy ráčí. Mám namysli samozřejmě i zde ukázané násilí na dětech, to prostě s jedním vždycky zacloumá, ať už ty midi lidi máte rádi anebo je máte ještě radši... když jsou na dvacet metrů od vás :-) Jinak španělská klasika- skvělý hutný děj, krásná hudba a pěkné interiéry. K tomu si připočtěte skvělé herecké obsazení se záporákem Jacintem v čele a máte tu úžasnou hororovou atmosférickou pohádku. (17.08.2015)

Je to zvláštní směsice hororu a drama. Výkony herců jsou opravdu hodně dobré, a to jak u dospělých, tak i dětských rolí. Na to, že jde o celkem neznámé herce, si s tím poradili skvěle. Výběr prostředí, kde se film natáčel, bylo skvělé a do děje přesně zapadlo. Sirotčinec a jeho ponuré chodby nabuzují správnou atmosféru tajemna. Je sice pravda, že hororových prvků zde bylo málo a převládaly spíše ty dramatické, v konečném výsledku to zas až tak nevadilo. Hudba do filmu náramně zapadala a měnila se podle zrovna probíhajícího děje. (07.05.2010)

Oči Eduarda Noriegy mě uhranuly už v Tesis. Del Toro je zase zřejmě uhranut španělskou občanskou válkou, neboť do ní tu a tam zanese příběhy svých filmů. Tohle je opravdu zvláštní film. Z hororového/duchařského hlediska je to dost slabota, neboť neposkytne více, než podřadná klišovitá asijská duchařina. Ta horrorová část tam je jakoby navíc, film by se bez ní klidně obešel, aniž by to cokoliv ubralo na jeho kvalitách. Pokud tedy chcete horror, sáhněte raději po něčem jiném, pokud ale chcete vidět dobrý poeticko-tragický film s dobře vyprávěným, procítěným a zamotaným příběhem, s dobrými hereckými výkony, který vás dojme, chytne a nepustí, směle do toho. Co se týče údělu toho filmu, naprosto skvěle to vyjádřil Nick Tow. (09.01.2011)

Zrovna v pořadí třetí film, který má na CSFD plusové hodnocení, se mi z Torovi rané tvorby moc nelíbí. Strašidelný není a i když chvilkami prosvítá ona bezstarostnost a zážitky, které provázejí dětství, celkově ve mě film nezanechal žádný dojem. (04.11.2011)

Fantastická kamera, práce s daným prostorem a jeho "mytologií" (bomba na dvoře) a výborné herecké výkony dětských aktérů předvádějí, jak lehce se horor může vymanit z brakové škatule. Klenot. (24.11.2011)

Dlouho jsem odkládal no nakonec nelituji, slušná atmosféra skvělý příběh prostě spokojenost. Děcka přesvědčivé jen je škoda záběru na výbuchy. (05.10.2018)

Při dalším ze svých filmových návratů jsem nečekaně přitlačil na hodnocení a měl jsem pro to dva hlavní důvody. 1) V poslední době jsem shlédl v repríze tolik příšerností, že jsem se tentokrát úplně tetelil štěstím. 2) Snímek mě opravdu velice bavil, přestože jsem ho nevnímal jako horor. Sice jsem u něj necítil strach a v kritických momentech mi nenaskakovala husí kůže, ale atmosféra filmu byla dokonalá, námět byl výborný, tvůrci ho parádně převedli do světa pohyblivých obrázků a i ten malý vodník se vydařil. (28.10.2020)