Le Trou
Il buco
The Hole
Le Trou
Režie:
Jacques BeckerKamera:
Ghislain CloquetHudba:
Philippe ArthuysHrají:
Michel Constantin, Jean Keraudy, Philippe Leroy, Marc Michel, Raymond Meunier, Paul Pavel, Catherine Spaak, Philippe Dumat, Dominique Zardi (více)Obsahy(2)
Vězně v cele číslo šest spojuje myšlenka na útěk z vězení. Když sem přibude nový vězeň Gaspard, zkušený Roland jej zasvětí do vymyšleného plánu útěku tunelem. Na budování tunelu všichni v noci pracují a každým dnem se tak přibližují k vytoužené svobodě. Nejen tunel je zárukou jejich úspěšného útěku...
José Giovanni, velká osobnost francouzského filmu, přinesl před kameru vlastní zkušenost. Narodil se v Paříži v korsické rodině a již od brzkého mládí se musel sám o sebe postarat. Za války působil jako vysokohorský vůdce a pěšák v odbojovém hnutí, ale po osvobození se zapletl s podsvětím. Při loupežném přepadení jsou jeho strýc a bratr zabiti a mladý Giovanni dostává trest smrti. Jeho otec však o svého syna bojuje a José vychází z vězení v třiatřiceti letech. Svůj nešťastný příběh přenesl José Giovanni do své první knihy nazvané Díra, což je slangový výraz pro vězení.
Francouzský režisér Jacques Becker byl knihou nadšen a koupil práva. Giovanni se podílel na psaní dialogů a s Beckerem dál spolupracoval. Za svůj život napsal jednadvacet knih, pod čtyřiadvaceti filmy je podepsán jako scenárista a režisér - Dva muži ve městě, Sicilský klan, Poslední adresa a další. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (92)
Něco až takhle dobrého jsem teda upřímně nečekal.....Je radost koukat na bandu týpků jak dlouhé minuty mlátí do betonu,cihel a kamení..je fajn, že někdo konečně vykreslil bachaře jako normální lidi bez nutkavých tendencí k šikanování vězňů ..a je příjemné po všech těch překombinovaných scénáristických eskapádách dnešní doby kouknout na pořádný přímočarý oldschool..........V rámci subžánru= plný počet (víceméně) - v rámci filmů všeobecně= zatraceně silný nadprůměr (80%). ()
Být sympatický zvenku neznamená vždy být sympatický zevnitř. Oči nás někdy klamou. Možná dost často. Sebeklam a zavírání očí nad problémem totiž pomáhá lidem přežit nebo přejit to, co je pro ně těžké přijmout, protože by museli pohnout sami se sebou. A kam je ta inercie pak zavede? Do ještě větší díry? Jenže ... člověk by nejraději přece věřil - sobě, lidem, světu a nějaké stálosti aspoň v něčem. Na pevné půdě se totiž stojí snadněji než na zemi chvějící se pod nohama. A v tom chvění právě žijeme. ()
Náhoda to tak chcela, že vzápätí po Motýľkovi som videl tento film. Na prvý pohľad sú oba "útekárske" a predsa tak odlišné. Tento až s dokumentaristickou presnosťou zaznamenáva pokus o útek z väzenia. Pri jeho sledovaní nie je divák obťažovaný deklamovanými životnými múdrosťami, ani ho neruší zbytočná hudba. Iba so zatajeným dychom sleduje precíznosť a vynaliezavosť pri plánovaní a úžasnú zručnosť a vytrvalosť pri hĺbení tunela vedúceho na slobodu. Možno niekomu tie dlhé zábery na chlapov zdolávajúcich betónové, či železné prekážky na ceste za slobodou pripadali nudné. Ja som sa naopak niekedy cítil ako spolukopáč. A na pohľad do improvizovaného periskopu určite nezabudnem. ()
Film, co si na nic nehraje. Žádná zbytečná "omáčka" o vykecávání kolem, tady se kope díra na svobodu, vážení! Může se zdát, že je nuda dívat se většinu filmu na bandu vězňů, co jen kopou a kopou. Ale nuda to rozhodně není! K tomuto filmu nebylo třeba žádné drásající hudby, co by dělala napětí, tady to napětí jde i bez ní! ()
Když se Giovanni netlačí před kameru, ale nechá svůj příběh odvyprávět někým jiným, hled je to jiný šálek kávy. Nečekal bych, že budu bez dechu pět minut sledovat scénu, kdy parta vězňů buší do betonu. Film by měl být povinně promítán na školách, aby žáci viděli, jak se znalost řemesla v životě hodí. Pochybuji, že by nějaký euroúředník uměl takové divy se zámky a dveřmi. ()
Galerie (16)
Photo © NBC Universal
Zajímavosti (8)
- Francouzský režisér Jean-Pierre Melville označil snímek za jeden z nejlepších francouzských filmů všech dob. (Kulmon)
- Natáčení probíhalo po dobu 10 týdnů. (oje)
- Film byl dokončen podle režisérových přání, ale po prvním uvedení ve 140minutové verzi jej nechal producent Serge Silberman přibližně o 24 minut zkrátit, aby zvýšil komerční možnosti. Chybějící záběry jsou považovány za ztracené. (Hans.)
Reklama