Dámský gambit

Tak Verbalova recenze jako vždy nelhala! I ti, kteří šachy nenáviděli, protože je v nich pravidelně starší sourozenec porážel (kromě jedné osudné partie, kdy po výhře si člověk řekne, proč to mám hrát, když už jsem vyhrál? Panzer General II je zábavnější tahovka), budou ze seriálu nadšeni. Amerika koncem 50.let přibližuje výhody psychotropní ústavní péče a krásnou dobu let 60.tých. Anya-Taylor-Joy musela absolvovat menší muka, aby se do role vizualizovala, maskérka si užila svoje, o psychickém rozpoložení charakteru, který neustále bojuje se závislostí a touhou excelovat škoda mluvit. Seriál je to značně napínavý a nedá Vám vydechnout, budete chtít vidět partii za partií. Uvidíte nejen geniální šachistku Beth, ale i řadu jiných svérazných charakterů, lesk a bídu amerického snu. Na seriálu je mi obrovsky sympatický duch šachového sportu, nepolitizace tématu, navzdory době seriálu. To byla od Netflixu mistrovská partie, hlavní hrdinku si dozajista oblíbíte. (01.12.2020)

Šachy v kombinaci s psychologicky zajímavou hrdinkou. Co se týká šachů samotných, bylo to poutavé i efektní, takže si dovedu představit, že i člověka touto hrou nepolíbeného by to dokázalo navnadit se tuto hru naučit (a paradoxně si to myslím i přestože já sama šachy nehraju a hrát nechci - ale to je pouze můj případ). Každopádně sledovat životní cestu hlavní hrdinky skrze tuto hru, duševní nevyrovnanost a závislost na omamných látkách, bylo zajímavé, místy až strhující. Velký díl na tom má herecký výkon Anyi Taylor-Joy (tuhle holku budu ráda sledovat i nadále!), ale pochválit se toho dá mnohem víc. Příběh byl dobře vystavěný včetně jednotlivých dílů a jejich rozložení. Výprava taky hezká, celkově zaujalo i zasazení do 60. let. Navíc mě bavilo sledovat také herce ve vedlejších rolích - především samozřejmě ty, které známe z jejich dětských rolí :) Když odhlédneme od Anyi samotné, celkově to bylo dobře obsazené i zahrané. Zkrátka, možná je to seriál s lehce předvídatelným vyústěním, ale jinak se mu nedá moc co vytknout. V tomto případě chválím Netflix za dobře odvedenou práci, která dokáže diváka fascinovat a kvalitním způsobem zabavit. ~(4,3★)~ (11.07.2021)

Dámy vládnou světu. Doslova. Další příběh ženské hrdinky, která za sebou ve výhradně mužském světě nechává právě všechny ty mužské pěšáky. Seriálová adaptace knihy Waltera Tevisa z roku 1983 má sedm dílů v názvech využívajících šachovou terminologii, a hlavně má zajímavou hrdinku Beth s typickými atributy outsiderky. Ve sklepě sirotčince, ve kterém se ocitnula po dobrovolném odchodu matky, v sobě díky správci budovy najde mimořádné nadání pro šachy i silnou závislost na utlumujících lécích. A niterné herectví dráždivé Anyy Taylor-Joy záhy startuje v plné polní. Oslavila patnáctiny (pro nové rodiče vlastně třináctiny), jde jí aritmetika a přírodní vědy, pomáhá v místní kapli. A brzy ve finále svého prvního šachového turnaje rozdrtí rozmazleného bratrance Harryho Pottera. Ano, šachové partie mají spád, všechno je to atmosféricky nasvícené, kamera poletuje kolem postav, výprava a kostýmy jsou skvělé, ale rád bych dostal i něco navíc. Protože zápolit mohli hrdinové v podstatě jakémkoliv sportu či hře. Hlavní hrdinka se chová strojově, divák moc neví, co si myslet. Nemá žádné sociální cítění a postavy okolo ní jen tak procházejí, každý ji možná nějak ovlivní, ale divák vlastně netuší, zda a jak přesně. Proč má s většinou z nich těžce uchopitelný vztah, není jasné. Ano, vyrůstala jen s matkou (a pak s další matkou), ale podrobnosti neznáme, nevíme ani, co se dělo za zdmi sirotčince. Namísto boje hlavní hrdinky s vnitřními démony se spíš klouže po povrchu. Problém zvaný alkohol se ozývá, ale pak lusknutím prstu mizí – před závěrečnou velkou ruskou výzvou. Nějaké emoce projevuje až v druhé části série. A finále je předvídatelné hadr. (04.02.2021)

9/10. Fascinující kam to až televizní produkce postupně dotáhla. I kdyby se člověk nezajímal o dané téma, tak musí být pohlcen krásnou kamerou a střihem, hereckým umem všech zúčastněných a především silným obsahem, který z materiálu štaví naprosté maximum. Anya Taylor-Joy je můj novej crush. Kdyby mi někdo před rokem řekl, že nejlepší seriál roku 2019 bude dramatický příběh jedné geniální šachové hráčky od Netflixu... asi bych se mu vysmál. Kurde, ono se tak ale stalo. (21.12.2020)

Dneska jsem začal sledovat a po chvíli jsem se tímhle seriálem nechal vyšachovat až do poslední epizody, musím říct že jsem se mu vzdal naprosto dobrovolně a rád, protože je to až směšně dokonalý. Každá kompoziční diagonála, kvůli které v setu museli speciálně natáčet židle aby se vše sbíhalo geometricky přesně na střed, každá přesně sestříhaná montáž, naprosto přesně vedená scénáristická struktura, vše je dovedeno k dokonalosti podobné šachovému velmistrovi. A víte vy co? Není to nuda, furt je tam něco navíc. A to něco je Anya T. Joy, která je nádherná a dělá celé téhle show svůj vlastní ksicht a duši. Divíte se, že vás to bavilo ikdyž se o šachy nezajímáte? No ovšem, pravé souboje se totiž nevedou na hrací desce, ale tam někde ve vzduchu v atmosféře, která je díky střihové skladbě a hereckým výkonům opravdu, opravdu hustá. Ano, najde se tam pár věcí, které by šli kosmeticky upravit. Já osobně měl třeba problém s peripetií v předposlední epizodě, vlastně ale pořád perfektně chápu proč tam je. Dá se tomu také vytýkat možná předvídatelnost, která je způsobené tím, že seriál opravdu jede podle šablon a vždycky na jistotu... Ikdyž jsem, ale přesně věděl kdy se musí objevit daná postava, nebo kdy přijde zvrat, vše bylo tak dokonalé až jsem si nemohl pomoct. (26.03.2021)