Dámský gambit

Veskrze nadprůměrný seriál z 60. let 20. století o jednom šachovém talentu. Velmi se mi líbilo zasazení seriálu do tohoto období, přímo sem se kochal set designem. Vůbec by neuškodilo věnovat více času mladší verzi hlavní hrdinky. Obtížně uvěřitelný byl také její souboj s prášky a alkoholem, protože pořád vypadala dokonale, ať už toho vypila sebevíc. Dva slabší díly se mezi těmi ostatními ztratí. Potěšila mě zejména koncovka, kdy do sebe všechno krásně zapadlo a naštěstí jsme se nedočkali finále, které by pouze lákalo na potenciální druhou sezónu. Co se samotných šachových zápasů týče, tak jsem prakticky nikdy nevěděl, co se děje, protože znám jen úplné základy a způsob, jakým byly zápasy natočeny, nebyl příliš vzrušující. Holt na režisérské židli neseděl Michael Bay. Jako jednohubka zcela přijatelné, avšak nikterak výjimečné. (01.05.2021)

Pamatuji si sebe, coby malé dítko, které se hledalo v koníčcích a tak ho rodiče poslali do školy na šachové hodiny s tím, že z dítěte třeba něco bude. Po dvou týdnech a všech prohraných hrách snad i s nejmladším (nutno podotknout, že tento příběh potvrzuje, že Vám může být i čtyři roky, abyste vyklepli čtyřicetiletého matadora) tamním mistrem, jsem to vzdal a šel radši kopat fotbal o pár bloků vedle. Což nebylo o moc lepší, ale nemusel jsem nad tím tolik přemýšlet. Nicméně šachy hluboce uznávám a pokaždé, když je někde vidím (v jakékoliv podobě) mám chuť si je zahrát, leč samozřejmě předem vím, kdo vyhraje. Tady jsem ale předem netušil, do čeho půjdu. Netflix vsadil hodně. Jednak hru, která může cokoliv, jen ne filmově nadchnout a především příběh, který není podle pravdy, na což plno diváků také často dost hraje. Takže jednoduše řečeno - hru, která se nedá jen tak zfilmovat a příběh, který není podle pravdy. V obou případech pro běžného diváka něco, co ho dvakrát nenaláká. Tyto dvě devízy (jak se to vezme), ale spojili s asi nejzajímavější hereckou Aničkou, tím klukem z Lásky Nebeský a Dudleyem z Harryho, přimíchali prášky, chlast, nějaký ty démony a navíc autoři přišli i na to, jak natočit šachový souboj tak, abych třeba deset minut zapomněl dýchat a rázem si rozšířil kapacitu plic na úroveň vrcholového etiopského běžce. Prostě se jim to povedlo a já nemohu jinak, než-li tleskat. Sice by to mohlo být o dva díly kratší, abych tomu přidal pátou hvězdu, ale pořád uznávám, aktuálních devadesát procent je dobrá vizitka Netflixu, který opět rozčeřil vody amerického filmového průmyslu, když dokázal, že se dá natočit jakékoliv téma a nemusí se neustále hledat již tisíckrát omleté. (21.12.2020)

// Scott Frank si po Godless připisuje další trefu do černého. Šachy jsem miloval už od malička a doteď jsem ještě neviděl jediný film či seriál, který by tuhle krásnou hru dokázal podat tak mistrovským způsobem jako Dámský gambit, Anya Taylor-Joy a její uhrančivý pohled si to pochopitelně krade celý pro sebe, vedlejší obsazení ale o moc nezaostává. Vrcholem jsou ovšem partie, a to už od druhé epizody, kdy se to celý rozjede a nezastaví až do emocionálně zdrcujícího finále. Nebýt prvního dílu, který byl na můj vkus zbytečně dlouhý a ani zdaleka neměl takovou gradaci jako zbytek, byla by to desítková záležitost. Těch 9/10 ale nakonec bude na jeden ze seriálů roky bohatě stačit. (30.10.2020)

Šachy jsem nikdy v životě nehrál, a přece jsem se rozhodl zhlédnout Dámský gambit - zejména kvůli nadšeným reakcím a účasti Anyy Taylor-Joy, jež mi byla ve svých rolích vždy sympatická. Ačkoli je pro mě svět šachů španělskou vesnicí, nechal jsem se na šest a půl hodiny unášet na tazích po kostkovaném poli a sledoval jsem neuvěřitelný příběh mladé dívky, která si v životě zakusila, jaké je to být na vrcholu, ale i na úplném dně. Líbila se mi nelineární dějová struktura, v níž se prolínala současná linie se vzpomínkami na dětství, takže se divákovi dostávalo jednotlivých dílků puzzle tvořící "složitý obraz" hlavní hrdinky po účelně drobných dávkách. Zaujalo mě zobrazení hry šachu v hlavě Beth a jeho následná projekce na stropech. Tvůrcům se vkusně a uvěřitelně podařilo do příběhu pojmout hned několik stále aktuálních tematik - alkoholismus, drogy, rodinné a milostné vztahy a vztahy mezi světovými velmocemi - a tím Dámský gambit nabývá na daleko širším záběru než je ono "pole 8x8", byť pro některé může znamenat v podstatě celý svět. Bylo poutavé sledovat vývoj a dospívání hlavní hrdinky a její interakci s ostatními lidmi, kteří ji různorodým způsobem ovlivnili na její (místy velice křivolaké a trnité) cestě životem. K hereckému obsazení nemám výtek, protože si myslím, že se všichni zúčastnění zhostili svých rolí takřka na výbornou a urvali si pro sebe nějakou více či méně zapamatovatelnou scénu. V neposlední řadě musím ocenit výpravu, kostýmy a celkově výtvarnou stylizaci jednotlivých scén, díky nimž se divák dostal o několik desítek let zpět v čase, přičemž to působilo přirozeně a uvěřitelně. Člověk se po zhlédnutí cítí téměř v pokušení, aby se ty šachy naučil a proniknul tak do tajů sicilských obran a dámských gambitů. (05.02.2021)

Mat. Mat všem známějším herečkám mladších pětatřiceti let současnosti udělila Anya. Herecky dechberoucí, ošklivá je až je pěkná, tahle šikovná Anya. Úchvatný seriál od obsazení, režie, přes scénář, hudbu, výpravu, pecka. A Marcinek? Tak Marcina mám v hledáčku už roky a jeho angažmá v Dámském gambitu mě roztetelilo hned v úvodní scéně. Musela jsem to zastavit, jestli nemám vlčí mlhu. Tenhle polský sexy bombarďák strčí hravě do kapsy všechny Clive Oweny nebo Gerardy Butlery a já se srdečně raduji, protože tuším, že se jedná o jeho další vstupenku do velkého světa filmu, v němž tak rádi vidíme Mads Mikkelsena, Javiera Bardema nebo Christopha Waltze. Správně. Pouštím bujnou fantazii z uzdy na špacír a pokud budou na programu Bondovky, myslím se šarmantním čtyřicátníkem bělochem 007, který má koule, páru, dobře vypadá a umí hrát, uměla bych si ho dost dobře takto představit. Samozřejmě si ho umím představit i všelijak jinak. Ale protože jsem realista a je mi jasné, že Polák asi těžko na cosi tak ryze anglického dosáhne, vezmu zavděk i rolí hlavního záporáka. Každopádně frajer, který zasluhuje pozornost. Apropó, když jsme u těch oblíbených chlapů-herců, ne že by na tom záleželo, ale všimli jste si, že si tady drží první místo Johny Depp? Jako vážně? Čím to? No já neříkám, taky na něj ráda mrknu, ale tak trošku objektivity a solidního úsudku by ve vkusu samozvaných kritiků neuškodilo. Kde je takový Sean Connery? Já vám to prozradím: na 49. místě. Hmm. Co už. A třeba takový Kevin Spacey- 18., Jeff Bridges 118. a Jack Nicholson- 11. Přitom páni herci co do četnosti kvalitních rolí, ale především excelentních výkonů. Inu ale vox populi, vox Dei, Jack Sparrow je vetší popcornová bžunda, že jo? Jestlipak by to nechtělo trošku svědomitější invence? (14.11.2020)