Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Režie:
František VláčilKamera:
Bedřich BaťkaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Magda Vášáryová, Zdeněk Štěpánek (vypravěč), Josef Kemr, Naďa Hejná, Jaroslav Moučka, František Velecký, Karel Vašíček, Pavel Landovský, Ladislav Považay (více)Obsahy(2)
Filmová rapsodie o středověkých lapcích a o padlé dceři zemanského rodu podle románu V. Vančury... Baladický příběh o loupeživých rytířích a padlé dceři ze zemanského rodu se odehrává v polovině 13. století, v dávných dobách, kdy lapkové přepadávali na královských silnicích pocestné, kdy křesťanství svádělo stále ještě boj s vírou v pohanské bohy, kdy lidský život měl nepatrnou hodnotu, ale láska byla stejně silná jako dnes. Hrdinka filmu, sličná Marketa, se zřekne pro velkou lásku k člověku Mikolášovi lásky k Bohu, kterému byla zaslíbena… Ještě v době vzniku tohoto mimořádného filmu se o něm psalo jako o díle s mnoha „nej“. Byl to film nejvýpravnější, nejnákladnější, nejdelší, nejlépe obsazený… Ale již tehdy se objevovaly soudy, že to také bude film nejhodnotnější a nejkrásnější. I po letech, která uplynula od vzniku snímku, okouzlí a strhne všechny, kdo jej mají možnost vidět. Na MFF Karlovy Vary 1994 proběhla mezi novináři anketa o nejlepší český film všech dob. Vyhrála Marketa Lazarová. Na témže festivalu bylo v roce 2011 toto filmové veledílo uvedeno v digitálně restaurované verzi. Dnes, stejně jako svého času, uchvacuje obrazovou imaginací, krásou slova i krutostí skutků, košatostí děje i bohatstvím myšlenek. Málokdy se v dějinách světové kultury přihodí, aby literární předloha byla předstižena filmovou adaptací, a tentokrát se to stalo... Práce na rozsáhlém projektu trvala téměř sedm let. Plné tři roky strávil režisér František Vláčil se scenáristou Františkem Pavlíčkem nad převodem jazykově náročného textu do scénáře, další tři roky trvalo natáčení v šumavských exteriérech, pak následoval náročný střih a dokončení. Při výběru herců pro klíčové postavy příběhu se režisér řídil spíše zevnějškem či mentalitou lidí. Titulní roli vytvořila mladá slovenská studentka Magda Vášáryová, roli loupeživého rytíře Kozlíka Josef Kemr, jeho syny František Velecký a Ivan Palúch, starého zemana Lazara Michal Kožúch, německého jinocha Kristiána Vlastimil Harapes a potulného žebravého mnicha Vladimír Menšík. Marketa Lazarová byla vysoce oceněna nejen u nás, ale i na mezinárodním fóru; například na MFF v Mar del Plata získala jednu z hlavních cen. (Česká televize)
(více)Recenze (520)
bez prehaneni klenot (po vsech strankach) nasi kinematografie a jako nuda mi to rozhodne neprijde. kazdej zaber je mistrovsky dilo a to cloveka, kterej film miluje musi bavit. ()
Tento film je mi zjevením. Rusové mají Tarkovského, Švédové Bergmana, Japonci Kurosawu, Italové Felliniho, atd. (ale ne nadlouho). No a my máme Vláčila... Nejenže patří do jejich skupiny, ale jedině v kontextu s nimi může být posuzován. Na první zhlédnutí se mi Markéta Lazarová líbila dokonce o trochu více než prvně Andrej Rublev nebo Sedmá pečeť - a to je co říct. Ale to bude asi tím, že už jsem věděl, co chci vidět. A v tomto filmu se mi toho dostalo opravdu vrchovatě... ()
Formálně bezesporu dokonalé, ale... nějak mě to nepohltilo (čehož nesporným znamením bylo několikeré kontrolování času v průběhu filmu). Když Vláčil, tak majstrštyk bude pro mě Údolí včel. ()
Zhruba ve stejnou dobu, kdy světoznámý Andrej Tarkovskij kutil v mocném SSSR vynikající historickou podívanou Andrej Rublev, tak v přiřazené republice ve středu Evropy František Vláčil tvořil něco obdobného, ale s tím rozdílem, že jemu se nedostalo stejnému renomé, i když by si ho dozajista zasloužil. Markéta Lazarová, literární dílo strašící při hodinách češtiny žáky a studenty naší milované vlasti, jež až ve Vláčilově vizi dosáhlo kompletizace svého potenciálu v rámci umělecké hodnoty, je právě díky němu i u méně kulturně znalých aspoň nějakým pojmem. Základ snímku vychází z principů všem velkým historickým filmům vlastní, je to dlouhé, ve své podstatě výpravné a to je vlastně všechno. Zbytkem Markéta naprosto vystupuje z početné škály historických velkofilmů a buď z vlastní vůle, nebo kvůli jiným konsekvencím objíždí zajeté normy a vytváří vlastní samostatnou jednotku výrazného artistického zaměření formy i vyprávění. Vláčil šel proti proudu už s rozhodnutím širokoúhlého formátu, jenž právě umocňuje jeho vizuální pojetí Markéty v panoramování zimní krajiny, ale hlavně v komorním a přesto stylisticky zajímavém zachycování detailů (obličeje postav) i rámovaných polocelků. Čímž oslím můstkem rovnou navážu tím, jak dobře touto technikou formy Vláčil šperkuje samotné vyprávění, jež je založeno hlavně na symbolech předávaných divákům silně zlyrizovanou epikou a umělým dělením narace na epizodický styl vyprávění, jenž právě ještě podmiňuje onu zmíněnou sílu lyrického zabarvení a ve spojení s pečlivou střihovou skladbou deformuje vnímání času prezentovaného fikčního světa. Tím Vláčil vláčí diváky po dobu necelých 3 hodin, vkládá do nich uměleckým zážitkem zabarvený nejasně plynoucí příběh a to ne všem šmakuje. Proto pro takové lidi zbývá fenomenální herecké výkony jemné Magdy Vašáryové, démonického Josefa Kemra, pro drama zdánlivě nehodícího a o to více přesvědčivého Vladimíra Menšíka a mnoho dalších méně či více známých hereckých es. Mně to po několikadenním rozležení sedlo velmi dobře, jedinou výtku bych snad měl v délce, ale to nic nemění na silných a zasloužených 9/10, světový klenot českého filmu. ()
František Vláčil byl bezpochyby největším básníkem československého filmu a jedním z hrstky tuzemských režisérů, jehož díla dokázala překročit hranice vlasti a stala se uznávanými klasikami evropského filmu. Psát o něčem tak signifikantním, jako je Marketa Lazarová (1967), není zrovna snadná záležitost. Středověká freska plná symbolismu, metafor, duchovních souvislostí a jedinečných postav vržených do sítě drsného příběhu působí jako hermeticky uzavřena schránka, ke které si každý pozorovatel musí najít svůj vlastní klíč. Nejedná se o film, který by se podbízel masám, a navíc to ani nemá zapotřebí. Jeho skrytý půvab je potřeba trpělivě hledat a já osobně jsem přesvědčen o tom, že vynaložené úsilí se téměř každému důslednému badateli více než vyplatí. Vrcholné dílo Františka Vláčila stojí ve své jedinečnosti osamocené jako posvátná lilie uprostřed nekonečných vřesovišť. Natolik se Marketa Lazarová odlišuje od většinové kinematografie, natolik obtížná se jeví snaha strčit ji do příslušné žánrové škatulky. Více. ()
Kdysi jsem to viděl v televizi, ale teď se mi poštěstilo na artovou projekci a musím říct, že zážitek skoro až hypnotický. Proti označení "nejlepší český film" nemám nejmenších výhrad. 100% ()
Zdeněk Liška. ()
Mám to štěstí, že jsem Marketu Lazarovou viděl dvakrát, a dvakrát to bylo v kině na velkém plátně. Jako teenager jsem ji ještě plně nedocenil, ale napodruhé, loni na LFŠ, mě Vláčilův opus magnum pohltil jako máloco za poslední roky. Konečně jsem docenil úchvatně rámované obrazy, prokládané specifickými kamerovými nájezdy, nebo nekonečné chorály v hudebním doprovodu Zdeňka Lišky. Každý záběr by se dal poslat někam do galerie na výstavu a ještě by se na něm dalo vyučovat, jak kreativně se dá pracovat s mizanscénou. Poeticky nasnímané kruté prostředí mi přichystalo tak povznášející a přitom vyčerpávající zážitek, že bych o všech jeho složkách mohl plácat třeba hodinu, ale přijde mi to zbytečné. O Marketě se nemluví, Marketa se musí vidět. ()
Úplne nepochopiteľné psycho s mladučkou Magdou Vášáryovou. (4.5.2013) –––– Ani na druhýkrát sa mi nedarilo naladiť na vlnu tohto filmu. Asi po hodine trvania sa objavil náznak zrozumiteľnosti príbehu, ale rýchlo vyhasol. Postavy ani nemajú dialógy, každý si len recituje niečo svoje nesúvisiace s ostatnými. Markéta je podstatná až na konci filmu, väčšinu času niekto bojuje, kričí, hraje nevhodná monumentálna hudba, stále film spĺňa moje kritériá pre odpad. (10.12.2014) –––– Na tretíkrát som sa do príbehu dostal celkom rýchlo, asi po polhodine filmu. Možno to chce väčšie sústredenie, občas až maximálne. Ale potom sa ten stredovek dostane pod kožu, síce dnešným rozumom je nepochopiteľný, no netreba chápať, iba vnímať. Bola moja chyba sledovať Markétu asi ako prvý Vláčilov film, pričom mal byť posledným. Medzitým som sa trochu zocelil Tarkovským a tak už Vláčilove tempo nemusím považovať za extrémne rozvláčne. Smelo zvyšujem na tri hviezdy a dávam Markéte dovidenia na pár rokov, potom uvidíme. (22.8.2017) ()
Vizuálně strhující, ale tak pomalé, že i silné emotivní scény se v tom zbytku ztrácí. ()
"Vyrostl mezi vlky člověk a mezi lidmi stal se vlkem. Opovržení živí jeho pýchu. Neláska mu vdýchne nenávist. Všemi opovržený začal Strava sám opovrhovat všemi. Nechce být poddán ani lidem ani bůžkům Je svobodný jako vlk, jako zvíře lesní, ale ještě má lidské srdce. A lidské srdce teskní...." Úchvatná filmová báseň! Středověk zobrazen tak drsně, tak špinavě, tak opravdově až to bere dech. A ty filmové obrazy, ta scenérie, ta hudba, ta kamera a navrch jako třešinka na pomyslném dokonalém filmovém dortu ta mladá a nádherná Vašáryová a její uhrančivé oči, wau! Ten film má v sobě všechno, velkou vášeň, lásku, nenávist, zlobu, pýchu i špinavost a to vše zabaleno v uhrančivém černobílém vizuálu. Dokonalost. ()
Těžký a komplikovaný film, ve kterém jsem se ztrácel, neříkám že po umělecké stránce není dobrý, ale prostě jde mimo mě, doufám že aspoň něco z něj budu moct použít u maturity. ()
Co dodat - Markéta Lazarová je ikonou českého filmu. Středověká atmosféra této kroniky jednoho divokého údobí dvou loupeživých rodů je přímo hmatatelná. Z řemeslného hlediska se Makétě nedá co vytknout. Ovšem nároky, jež jsou kladeny na diváka jsou...ehm ano, je to úmorný film, který sice pohltí, ale uondá. Markéta holt není film na koukání, Markéta se žije. ()
Uhrančivá balada, která v celé své kráse může vyniknout jen na filmovém plátně - viděno na MFF KV 2011. ()
Kdyby to nebyla občas taková nuda tak bych dal jistě 5*. Bohužel dějově to pro mne bylo velice roztahané a tak po čase i dost nudivé, ale není to prostě popcornová akční zábava pro divácké masy. Kdyby byl film i o trochu kratší, taky bych se asi nezlobil . Jinak jsou kamera, hudba, režie i herci zcela dokonalí. Každý záběr na člověka nebo na krajinu je prostě nádherný a v České kinematografii nejspíš nemá obdoby. Černobílé provedení má zde veliké opodstatnění a taky dělá své. Temná atmosféra středověku z tohoto díla přímo sálá. Věřím že na velkém plátně by byl zážitek ještě o dost větší. Markéta Lazarová je určitě jeden z nejkrásněji udělaných nejen českých filmů. ()
Kto je Marketa Lazarová vo filme od Františka Vláčila ? Ústrednou postavou stredoveku určite nie je . Jej fungovanie sa vyvíja v tempe s ostatnými postavami a mnohokrát sa javí, že okolité charaktery sú ďaleko podstatnejšie , než nejaká Marketa Lazarová. Napriek všetkému je autenticita nakrútenej doby natoľko výrazná , že jej podiel v deji je tolerovateľný a ako historický film dokáže Marketa Lazarová konkurovať mnohým zo svetovej produkcie . ()
Nikdy jsem tenhle film nedokoukal, i kdyz mi pripada docela zajimavej...Tak proto asi jen stredni hodnoceni. Mozna, ze pokud ho jednou dokoukam az do konce, dam za plny pocet, nevim... Obzvlast pote, co jsem videl Rubleva, bude to mit Marketa hoooodne tezke... :-) ()
Pastva pro oči. Lahodný zážitek pro uši. František Vláčil a jeho "rapsódie" na téma středověk. Vidíme život surovější, živočišnější, agresivnější a krutější, než na jaký jsme v současnosti zvyklí. Vidíme muže s vlastním pojetím cti, spravedlnosti, msty. Vidíme ženy, které nezasahují do svého osudu. Do střetu se ve filmu dostává ženský a mužský princip, mýtické hodnoty, stáří a mládí. Z filmu sálá filmařská pečlivost, architektonický minimalismus, který je dokonalý, zaujetí pro detail, originální práci s prostorem a schopnost vtáhnout diváka dovnitř dění. Kdo neviděl Josefa Kemra ztvárnit Kozlíka, netuší, jakých poloh je tento herec schopen. Kdo neviděl psychedelické oči a stavy a pohyby Ivana Palúcha, stejně jako Alexandru Pavly Poláškové... nenechte se odradit délkou, rozvleklostí a záměrným zpomalováním, nudnými, na formu zaměřenými obrazy. Film právem zvaný "nejlepší". ()
Opravdu krásné přepracování (ne nechtěl jsem napsat zpracování) Vančury se spoustou nádherných záběrů. Délkou a malým množstvím dialogů ale nemusí vyhovovat každému, ale opravdu každý si oblíbí Menšíkova mnicha s ovečkou:-) ()
Naozaj veľmi náročný film, rozhodne nie pre bežného , konzumného diváka. Aj ja sám som dlho váhal s hodnotením, pretože dej je skoro stále prakticky nulový, a ten ja vo filmoch potrebujem, ale tentokrát to všetko nahrádza vynikujúca kamera, so skvelými zábermi a zopár skvelých hereckých výkonov. Ale, že to bola krutá doba, to sa musí nechať. To, že som nerozumel úplne všetkému, čo tu bolo povedané v nemčine je asi normálne, ale často som naozaj nerozumel, čo si tam melú popod fúzy v češtine a to sa mi moc často nestáva. ()
Související novinky
Kánon filmu 2011
V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (více)
46. ročník MFF Karlovy Vary
Od 1.7. do 9.7. se v Karlových Varech uskuteční nejvýznamnější filmový festival kategorie A ve střední a východní Evropě. Festival představí 178 celovečerních filmů, převážná většina z nich bude mít… (více)
Bathory velkofilm po Československu
Finanční propadák Post Coitum, který ani kritiky nešetřily, neotřásl s Jurajem Jakubiskem, tak jak by se mohlo zdát. Každý jistě ví, že splín se většinou zahání prací, ale to co si ukousnul samotný… (více)