Což takhle dát si špenát

Další hravá komedie z péra Vorlíčka. Tentokrát ovšem povznesena skvělým nápadem s omlazujícím přístrojem a já se tedy bavil nesrovnatelně více, než kupříkladu u vdovy. Duo Menšík a Sovák byla velmi dobrá volba. Oba pány hodně uznávám a spolu jim to velmi klapalo ve skvěle napsaných rolích lupičů z povolání. Vůbec ovšem nezaostával absolutně nikdo kolem nich (snad s výjimkou dětských herců, ale těm se to dá prominout). Co se Vorlíčka týče, tak v mých odborných očích jednoznačný strop a jedna z top komedií 70. let. [80 %] (09.09.2020)

Až při několikerém podívání jsem s překvapením zjistil, že v první půlhodině se neděje naprosto nic. Ale protože vím, co bude následovat, tenhle pomaloučký rozjezd mi vůbec nevadí. Co mě mírně ruší, je všudypřítomná socialistická moralita, která pranýřuje zločinnost od vynášení kremrolí z hotelové kuchyně až po vraždu. I když k vraždě ani nedošlo, Petr Kostka si pouze odložil mimino do pekáče, no bóže:-) Petr Kostka je ostatně vůbec milým překvapením filmu, hraje jinak než obvykle a já mu úplně věřím jeho jižanský temperament. Zatímco pánové Menšík a Sovák hrají "pouze" standardně. Kreace přerostlé Marcelky v podání Ivy Janžurové je sice výborná, ale já si říkám, jestli herečka z legendárního Kočáru do Vídně nebo Morgiany měla zapotřebí se takto prezentovat. Asi měla, jiné role v té době nedostávala. Nicméně, přes některé výhrady je tenhle film v kontextu dobové tvorby naprostá pecka, to se musí uznat. Takových námětů se rodilo jen málo. (16.11.2008)

Kdo by to byl kdy řekl, že něco tak dobrého jako špenát může řádně zavařit život nejednomu člověku. Vorlíčkova klasika je plná zvratů, záměn, vyspělých dětí a nevyspělých dospělých, avšak osobně mi film nepřišel natolik komický, abych mu dal více jak tři hvězdy. Přece jenom jsou u nás i jiné komedie ze stejného období, které mě pobavily více. Zkrátka sympaticky zahraný i podaný snímek, který neurazí, ale ani neohromí. (25.10.2016)

No nevím, Radyo, to se pleteš, házet tuhle povedenou taškařici do jednoho pytle s těmi nudnými, šedivými socialistickými rádoby komediemi z normalizační éry. Naopak, "Špenát" je klasická "macourkovská" crazy komedie plná typický absurdního humoru a bláznivých dějových zvratů, tak jak to uměl napsat právě jenom Macourek. A na svoji dobu je to perla. (27.12.2004)

To jsou fofry. Člověk se ani nestačí rozkoukat a už jsou tu ty šílenosti, na které je Macourek expert. Jediná nevýhoda je to strašné množství postav - musíte být pořád ve střehu. Chvíli polevíte a unikne vám nějaká souvislost, kvůli které se přestanete chytat v detailech. Ale teda Hotel Imperial se moc nepředvedl - nefungující dveře na fotobuňku, kuchař vyloženě nepozorný a ten skandál v restauraci - styďte se, chch! No a ti kluci, co hráli mladýho Sováka a hlavně Menšíka (Michal Kocourek), ti byli skvělí. Jinak co se týká Schelingerovy písně, tak kromě notoricky známého refrénu "Což takhle dát si špenát, špe-špe-špe-špe-špe špenát. Králem květin je špenát, ten zeleňoučký špenát." je zbytek textu strašná debilita, pokud jste si toho nikdy nevšimli: "Na talíř, když šéfkuchař ho dává, dává nám, strávník volá vivat, hurá, sláva - špenát mám. | Zdroj vitamínů skýtá, to organismus vítá, elixír mládí skrývá, uvěří, kdo se dívá. | S tělem tvým pak energie mává, mává dál, on se zdrojem inspirace stává, stává vám. | Ženšen ten je proti němu sláma, vím to sám, špenát baští sportsman, dítě, dáma, též si dám." A k tomu navíc ženské vokály: "Co chceš více - chop se lžíce!" chch. Raději ten text prostě nevnímat... (19.03.2021)