Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky

Agent W4C, vlastním jménem Cyril Juan Borguette (Jan Kačer) je svou špionážní agenturou vyslán do Pr.. (pardon, nejmenovaného města), aby zde zajistil předání tajného mikrofilmu do těch správných rukou agentky organizace Bílá mlha. Všechny špionážní agentury mají poplach, a vysílají do Pr.. své nejlepší agenty, aby jednou pro vždy udělali konec s agentem W4C. Své želízko ve hře má i místní agentura, která ale z důvodu nedostatku vycvičených agentů do akce vysílá lehce zmateného účetního Foustku (Jiří Sovák) i s jeho pejskem... Chtěl jsem si pustit nějaký hodně odpočinkový film, a jelikož se mi při stejné příležitosti vždy vyplatilo se podívat do československého archívu starších filmů, udělal jsem to i tentokrát, a ruka padla na tento filmeček. A jako vždyu Václava Vorlíčka (alespoň v tehdejších dobách) to byl zásah do černého - úžasná parodie na všechny Bondovky, která ukazuje, že netřeba do filmů vrážet miliony peněz pro vizuální efekty, když se podaří vytvořit poutavý příběh a přidá se k němu takové herecké obsazení, jako u tohoto filmu - Jan Kačer, Květa Fialová, Jiří Sovák, Jan Libíček a spousta dalších dělá z tohoto filmu náramnou podívanou... (30.06.2013)

Zpočátku jsem cítil lehké zklamání - tak tohle nebude taková sranda, jak jsem si to pamatoval. Poněkud přitažené za vlasy, infantilní... Paradoxně (ačkoli kdoví, spíš to by to mohl být režisérův ideový záměr) nejplošší a nejméně sympatická byla postava západního agenta v titulní roli. Těžko říct, jestli to přičíst zmíněnému, anebo jestli za to může neslaný nemastný nejmenovaný Kačer... é, chci říct nejmenovaný herec. Nakonec se to vylízalo do snesitelnosti (Libíček, Hlinomaz a další, nakonec i ten Sovák, jsou prostě boží; a ta sladká nostalgie...). Co ale nemůžu opomenout, byly pro mě některé přímo extatické scény (jízda kolony po nočním mostě, výstup barové zpěvačky), za které by se nemusel stydět žádný světový film, a spousta vycizelovaných záběrů - dovedl bych si představit, že bych měl pokoj vytapetovaný fotkami z tohoto filmu. Za to dávám tu čtvrtou hvězdu. (30.08.2010)

Václav Vorlíček tentokrát vyměnil scénáristu Miloše Macourka za Oldřicha Daňka, který byl specialista nejvíce na historická témata, ale ten se rozhodně nebál pořádně zaexperimentovat. Vznikla tak ohromná parodie na špionážní filmy, které se jen tak něco nevyrovná. S jakou lehkostí a grácií je každá scéna natočena je grandiózní! To samé platí o hudbě, to je dokonalost sama a s dějem neuvěřitelně souzní. Tenhle film je totální klasika ve svém žánru, plná velikých hereckých es, včetně psího zástupce. Nic bych za to nedal, že se tento roztomilý psík objevil o rok později u pánů ze Čtyřky v Bartolomějské, konkrétně u inspektora Mrázka, jako chytrý pejsek Koki. (12.02.2019)

Clouseauovský (strašný konstrukt) Sovák zachránil co se dalo, takže jsem skončil na vcelku spokojených čtyřech hvězdičkách. Líbilo se mi že film vystihl přikrášlenost bondovek lépe, než kdyby přímo parodoval konkrétní scény. Pořád si ale myslím, že se měl Miloš Macourek víc odvázat, a že roli toporného Jana Kačera měl dostat někdo výraznější. (06.07.2013)

Konec atď nemá takú povesť, ako iné, obľúbenejšie Vorlíčkové komédie, ale je to možno taká perla na dne. Námet a zápletka je možno trochu prekombinovaná a pritiahnutá za vlasy, lenže Vorlíčkové spracovanie a vždy veľký sympaťák Sovák to doháňajú priamo pomocou kamery a pred ňou. Nedá sa to pozerať každý rok ako napríklad Špenát, ale raz za čas táto bláznivá komédia v televízii poteší. (13.08.2012)