Kouzelný měšec

Tahle pohádka má to, co ty ostatní porevoluční zoufale postrádají: celkem hezkou princeznu, sympatického prince, humor, který nešustí papírem až za roh, krásnou hudbu, příjemnou nekýčovitou atmosféru, děj se plynule posouvající...Jedna z mála pohádek s atmosférou pohádky a né pachutí trapnosti. Viděla jsem jí tehdy dokonce v kině se školou. (Tak mě napadá, ještě se berou děti ve škole na pohádky? To už asi na jiné filmy, zdá se). Prostě Kouzelný měšec je tu bohužel podhodnocen, ikdyž se tu za posledních dvacet let pomalu lepší pohádka nenatočila. (09.04.2012)

Kouzelný měšec je ta lepší z našich porevolučních pohádek. Po Princezně ze mlejna se mi líbila asi nejvíc. A to navzdory handicapu spočívající ve scénáři, hercích i atmosféře. Ani jedna ze stěžejních kategorií sice není vyloženě tragická, ovšem ani bůhvíjak skvělá. Tina Ruland je alespoň krásná, takže dojem princezny budí už svým vzhledem. Toporné herectví králova představitele bohužel nespasilo nic. Naopak čeští herci zanechali velice slušný dojem. A takhle je to se vším. Dialogy jsou vesměs mizerné, ale příběh a záporné postavy jsou velkým kladem filmu. Zmíním ještě výborný hudební motiv a skvělou temnou atmosféru. (01.10.2017)

Veskrze průměrná pohádka. Příběhem, výpravou ani hereckým obsazením z něho nevystupuje, zapamatování hodná je vlastně jenom Hapkova správně strašidelná hudba. Potěší však, že alespoň dvojice zamilovaných má minimální chemii, Nárožný s Hrušínským přispějí do jinak spíše infantilního humoru sem tam vtipnější hláškou („Já se vám omluvuju.“), Kopecký zase nadhledem, a pohádka divákovi docela rychle ubíhá. O pár logických kiksech (hlavně co se týče kouzel) raději pomlčím. Překvapilo mě ale větší zapojení německé strany, která nepřispěla jenom penězi na triky a pronájem natáčecích prostor, ale také několika herci v důležitějších rolích. „Jak seš pitomej, tak máš asi pravdu.“ (27.12.2013)

Jak se obecně ví, koprodukce s německou stranou byla pro režiséra Vorlíčka na jednu stranu dobrá (více peněz, lepší výprava apod.), na druhou stranu špatná (zejména dosazování německých herců, v nejhorším případě pak hereček). V Kouzelném měšci si podle mne není nač stěžovat. Král byl solidní a princezna nad očekávání pohledná a sympatická. Pohádka jako taková je milá, velmi vtipná, zkrátka povedená. Má hlavu a patu, dobré herecké obsazení, krásnou hudbu. Pokud je někdo po jejím shlédnutí schopen napsat, že to stojí za jednu hvězdičku, či že to je dokonce odpad, dává tím najevo pouze svou zaujatost. Toto je rozhodně jedna z nejlepších českých pohádek porevoluční doby, a to zejména ze zpětného pohledu, když už skutečně je s čím srovnávat. (01.01.2007)

Václav Vorlíček a spol. sype nápady, jako z kouzelného měšce, a stále je při režijní síle. Režisér s vytříbeným stylem pro filmovou režii se dlouhodobě vracel ke spolupráci s německými kolegy z níž v minulosti vznikl nejeden skvělý počin a v devadesátých letech se k ní vrátil ještě třikrát. Obsazení hlavních rolí tentokrát svěřil hercům se kterými v minulosti nespolupracoval a vedle toho je znát, že se spolu s nimi chce vydat jiným pohádkovým směrem, než dosud. Těžko si do té doby někdo dovedl představit pohlednou Mahulenu Bočanovou jako čarodějnici s bradavicí (příznivý dojem kazí pouze neadekvátní nadabování Simonou Stašovou), pro kterou to byla zcela atypická role. Saša Rašilov jako šikovný kominík s jiskrou v oku teprve zkoumal větší filmovou roli a nutno dodat, že si nevedl špatně a k vidění je také mix česko-německých herců, z nichž trochu navrch mají překvapivě ty němečtí, respektive německá princezna Tina Ruland s rakouským králem Kurtem Weinzierlem. Děj se točí kolem přetahované o kouzelný a bezedný královský měšec, na který má v pohádce zálusk v prvé řadě čarodějnice Bludimíra, a až pak ti ostatní. Zápletka není vedena jednoduše a přímočaře a je na ní postupně nabalena řada komických i originálně pojatých situací. Invence byla pro scénáristickou dvojici Macourek & Vorlíček typická a nikdy se nespokojili s tím, že by tomu tak nebylo. Mistr Hapka dodal perfektní hudební doprovod a pohádka, která se hned neobehraje a neodříkáte z ní scénu po scéně, je na světě. Příznivý dojem vlastně kazilo jen nepříliš vysoustruhované nadabování německých herců a Bočanové a skromnější triková stránka už postrádala kouzlo předchozích Vorlíčkových fantasy filmů. Vorlíček však ještě stále uměl přijít s vycizelovanou kompozicí obrazu a s dokonalým citem pro filmový přístup. Jmenujte mně prosím další české režiséry, kteří v jeho letech budou točit pohádku v náročné koprodukci a ještě s takovou bravurou. Mé hodnocení: 80% (25.12.2013)