Režie:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Zdeněk Štěpánek, František Horák, Karel Höger, Vlasta Matulová, Ladislav Pešek, Jan Pivec, Václav Voska, Vítězslav Vejražka, Gustav Hilmar, Miloš Kopecký (více)Obsahy(1)
Odehrává se v letech 1419 - 1420 a zachycuje stupňování napětí a nenávisti lidu proti teroru všemocné katolické církve a panstva, které přeroste v revoluci a první velké vítězství "božích bojovníků" nad křižáckými vojsky v bitvě u Sudoměře (Sudoměřic). V epickém vyprávění podlehne král Václav IV. hrozbám Říma a dá rozkaz odzbrojit Pražany. Žižka vybojuje velký vnitřní zápas, aby se nakonec postavil na stranu lidu. Neuposlechne králův rozkaz a nechá otevřít královské zbrojnice a rozdat zbraně lidem. Pražskou defenestrací, kdy jsou konšelé vyhozeni z oken radnice, začíná husitská revoluce, proti níž vyhlásí Zikmund křížovou výpravu. Toho už se ovšem král Václav IV. nedožije. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (186)
Nechápu opravdu nechápu Vaše myšlení a pohled na tuto trilogii. Vždyť ten negativní pohled na husitské hnutí je dobře vylíčen ve třetím díle Proti všem. Kdyby tebe i tvoje předky stovky let dřeli bez milosti a nechali Vás prostě chcípat hlady, taky by ses mstil a rád. Vy jste prostě přemoudřelí kritikové, kteří by do toho dali všechno, ale o tom jaká je to práce to natočit nemáte ani ponětí, seďte doma na prdeli a držte huby. Zvlášť ten cushing-nevim jestli si to napsal schválně, nebo jestli seš tak dementní, ale i kdyby si to napsal naschvál, pro mě seš dement. No jdu radši k filmu další Jan naší historie, který pokračoval v díle mistra Husa pomocí meče. Geniální vojensko strategické schopnosti Jana Žižky dopomohli k tomu, že Husovi myšlenky a odpor proti útisku, dostali fyzickou tvář v podobě největšího revolučního odboje do té doby v dějinách. Ať si každý píše kdo chce co chce nějak takhle to prostě bylo a s tim nic nenaděláš kamaráde. ()
Mám pro Otakara Vávru a celou jeho husitskou trilogii slabost, ty filmy mě potěší. Spousta českých hereckých legend, na svou dobu skvělá výprava. Fandím Žižkovi, který se s hrstkou věrných sedláků a žen brání těžce obrněným rytířům na koních postavením vozové hradby u hráze vyschlého rybníka. Na tuto scénu jsem si vzpomněl i při sledování Jacksonova Pána prstenů - při utopení nepřátelské přesily pod Sarumanovou věží Orthank... Že by se Tolkien inspiroval u Žižky? Ukázka: http://www.sms.cz/film/jan_zizka/ukazka ()
Glorifikace dávného asociála, krvežíznivého loupežníka, náboženského fanatika a nebezpečného, protievropského teroristy jménem Šiška. A česká identifikace s ním -- jak typické. No někde ty hrdiny brát musíme, že. Vidět se to snad ještě dá i dneska, ale doporučuju k tomu flašku vína a dopít už k půlce filmu. Anebo medovinu -- ta by mohla být stylová. Anebo marjánku -- cokoli. Pak by to mohlo zabrat. ()
O druhém dílu velkolepé historické trilogie Otakara Vávry se dá říci to samé co o prvním. Navíc přidám poznámku, že role Jana Žižky Zdeňkovi Štěpánkovi padla mnohem lépe než role Jana Husa v prvním díle. Tendenčnost je možná o něco vyšší než u prvního filmu, nicméně závěrečná bitva rozhodně stojí za to a mnohé "napravuje". Myslím si, že v dějinách československé a české tvorby není snad lepší bitvy. ()
Jan Žižka režiséra Otakara Vávru nie je objektívnou sebareflexiou chýb dejín ale účelovou sebareflexiou niektorých dejín. Áno, je to farebne neodolateľne naivný snímok pre očné potešenie - množstvo dekoratívneho materiálu, megalomanská výprava, stovky štatistov a komparzistov a napokon vznešené heslá ako PRAVDA či SPRAVODLIVOSŤ sú to podané spôsobom, že aj úplný debil pochopí. Lenže Vávra bol zarputilým komunistom a tlačí divákovi do hlavy pozlátkovo smutne natočenú a divácky prívetivú očistu o prenasledovaní kresťanov ehm... vlastne súdržných ľudí „revolučným spôsobom“. Robí to však o čosi šikovnejšie než jeho kolegovia z počiatkov 50.rokov - ukrývajúc sa za oný historický témat. A používa k tomu všetky dostupné zbrane režimu : skresľovanie a mechanickosť postáv dobra a zla, kde dobro je len dobro a zlo je zase len zlo, falošná politická prezentácia a naprieč vďačnej filmárskej téme – nevierohodne poňaté emócie. Pravda, Kladivo na čarodejnice je onou výnimkou potvrdzujúcou pravidlo. Tam som mu zožral úplne všetko... ()
Galerie (51)
Photo © Československý státní film
Zajímavosti (25)
- Niektoré kone zapadli do blata vo vypustenom rybníku tak hlboko, že museli byť vyťahované. Vo filme účinkuje veľa koní, z ktorých mnohí patrili sedliakom z okolitých obcí. Mŕtve kone boli vypchaté konské atrapy. (Raccoon.city)
- Otto Lackovič (Ondřej) spomína, že sa natáčalo od rána do večera, aby sa využila každá minúta. Dokonca sa niečo aj prisvecovalo, keď už bolo slnko za obzorom. Dokonca ani keď herci mali už premočené kostýmy pri bitke u rozbahneného jazera sa neprestávalo natáčať. (Raccoon.city)
- V roku 2003 sa na Barrandove rozhodli likvidovať staré sklady rekvizít, medzi ktoré patrili aj halapartne, sudlice, štíty, meče a iné veci z tohto filmu. Renomovaný juhočeský šermiar, majiteľ agentúry ARGO a zakladateľ školy šermu AKA Petr Nůsek sa ich rozhodol zachrániť a zrenovovať. Vystavuje ich v areáli Housův mlýn v Táboře. (Raccoon.city)
Reklama