Reklama

Reklama

Jan Žižka

TV spot
Československo, 1955, 102 min

Režie:

Otakar Vávra

Předloha:

Miloš Václav Kratochvíl (kniha), Alois Jirásek (kniha)

Kamera:

Václav Hanuš

Hudba:

Jiří Srnka

Hrají:

Zdeněk Štěpánek, František Horák, Karel Höger, Vlasta Matulová, Ladislav Pešek, Jan Pivec, Václav Voska, Vítězslav Vejražka, Gustav Hilmar, Miloš Kopecký (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Odehrává se v letech 1419 - 1420 a zachycuje stupňování napětí a nenávisti lidu proti teroru všemocné katolické církve a panstva, které přeroste v revoluci a první velké vítězství "božích bojovníků" nad křižáckými vojsky v bitvě u Sudoměře (Sudoměřic). V epickém vyprávění podlehne král Václav IV. hrozbám Říma a dá rozkaz odzbrojit Pražany. Žižka vybojuje velký vnitřní zápas, aby se nakonec postavil na stranu lidu. Neuposlechne králův rozkaz a nechá otevřít královské zbrojnice a rozdat zbraně lidem. Pražskou defenestrací, kdy jsou konšelé vyhozeni z oken radnice, začíná husitská revoluce, proti níž vyhlásí Zikmund křížovou výpravu. Toho už se ovšem král Václav IV. nedožije. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (186)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Velkolepé pokračování smělého činu je naznačeno přímý přechodem od kostnické hranice ke dvoru Václava IV. "Čeledín" (dobový staročeský výraz pro dvořana), stárnoucí zproletarizovaný zeman, nachází v Husově při také smysl svého vlastního života. Kritická chvíle národa zase svého muže. Dvojlomný ráz husitské doby - expanze myšlenky a paralelní chudnutí a mravní chátrání země - byl cenou, kterou jsme platili za to, že po tu dobu u nás vznikaly světové dějiny. Za vyhrocenými výroky obou stran je možné hledat a nacházet vůli po kompromisu, který nakonec vyzněl na konci XV. století vítězně pro evangelickou většinu národa. Štěpánkův herecký projev, skvěle natočené bitevní scény a zejména jasné odlišení střízlivosti od blouznivosti a neodpovědnosti nejlépe prokazují vlastně protirežimní ráz režimu stále se hlásícímu k neudržitelnému sloganu "komunisté - dědici pokrokových tradic". ()

dvopet 

všechny recenze uživatele

Ač stále po řemeslné stránce velký filmový spektákl se vším co k tomu patří, všechna negativa kterými oplývá první díl, jsou tu ještě markantnější. I když to po filmařské stránce v pohodě smete většinu současné české filmové tvorby, tak silný vliv tehdejší komunistické doktríny tomu prostě odpustit nemůžu. Z tohoto důvodu, a i z o chlup horšího dějového zpracování, hodnotím o hvězdičku méně, než úvodní čás trilogie. Nvíc mám podezření, že se Štěpánkovi přece jen úplně nepodařilo vystoupit z role Husa a stát se Žižkou... ()

Reklama

Terva 

všechny recenze uživatele

Upálením Jana Husa, církev nedokázala umlčet jeho učení. Husova slova žila dál v srdcích tisíců jeho posluchačů. Lidoví kazatelé pozvedali mysli věrných, na velikých shromážděních na horách a vyzývali je, aby se připravovali k boji za vysvobození pravdy.....1419. CITÁT : Nikdo nebude za nic platit, všichni si budou rovni..... DIALOG : KRÁL VÁCLAV IV. - Je to těžké Trocnove. JAN ŽIŽKA - Kde je pravda ? Defenestrace. ....běda zemi, která se odcizí svému králi...běda králi, který se odcizí své zemi.... Éra pevných vozů začíná na jaře roku 1420. Těžká doba pro Český lid, doba hrdinství, doba písní, doba bídy, doba Husitů, doba Kalichu, doba ohňů, doba mečů, doba bratrů a žádných pánů. Asi v šedesátý první minutě je zajímavý záběr. Jan Žižka z Trocnova ( Národní umělec Zdeněk Štěpánek Laureát státní ceny ) přijde na Vyšehrad mezi své bývalé vojáky. Při rozhovoru je zásadně snímán z pravé strany, kdy je vidět pouze páska přes jeho oko. Ve filmu opět hraje Ladislav Pešek a to králova šaška se jménem Miserere. Nejakčnější část filmu je doprovázena chorálem : Ktož jsů Boží bojovníci. http://www.youtube.com/watch?v=-UCA-ykS4wM ()

Tommassi3 

všechny recenze uživatele

"Drž pravdu, chraň pravdu, braň pravdu !! Ale kde je pravda ??" O skutečnosti, že pravda se ukrývá, potažmo převrací, překrucuje a przní vždy v rukou toho, kdo zrovna otáčí kolem dějin, jistě není třeba diskutovat, ovšem ani o tom, že po té řemeslné stránce nelze Vávrova Jana Žižku nepovažovat za skutečně velký historický snímek, rozhodně i v celosvětovém měřítku, který by tuzemský divák prostě měl znát !! A že se ve své podstatě rovná de facto o jakousi českou paralelu k italským sandálovkám, kdy snímek na svoji dobu velmi slušně výpravně vybavený staví především na konverzačních pasážích, z nichž vyruší jen několik davových scén a jedna bitva, byť famózně natočená, na tom nic nedokáže změnit.. Kromě mrazivé hudby Jiřího Srnky mě zaujal především casting, který mi svým obsazováním některých rolí tlačí oční bulvy z důlků, nicméně Zdeněk Štěpánek jako jedna z největších person našeho charakterního herectví i filmu znovu září, byť se zde některým uživatelům příliš nezamlouvá, že v předchozím snímku ztvárnil Jana Husa, jako Jan Žižka z Trocnova je tu prakticky k nepoznání, pomineme-li ten jeho nezaměnitelný hlas, takže o nějakém zásadním lapsu snad nemůže být ani řeči.. ()

lucascus 

všechny recenze uživatele

Už ne tak dobré jako první díl trilogie, avšak pořád se jedná o český filmový nadprůměr. Neustále žasnu na tím, jak si Vávra dokázal hezky uspořádat davové scény, které vypadají reálně a přesvědčivě. Byl to mistr práce s komparzem. Dobové kostýmy jsou také výtečné. Pokud se zaměřím na herecké provedení, musím zde vyzvednout Karla Högera v roli krále Václava IV., stejně tak se mi líbil Ladislav Pešek v roli královského šaška, který zde měl takové své tajemné kouzlo, jakoby se šaškovský humor střetával s posmutnělou tváří a hrůzou v očích. Rovněž i Vlasta Matulová se zhostila role královny Žofie s grácií a elegancí. Naopak Zdeněk Štěpánek se lépe hodil na Jana Husa (kterého ztvárnil v prvním díle trilogie), s rolí Jana Žižky jakoby se neshodl. ()

Galerie (51)

Zajímavosti (25)

  • Rok poté, co Václav IV. (Karel Höger) zemřel, se husité pod vedením plzeňského kněze Václava Korandy dne 10. 8. 1420 při plenění zbraslavského kláštera vloupali i do královy hrobky, jeho mrtvé tělo vytáhli z rakve a opilí klášterním vínem s mrtvolou prováděli ohavné žerty. (Nick321)
  • Premiéra se konala 22.července 1956 na Štvanici při zahájení Pražského filmového festivalu. (jenik71)
  • V jezdeckých scénách dubloval herce skvělý jezdec Jindřich Říhánek, který se v roce 1966 proslavil tím, že na koni uprchl ke svobodě do tehdejší NSR. Jeho příběh je popsán v příběhu „Na koních ke svobodě“ v cyklu Příběhy železné opony (od r. 2005). (sator)

Související novinky

Otakar Vávra: 1911 - 2011

Otakar Vávra: 1911 - 2011

16.09.2011

Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)

Reklama

Reklama