Režie:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Zdeněk Štěpánek, František Horák, Karel Höger, Vlasta Matulová, Ladislav Pešek, Jan Pivec, Václav Voska, Vítězslav Vejražka, Gustav Hilmar, Miloš Kopecký (více)Obsahy(1)
Odehrává se v letech 1419 - 1420 a zachycuje stupňování napětí a nenávisti lidu proti teroru všemocné katolické církve a panstva, které přeroste v revoluci a první velké vítězství "božích bojovníků" nad křižáckými vojsky v bitvě u Sudoměře (Sudoměřic). V epickém vyprávění podlehne král Václav IV. hrozbám Říma a dá rozkaz odzbrojit Pražany. Žižka vybojuje velký vnitřní zápas, aby se nakonec postavil na stranu lidu. Neuposlechne králův rozkaz a nechá otevřít královské zbrojnice a rozdat zbraně lidem. Pražskou defenestrací, kdy jsou konšelé vyhozeni z oken radnice, začíná husitská revoluce, proti níž vyhlásí Zikmund křížovou výpravu. Toho už se ovšem král Václav IV. nedožije. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (186)
Opět řemeslně zvládnutá filmařina , vynikající herecké výkony v čele s tradičně dokonalým Zdeňkem Štěpánkem. Ovšem komunistickými zvrácenostmi ještě více zasažený film než Jan Hus. Osobně nepatřím ke skupině kritiků husitského hnutí - naopak, ale tenhle žvást a komoušská agitka je opravdu hnusná záležitost. Už jsem jen čekal, kdy si husité začnou říkat "soudruhu". Obě dvě akční části, tedy pražská defenestrace a bitva u Sudoměře jsou ovšem ukázkou opravdového umu českých tvůrců a dávají tušit, jak by asi film dopadl nebýt v područí komunistických vykladačů historie. ()
Kde, že jsou boží bojovníci? Palcáty na ně! Výborné pokračování Jana Huse a vydařený prostřední díl husitské trilogie. Nechybí ani scéna proslulé Pražské defenestrace a všechno graduje až k závěrečné řemeslně kvalitně natočené bitvě s vítězným koncem. Vávra se opět vytáhnul. Nemám větších námitek.85% ()
Cesta k husitství jako válečnému hnutí mi přišla slabší než Vávrův "Jan Hus", který v sobě měl větší myšlenky a výrazně kritizoval církev. I "Jan Žižka" je opět kritický, nikoli pouze k duchovenstvu, ale ještě více i ke šlechtě. Přesto je to v podstatě revoluční film, který říká, že revolucí je možné něco změnit. Samotné husitství to vyloženě nepotvrdilo. ()
Neuvěřitelný film v podání Otakara Vávry, dopadl výtečně. Úžasné zpodobnění o Janu Žižkovi a "husitech". Ve filmu je sice svedena jen jedna bitva, ale všechno je hezky do podrobna popsané. Otakar Vávra se opět zasloužil i o pěkné umístění herců. Zkráceně řečeno - je to nejlépe popsaný film o Janu Žižkovi, který kdy existoval, existuje a existovat bude...! ()
"Drž pravdu, chraň pravdu, braň pravdu !! Ale kde je pravda ??" O skutečnosti, že pravda se ukrývá, potažmo převrací, překrucuje a przní vždy v rukou toho, kdo zrovna otáčí kolem dějin, jistě není třeba diskutovat, ovšem ani o tom, že po té řemeslné stránce nelze Vávrova Jana Žižku nepovažovat za skutečně velký historický snímek, rozhodně i v celosvětovém měřítku, který by tuzemský divák prostě měl znát !! A že se ve své podstatě rovná de facto o jakousi českou paralelu k italským sandálovkám, kdy snímek na svoji dobu velmi slušně výpravně vybavený staví především na konverzačních pasážích, z nichž vyruší jen několik davových scén a jedna bitva, byť famózně natočená, na tom nic nedokáže změnit.. Kromě mrazivé hudby Jiřího Srnky mě zaujal především casting, který mi svým obsazováním některých rolí tlačí oční bulvy z důlků, nicméně Zdeněk Štěpánek jako jedna z největších person našeho charakterního herectví i filmu znovu září, byť se zde některým uživatelům příliš nezamlouvá, že v předchozím snímku ztvárnil Jana Husa, jako Jan Žižka z Trocnova je tu prakticky k nepoznání, pomineme-li ten jeho nezaměnitelný hlas, takže o nějakém zásadním lapsu snad nemůže být ani řeči.. ()
Galerie (51)
Photo © Československý státní film
Zajímavosti (25)
- Premiéra se konala 22.července 1956 na Štvanici při zahájení Pražského filmového festivalu. (jenik71)
- Všechny tři filmy husitské trilogie vynikají věrnými rekonstrukcemi dobových reálií – především lokalit, kostýmů a bitev. Konzultanti přizvaní k natáčení byli například Eduard Wagner a Jan Durdík, odborníci na pozdně středověké vojenství, a Václav Mencl, historik architektury. (tomalakis)
- Komparz k filmu zaobstaral štáb z priľahlých obcí v mieste natáčania. Niektorí dostali od filmárov peniaze, niektorým stačilo iba to že sa uliali z práce ako ženy z Lenorských sklární a deťom stačila ako odmena "dobrá limonáda". (Raccoon.city)
Reklama