Kladivo na čarodějnice

Snad nejdepresivnější film, který jsem kdy viděl (snad i depresivnější než Rekviem za sen, a to už je co říct), a možná pravě proto dávám místo 5 hvězdiček "pouze" 4. Jednoduše řečeno, na můj vkus až příliš pochmurné, avšak nade vše musím vyzvednout herecký výkon Elo Romančíka, bez něj by byl film "poloviční" ;) (29.04.2009)

Dost možná nejdepresivnější film vůbec, konkurovaný maximálně tak Hotelem Rwanda a von Trierovými depresemi. No jo, pro nás Čechy je inkvizice ideální nástroj seberealizace... (25.09.2009)

Jedno z vrcholných děl tzv. nové vlny, které se stalo téměř manifestem tohoto směru a obobí na mě působilo i po mnoha letech tak jak mělo působit v době svého vzniku- působivě, tísnivě, naléhavě, depresivně a provokativně. Film sám o sobě by mohl působit ještě svižnějším dojmem, pokud by nebyl tak šablonovitý- obvinění-mučení-přiznání-tlachání inkvizitora a jeho protivníků. (06.09.2010)

Dechberoucí film popusující zvěrstva, které měla na svědomí inkvizice. Poslední slova hovoří za vše: Otče náš, který jsi na nebesích odpusť nám...Ne neodpouštěj naše viny ani jim ani mně, protože jsme ve Tvém jménu zhřešili proti člověku. (16.09.2010)

Film, díky kterému jsem Vávrovi odpustil ty bolševické slátaniny. Geniální! (Pardon - SKORO odpustil.) (11.10.2010)

Geniální filmařina. Ale zároveň taky snímek, který stačí vidět pouze jednou (ten sklíčený pocit při sledování už vážně nechci znovu zažít). Společně s Rodáky a Spalovačem asi to nejlepší, co může český a slovenský film nabídnout. (22.06.2012)

Naprostá klasika, kterou ale "trochu" využil minulý režim k proticírkevní propagandě (připomínám, že nejsem věřící). Otakar Vávra každopádně ukázal, že umí a to na jedničku. (10.07.2012)

Po návštěve zámku ve Velkých Losinách bylo další shlédnutí Vávrova Kladiva na čarodějnice nutností. Opět mě jímal bezmocný vztek a vzdor vůči omezenosti a manipulaci člověka. Kaplický a posléze Vávra zachycují dobová zvěrstva až dokumentárně věrně, zásadní téma filmu zneužití moci je ale pohříchu platné obecně - konotace s politickými procesy v 50. letech jsou nasnadě. Herecké obsazení dává filmu ještě démoničtější rozměr, Vladimír Šmeral jako slizský inkvizitor Boblig přesně vystihl zlo, které stačí v člověku bez charakteru probudit. Elo Romančík jako archetyp nezpochybnitelného dobra je přímým opakem. A promluvy belzebuba Václava Lohniského pocházejí snad ze samotného pekla. Umím si představit Kaplického adaptaci, kde by Boblig nebyl tak průzračně prohnilý a Lautner sněhobílý. V tomhle případě se ale jedná o antickou tragédii... (19.05.2013)

Film je adaptací stejnojmenné knihy Václava Kaplického z roku 1963, který vypráví o procesech s čarodějnicemi v 70. letech 17. století na severní Moravě. Na scénáři filmu spolupracoval Otakar Vávra s Ester Krumbachovou. Vávra také požádal archiváře z obcí kolem Šumperka, aby mu přeložili do češtiny zápisy z těchto procesů a části textů zakomponoval do scénáře. Tento film je výborný, ale je velmi těžké se na něj dívat, není to žádné sci-fi. Scénář je tak šikovně napsaný, že různé postavy procházejí rychlou proměnou. Některé scény jsou nesnesitelně intenzivní. Je v nich méně samotného násilí než v běžném filmu, všechno se odehrává více-méně v náznacích. Kamera ukáže utrápenou tvář, pak se podívá na rány a inkvizitor se jenom zeptá – Tak řekneš to? Nebo se chceš vrátit do cely? A vězeň okamžitě procitne a přes pláč začne odříkat naučený, hloupý text. Je už jenom na divákově představivosti, aby si doplnil, čím si vězeň musel projít. Když se kněz Lautner (Elo Romančík) ocitne sám před soudem, nedokáže pochopit, jak jemu blízcí lidé můžou o něm a před ním lhát. Po výsleších si už sám přeje jenom rychlou smrt. Režie a kamera udržují celý příběh kompaktní. Na začátku filmu se potkáváme s obyvateli vesnic, kteří si žijí obyčejný život se svými běžnými starostmi. Ti, co byli zatčeni, jsou před smrtí už jenom těla bez duše, bez vůle, bez života. Také ti, co zatím nebyli obvineni, ztrácejí pokoj, nikomu nevěří a prchají. Boblig (Vladimír Šmeral) je hnusná postava, která za peníze udělá cokoli. Je bezcitný, bez svědomí. Kněz Schmidt (Eduard Cupák) je snaživý hlupák a nedokáže odhadnout vážnost svých činů. Tento film se svými typy postav je nadčasový. Pro každou generaci diváků je příměrem pro jinou situaci zvůle lidí a systému a nezájmu mocných, kteří by mohli pomoci. (16.06.2015)

Ke Kladivu jsem se vrátil po letech, protože napoprvé u mě pověsti hrůzostrašného filmu nedostál(o). Tentokrát jsem už tolik nepásl po scénách, v nichž natahují Davidovou na skřipec a drtí děkanské služtičce ručičky palečnicí a konečně docenil houstnoucí atmosféru situace, kdy nedovzdělaný právník bere za pačesy poslední šanci na pozdní kariéru. I tak jsou těmi nejzajímavějšími prvky ty čistokrevně hororové - intermezza, kdy Lohniský recituje Malleus maleficarum a prokládání scén stupňovaného zatýkání výmluvnými záběry spálenišť budí velmi znepokojivé dojmy. Herci mají sice na hlavách paruky, ale zpráva o oportunistickém běsnění justice vyznívá bezpochyby schválně jaksi mimo deklarované historické období. Skutečný záměr filmu, vyjádřit se umělecky k událostem současným, podtrhuje ahistoričnost dialogů. Kladivo je nepřekvapivě přehlídkou ne-prvoligových českých herců své doby, ti ale příjemně překvapují. Šmeral balancuje obratně na hranici (!) cynické karikatury, Kemr v roli pohůnka Ignáce příjemně ředí odpornost svého pána komediálními vsuvkami. Fascinoval notorický ývl Jiří Holý v jediné kladné roli, jíž jsem s to si vybavit. (23.10.2015)

Naprostá klasika, dílo ze zlatého fondu české kinematografie. Jenom mě napadlo, že jestli vrchnost zítra schválí pandemický zákon, tak by se v budoucnu mohlo natočit Kladivo na antivaxery. Varování viz zde: https://deklaracelekaru.cz/dopis.pdf (31.01.2022)

Odhodlání zkouknout tento film jsem musela nechávat opravdu uzrát. A stejně neuzrála... Výborně natočené + skvělá práce s dobovým materiálem, díky čemuž se divák opravdu přiblíží pochopení mentality doby. Myslím, že znovu už bych ho ale nezvládla... (25.01.2023)

Jeden z nejlepších českých filmů. Obsah i forma jsou absolutním souladu... (18.01.2007)

Příběh na Vás působí neuvěřitelně depresivním dojmem. Zejména pak, když víte, že příběh je podle skutečné události. Ojedinělé dílo české kinematografie. (29.03.2007)

Asi je to moje chyba, ale už nebudu nikdy číst knižní předlohy dříve, než se podívám na film, protože ten mi pak přijde příliš chudý oproti knize. V tomto případě není dojem oproti psanému slovu o tolik rozdílný, ale například ve Jménu růže nedokážu být objektitvní, a to nemluvím o Šifře mistra Leonarda. Celkově tedy velmi kvalitní film, který má co říct i dnešní generaci, takže to vidím na 4,5*. (03.01.2008)

Dokonalá a do všech detailů promyšlená alegorie na monstr procesy v 50. letech. Obviněných z čarodejnictví přibývalo jak na páse rychlovýroby s produktivitou práce nejméně na 120 procent. Jejich naučené výpovědi, donucovací prostředky v podobě nehumánních mučidel až naturalisticky dobarvovaly celkovou atmosféru filmu. Jak bylo jednoduché si jednoduše prstem ukázat, kdo zemře, kdo možná ne. I inkviziční komise bohužel nezůstala v plném počtu. Hrůzostrašné drama. (14.01.2008)

Beznádej - to bol dominantný pocit počas pozerania tohto filmu. Možno by sa patrilo byť aj trochu šokovaná a znechutená, ale keďže nič z toho nebolo pre mňa naozaj nové, nejako som obišla "naľahko"... Veľmi oceňujem dĺžku filmu. Najlepší okamih filmu - keď na konci upaľujú "čarodejnice" a kňaz, ktorý to všetko v podstate inicioval, sa modlí, aby "im boh neodpustil tieto činy proti človeku vykonané v božom mene". (12.01.2009)

"Pane Lautnere, komu je možno věřit, šest a třiceti nebo jednomu." "Jednomu spravedlivému." Dobrý film, ktorý však má pre mňa jedno ale. Každý, kto má niečo proti inkvizícii, je posadnutý diablom. Tak nejak som si inkvizíciu predstavoval. Snímok ma vôbec neprekvapil. To, čo som od neho očakával, som aj dostal. Silné 4*. (14.03.2009)

Silné dílo, které staví převážně na skvělých hercích a typicky Vávrovských detailech. A ruku na srdce, v barevném filmu by to vůbec takhle nevyznělo. Z herců mě nejvíc uchvátil Lohniský, Šmeral a Kemr - ti byli naprosto dokonalí. (13.08.2009)

Bezprostředně po přečtení knihy jsem si pustil i film a hleděl jsem. Zpracováno je to přímo podle knihy a postavy, které má fantazie vytvořila nebyly ani tak věrné a v některých případech děsivé, jak se to povedlo tvůrcům filmu. Úžasné! 90% (17.01.2010)