Wonka

Problém tady začal podle mě už v momentě, kdy se někdo rozhodl, že origin Willyho Wonky bude muzikál. Nemyslím to tak, že by mi muzikály vadily nějak obecně - třeba Největší showman za mě byl skvělý - ale Wonka má jednu zásadní vadu. A to, že žádná z písniček není nikterak zajímavá nebo zapamatovatelná, jsou nudné a generické, jako kdyby je vytvořila umělá inteligence. A to samé platí i o choreografiích, které jsou sice profesionální, ale žádná nepřijde s nějakým zajímavým nápadem a ani nijak zvlášť neposouvají děj dále. A bohužel, muzikálová čísla tvoří značnou část stopáže. Příběh je jinak skutečně prostinký (byť ne prostý logických děr), po všech stránkách přizpůsobený menším dětem. To by obecně nevadilo - je spousta filmů, které si dokážou užít děti i dospělí - ale tady mi vše přišlo dělané skutečně jen pro děti, a zcela chybělo cokoliv, co by mohlo zaujmout dospělého diváka. Willy Wonka zde byl jen jako ambasador pozitivního myšlení, a jeho postavě, ostatně tak jako kterékoliv jiné, chyběl jakýkoliv rozměr kromě toho, zda jde o hodného nebo zlého. Přesto všechno se ale Wonka dokoukat dá, a nemohu upřít, že je to film pozitivní, který asi hodně lidem dokáže zvednout náladu. 45% a 2* (20.03.2024)

Vzhledem k tomu, že Karlík a továrna na čokoládu byl burtonovsky osobitý/výrazný film, navíc stvořený dle neméně originální knižní předlohy, nabízí se srovnání. Zvlášť, když by se dal Wonka považovat za jakýsi prequel, protože pojednává o tom, jak se mladý Willík dopracoval ke své slavné továrně. Než začnu tak podotknu, že jako mlaďochovi mi ta burtonovsky pochmurná gotika velmi imponovala. Mrtvá nevěsta mě vysloveně nadchla. Ale s přibývajícími roky jsem třeba k Střihorukému Edwardovi o dost kritičtější a nové filmy Burtona mi moc radosti neudělaly. Najednou jsem v nich neviděl jen osobitý cool-funeral nádech, ale taky vlezle servírovanou dekadenci a pokřivenost...smrádek lehce tlejícího masa. A tuhle ne až tak cool mimoňovitost, v sobě má i Karlík. Takže když jsme u toho srovnání...Wonka ji nemá. Přitom je podobně barevný, fantaskní, srší moc pěknými nápady a je o sirotcích... . Kříženec Dickense a Dahla v pohádkovo muzikálovém kabátku. Jenže já nejsem příznivec slzopudičských příběhů o tom, jak osiřelé děti bojují s nepřízní osudu, nebo jak snílci bojují proti útisku a bezpráví s bezskrupulózními bídáky. Takže tahle část, společně s muzikálovými výstupy, mě neoslovila. Přesto jsem se díky pěknému vizuálu, bezelstně veselým nápadům a bizarním postavičkám nenudil. Wonka je i velmi dobře obsazený. Chalamet, Colman, Grant... kdyby měla moje milovaná Sally Hawkins víc prostoru, nejspíš bych se napojil i na tu poor orphan linku. Takže abych uzavřel tu srovnávací část. Wonka má s Karlíkem společného duchovního otce, tzn, svět R. Dahla, postavu čokoládomena Wonky a tím to končí. Tvůrci si šli svou cestou, která je z mého pohledu sice ne tak výrazná jako ta Burtonova, ale přitom je podobně hravá a originální...jen jemnější (vyznání lásky ve stylu...vaše oči jsou jako dva králičí bobky v misce pudinku, byl bohužel ojedinělý pokus, jak pobavit děti i rodiče najednou). Kdybych musel pro své dítě třeba v autobusu, vybrat jen jeden z těchto filmů, vyberu Wonku. Kdybych ale vybíral pro sebe, který z těch filmů vidět znova...volil bych mezi sledováním ubíhajících svodidel za oknem, nebo spíš Karlíka. Pokud máte rádi muzikály a nedívali jste se na Wonku jen ze zvědavosti jako já, jednu hvězdu si k mému hodnocení přidejte. (23.01.2024)

Člověk stárne, přitom mu jaksi dochází, že život rozhodně není pohádka. Paul King ovšem po dvou Paddingtonech opět dodal ryzí film pro celou rodinu. Jeho síla tkví v tom, že nejenom v pořádku uspokojí dětské diváky, ale dospělý doprovod nejspíš opět zvládne alespoň na chvilku vrátit do dětských let. Timothée Chalamet dokazuje své všestranné herectví, kdy  výtečně šlape ve stopách Wildera i Deppa, zároveň je Wonka nejsympatičtějším a nejnaivnějším vánočním filmem, se kterým budou mít letos kina to dočinění. Paul King je oficiálně výtečný audiovizuální pohádkový vypravěč, který nejslavnější postavě Roalda Dahla neudělal ostudu. Výsledkem je dost možná nová instantní vánoční klasika, která má potenciál stát se vánoční trvalkou. Naprosto zaslouženě! (12.12.2023)

Jako, nechápejte mě zle. Film je pěkně natočený, kamera a výprava moc pěkná (zmiňuji tyto dvě věci, protože je to z technické stránky to nejlepší), ale absolutně mi to nesedí k té náladě, co mi to má předat. Nikdy bych nevěřil, že to řeknu, ale preferuji Burtonovu Továrnu, jelikož tu náladu dokáže nastolit mnohem lépe. Jakto? Jde o to, že toto je takové až moc moderní, moc umělé (ale takovým tím nepříjemným stylem, jakože by v tom prostředí neměli děti co dělat, či tak), celé takové potemnělé (i přes snahu tam narvat co nejvíc barev, stále se v pozadí objevují takové černé/hnědé fleky, které prostě ubírají a vůbec mě to kvůli nim nebavilo - ono by to bez nich fungovalo, ale takhle se na to nenaladím). Jinak je to ok. Nejlepším na celém filmu je dozajista herecký výkon Timothée Chalameta a Umpalumpa v podání Hugha Granta. Zbytek je zle průměrný - a nebo jde o to, že i když se snaží, tak jejich výkony nejdou vůbec ruku v ruce s těmi realističtějšími barvami. A je to prostě škoda. 6/10 Něco ZDE: (08.02.2024)

Priznám sa, že na muzikáloch mi vadí jedna maličkosť - že sa tam spieva. Tu to našťastie až tak rušivé nebolo a herci mali aspoň štvrtinu oktávy, takže sluch ostal nepoškodený. V tomto Wonkovi chválim, že režisér chcel ísť svojou cestou a nie iba kopírovať alebo nadväzovať na staré verzie. A to je tak jediné, čo ma zaujalo, lebo toto nie je môj štýl a ani čokoláde až tak nefandím, ani tej horúcej. Každopádne je to iný Wonka, ale aj iný Oompa Loompa, ktorý dostal málo priestoru, čo je na herca formátu Hugh Grant až nepochopiteľné, hoci mne jeho pomarančovo-mangový ksicht nechýbal. Avšak pre neho len lepšie, aspoň mal viac času a mohol ísť zase umpa-lumpovať kdesi do auta s prostitútkou ako onehdy, keď Liz Hurley vymenil za niečo, čo fakt hovorilo jazykom umpa-lumpa. (21.01.2024)