Režie:
Billy WilderScénář:
Billy WilderKamera:
Ernest LaszloHudba:
Franz WaxmanHrají:
William Holden, Don Taylor, Otto Preminger, Robert Strauss, Harvey Lembeck, Richard Erdman, Peter Graves, Neville Brand, Sig Ruman, Michael Moore (více)Obsahy(1)
Dva vážení nositelé oscarových nominací za Sunset Boulevard (1950) – herec William Holden a režisér Billy Wilder – se o tři roky později znovu sešli ve strhujícím dramatu z 2. světové války Stalag 17. Výsledkem byla další nominace za nejlepší režii pro Wildera (jeho čtvrtá) a Oscar za nejlepší herecký výkon pro Holdena. Holden vytvořil postavu cynického, protřelého seržanta J. J. Seftona,vězně v nechvalně známém německém zajateckém táboře, který tráví své dny vymýšlením všelijakých kšeftíků a obchodováním s Němci výměnou za zvláštní výsady. Když jsou ale dva vězni zabiti při pokusu o útěk, ukazuje se, že mezi vězni je zrádce. Je to Sefton? Role velitele tábora je výjimečně ujal slavný producent a režisér Otto Preminger, herec Robert Strauss získal oscarovou nominaci za postavu "Zvířete". (oficiální text distributora)
(více)Recenze (124)
Stereotyp amerických válečných filmů o hloupém nepříteli mě už vážně unavuje. Vzhledem k tomu, že tento film je i komedie, odpustím mu pohled do zajateckého tábora jako do místa plného pohody, žertíků a možná špetky nudy. Hledání špicla z řad vězňů je celkem napínavé, až na zjištění hodná geniálního detektiva odhalujícího pachatele z kávové sedliny, především zjištění pravého jména zavání již eskamotérstvím. Snímek, ač místy značně naivní, je velmi dobře zahrán a pokud se člověk povznese nad některé nesmysly, je i poměrně zábavný. ()
Pri sledovaní tejto snímky som bola náramne uveličená z toho, že na režisérskej stoličke sedel kráľ humoru Billy Wilder. Dôvodom je zvláštny scenár, ktorý nemusí byť pre mnohých atraktívny, keďže sa celý dej odohrával v jednom prostredí, konkrétne v zajateckom tábore s pár hercami a pomerne bez vyhrotených situácií - ak nerátam záver. Tým pádom sa dostávajú na rad wilderovské hlášky galaktických rozmerov, vtipne napísané postavy a zábavné scény. V každej jednej cítiť pevnú ruku Wildera, ktorý posúva snímku do úplne iného levelu a dodal jej pravý nefalšovaný pôvab. William Holden vynikajúci. ()
Letní filmová škola 2011 mi otevřela obzor; tentokrát tím, že pro mě objevila zázrak jménem Billy Wilder. Tento režisér, kterého v Čechách známe jen díky asi třem filmům (Někdo to rád horké, Sunset Blvd., Byt), má ve skutečnosti na kontě hned několik mistrovských děl. A Stalag 17 je jedním z nich. Opět staví na geniálním scénáři plném vtipných, dojemných i napínavých okamžiků. Jste v zajateckém táboře a zjistíte, že jeden z vašich spolubydlících je práskač. Jak se zachovat? Když ho odhalíte, bude přesunut na jiný tábor a nikomu tím nepomůžete, když ne, bude vám dál škodit. Na krku máte navíc velitele odsouzeného k smrti, kterému chcete pomoct utéct a ještě ke všemu vám nikdo ze spoluvězňů nevěří, že práskač nejste zrovna vy. Na první pohled neřešitelná situace má ve filmu dokonale vymyšlené řešení, které by mělo být v dějinách kinematografie mnohem známější, než je. Z námětu vytřískali tvůrci maximum a Stalag 17 tak pro mě představuje jeden z nejbáječnějších válečných filmů... ()
Věřím, že jako divadelní hra na Broadway to fungovalo skvěle, ale film tolik divadelní nadsázky už neunese. Eskapády "komické" dvojice zabírající podstatnou část filmu jsou totiž spíše trapné, a když klidně natřou skopčákovi obličej bílou barvou a nic se jim nestane, uvěřitelnost filmu jde pod kytičky. Tři hvězdy pouze za Holdena, který bohužel dostane dramatický prostor až v poslední třetině. On jediný je skutečně v zajateckém táboře, ostatní zůstali herecky ve frašce na Broadway. ()
Billy Wilder byl Pan Režisér o tom není pochyb ale i když jsou prakticky všechna jeho díla legendární, nikdy mě i přes svou dokonalost, nedokáží naplno zaujmout. "Stalag 17" je snímek, kterému se dá vytknout jen minimum věcí ale zároveň mě nedokázala zabavit natolik, abych mu dal vyšší hodnocení. Proto jen průměrné 3*. ()
Galerie (58)
Photo © Paramount Pictures
Zajímavosti (16)
- Pro film bylo důležité bahnité prostředí, a tak natáčení probíhalo především v březnu roku 1952, v období tání sněhu. (lubomir91)
- Studio Paramount požadovalo, že aby film měl komerční úspěch v Západním Německu, bylo by lepší, aby stráže byli spíše Poláci než Němci. To Wilder odmítal, protože jeho matka a nevlastní otec zahynuli v koncentračním táboře. (Kulmon)
- Titulní píseň „When Johnny Comes Marching Home“ je lidovou pochodovou protiválečnou písní z doby občanské války. Jejím obsahem je volání po návratu domů. Stejnou píseň později použil Stanley Kubrick k satirickému podbarvení několika scén ve filmu Dr. Divnoláska. (GilEstel)
Reklama