Sunset Boulevard

"Prepáčte, musím sa pripraviť na scénu..." Zaznie iba pár viet z monológu W.Holdena v úvode, zalesknú sa blesky fotoaparátov, ktoré sa odrážajú na hladine bazénu, v ktorom pláve jeho mŕtvola a ja si hovorím, že tento film predbehol svoju dobu a nikdy nezostarne. Pre tento typ filmov, v ktorom hlavný hrdina v monológu rozpráva svoj príbeh, mám odjakživa slabosť a iba málokedy ma takýto film sklame. Jeho osudové stretnutie so slávnou hviezdou nemého filmu vás donúti tú staršiu dámu, ktorá sa stále vidí kdesi mladá a slávna, iba ľutovať. Scenár filmu i réžia je bezchybná, doslova nadčasová. Film je v niektorých momentoch napínavý i magický. Čiernobiele filmy mi nikdy nevadili a tomuto by farba iba uškodila. V mnohých smeroch a žánri "noir" určite veľmi ťažko prekonateľný film, ktorý i po toľkých rokoch nájde divákov, ktorí pred ním s rešpektom pokývu hlavou a snímu klobúk. Plný počet s čistým svedomím. 100%. (08.02.2014)

Po všech těch ódách o nadčasovosti, které mi už lezou krkem, protože jsou minimálně dvakrát zmíněny u každého známějšího starého filmu, musím uznat, že v případě Sunset Blvd. to fráze skutečně není. Film směle spěje kupředu vhodným nepříliš únavným tempem, dynamika děje je krásně hladká a celistvá, přestože konec zůstane otevřený. V jádru je film strhující lidský příběh o zaslepené touze po slávě a nezdravé lásce k sobě, resp. své ikoně před mnoha lety, ale obal je ryze noirovský, ať už co se týče temné atmosféry, silného, cool mužského charakteru, či kriminální zápletky tradičně končící smrtí vlivem femme fatale (tohle není spoiler, díky retrospektivnímu vyprávění, je nám smrt známa hned od počátku)... Až se stydím, že na pět hvězd to jaksi "necítím". 9/10 (08.03.2009)

Tááák, po prvním shlédnutí jsem tuhle černobílou nádheru ještě nechtěl hodnotit, teď už si tu výsadu neodpustím. Tak zaprvé - scénář. Z toho prostě mrazí. Kdyby se dal bokem sebereflexivní (hollywoodský) aspekt příběhu, který patří spolu s Rickmanovým Hráčem k nejlepším jaké kdy vznikly, pořád by nám zůstal neuvěřitelně silný motiv seboupohrdajícího mladého muže, trochu proti své vůli zneužívajícího obdivu polonepříčetné, zámožné ženy, na který je navěšeno několik podzápletek (sluha Max, nezkažená Betty), které by sami mohly sloužit jako pilíře průměrného filmu. Postavy jsou prvotřídně vypiplané, výborně odehrané (přesně funguje zj. duo Swansonová - Holden, ale potěší snad všechny výkony) a vržené do prostředí obrovského prázdného domu, kde se na dvacet let zastavil čas. Wilder, který by byl slavný i kdyby nenatočil nic jiného než tenhle film, si navíc hraje s paralelami se skutečným světem s lehkostí mistra. Erich von Stroheim (Max) totiž skutečně patřil ve dvacátých letech spolu s DeMillem a Griffithem k největším režisérům a opravdu točil filmy se Swansonovou (Norma), velkou hvězdou němého filmu, v době natáčení Bulvardu dvacet let vyhaslou. Film, který si Norma v jedné scéně promítá - Queen Kelly - byl skutečně jejím filmem, který pro ni znamenal osudový konec kariéry a jeho režisérem byl právě von Stroheim. Holden byl před snímkem podobnou zkrachovalou existencí (ne tolik, byl pozapomenutou hvězdou) jako jeho scénárista Joe. A samozřejmě - C. B. DeMill, wax works a Buster Keaton (jeho dvě repilky pronesené jak jinak než s kamenou tváří - "Pass." "Pass." mě dostaly). Film, který si užijete ještě jednou tolik, pokud víte něco o Hollywoodu 20. a 50. let. Film, který tvoří pomyslný mezník mezi starým a novým Hollywoodem, který je velkým (i když poněkud hořkým) pomníkem jak éře němého filmu, tak mašinérie studiových systémů. Skutečný FILM. 100% P.S.: Líbí se mi Geminiho komentář:"Až teď jsem pochopil co je to noir-film. Slečna Desmondová je skutečně děsivá." - podepisuju v plném rozsahu, OPRAVDU děsivá! (29.06.2006)

Legendární a nemilosrdný film, ve kterém se Hollywood vlastně vysmívá sám sobě, kde se skutečnost prolíná s fikcí. Opravdová nádhera po všech stránkách. Mrtvý muž na hladině bazénu vzpomíná ( „Ubožák! Bazén si vždycky přál. Nakonec ho dostal“) jak přišel o život. Všechno začalo okamžikem, kdy vstoupil do rezidence hvězdy němého filmu .„Velká Norma Desmond. Jak v tom domě přeplněném Normami Desmond může žít? Další Normy Desmond a ještě další Normy Desmond.“ Překročil hranici, vstoupil do jiného světa, do světa minulosti, do světa fantazie, do světa udržované zašlé slávy „Perfektní scéna pro královnu němého filmu. Chudák. Pořád ještě pyšně mává průvodu, který už kolem ní dávno prošel.“ Život iluzí a snů završený tragikou závěrečné schodišťové scény „Vidíte, to je můj život.Vždycky bude. Nic jiného neexistuje. Jen my a ty kamery a ti báječní lidé tam ve tmě“ (22.05.2006)

Kamera. Světla. Akce. Náraz.Objevil se nápis The End a já vydechla, jako by to mělo být naposledy. Snad jen Hitchovo Vertigo mě také uvedlo do stavu duševního stuporu a fyzického zimničného třasu. A znovu jsem si uvědomila, že není nic děsivějšího než temné zákruty lidské duše, která je rozbolavělá touhou a leptána časem, který spravedlivě užírá všem. Komediální génius Billy Wilder má v sobě vpravdě hydeovskou černotu, jež od prvních záběrů zařezává s neosobní krutostí do živého masa. Satira na filmový průmysl a studiový systém ve zlatých létech je ostrá jako vrásky hloubící kalifornské slunce. Je nebezpečnější chlad, nebo vášeň? Neuhýbavá pravda bez kudrlinek a racionalizací, co zní ozvěnou ve voiceoceru, nebo pošetilé iluze stárnoucí filmové hvězdy, jejíž nebe zemřelo s prvním zvukovým celuloidem? Sunset Boulevard nastavuje zrcadlo v retrospektivě v úchvatném monologu i jadrných dialozích, ale obrazově vzdává hold němé éře a pomale plynoucímu času, rozpolcen jako bohyně sesazená z trůnu, která touží dát svému milému na levou líci polibek a na pravou facku. Vítejte v Hollywoodu, továrně na noční můry, zemi, kde slunce nezapadá a kde dnes už znamená včera, kde se klečí před modlami, dokud na ně dopadá umělé světlo, a strhávají se, když jejich vyměřený olympský čas uplyne. Hollywood, věčně mladý a věčně zelený, se starým a okoralým producentským srdcem, trh, kde se poptává naděje a nabízí zklamání. Sunset Boulevard je železná obžaloba a sametová obhajoba zároveň. Pro všechny ty báječné lidi tam ve tmě, co touží po bazénu... (03.02.2008)