Vojna a mír III: Borodino
Voyna i mir III: 1812 god
War and Peace: Part III
Vojna a mier: 1812
Obsahy(1)
Holandsko, Rakousko, Itálie, Polsko, Španělsko i Německo byly pokořeny Napoleonem. 12. června 1812 překročila armáda velkého dobyvatele ruské hranice a začala vlastenecká válka. Vlast je v nebezpečí a mladý Péťa Rostov oznamuje rodičům svůj úmysl nastoupit vojenskou službu. Za těžkých bojů ruská vojska ustupují, hoří Vitebsk, Smolensk ... Před rozhodující borodinskou bitvou se vojáci, důstojníci, domobrana i polní maršál Kutuzov modlí k iverské ikoně Matky Boží. Ve svém sídle umírá starý kníže Bolkonskij. Mezi Natašou Rostovovou a Pierrem Bezuchovem vzniká důvěrný vztah.
Toto gigantické, výpravné filmové dílo, natočené na motivy stejnojmenného románu velkého ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, vzbudilo nadšené ovace filmových kritiků po celém světě. K natáčení scén z bitev, jako například Bitvy u Borodina nebo požáru Moskvy v roce 1812 byla povolána pravidelná armáda a také jízdní pluk, vytvořený speciálně pro tento účel. Exteriérových natáčení se v davových scénách účastnilo více než 120 000 vojáků. Pro potřeby produkce bylo vytvořeno více než 35 000 kostýmů. Detaily z všedního, každodenního života v Rusku devatenáctého století, dobové kostýmy, společnost a její zvyky, psychologické portréty a hrdinství národa, sláva ruských zbraní – to vše přitahuje diváka stejnou měrou jako milostný příběh úchvatné Nataši Rostovové a knížete Andreje Bolkonského. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (46)
,,Vojna a mier: Rok 1812" je na pozeranie opäť ohromujúci zážitok. Adaptácia sa stále zlepšuje s touto treťou, predposlednou a najkratšou časťou, ktorá je naďalej vizuálnym zázrakom, zobrazuje vojnu a chaos ešte pôsobivejšie. 8/10 ()
V třetím díle, o celkem skromné stopáži, se moc dějově dopředu neposuneme, jelikož je to vlastně pouze příprava a samotná bitva u Borodina, která skončila nerozhodně, ale obě strany ji prohlašovaly za své vítězství. A zde se naplno projevuje Bondarčukovo megalomanství, kdy nám opět servíruje monumentální záběry ve kterých najednou uvidíme ne tisíce, ale desetitisíce vojáku. A s vědomím, že i ta malá pohybující se tečka někde v dáli je opravdový člověk a ne trik a všude něco vybuchuje, vám spadne čelist údivem, čeho všeho byl Sovětský svaz schopen. Na tento paradoxně nejkratší díl padla patrně největší část rozpočtu. Uvidíme co finální čtvrtý díl. ()
No a tady to najednou jde hodně z kopce. Ke slovu přicházejí ony příslovečné statisícové komparzy, bitevní scény, vlastenecké vášně, generálové, kteří s otcovskou něhou posílají své oblíbence na smrt, zfanatizovaní čtrnáctiletí kluci. Pro mě nejslabší část celé tetralogie, nejen tím, že je samá vojna a skoro žádný mír, ale taky tím, že jak ubývá zajímavého obsahu, ubývá i zajímavých vyjadřovacích prostředků a zbývá hlavně efektní podívaná. ()
Nejlépe natočená bitva, jakou jsem kdy viděl. lepší je waterloo. ()
Tak to je opravdu velkolepá podívaná! Takto se točí bitva.... ()
No, jako ukázka ruské pompéznosti dobrý. V té době to musela být pecka, ale protože film kromě té rozmáchlosti nic víc nenabízí, tak se po půl století dají spíš už jen hledat chyby. Nebudu je tu vypisovat. Místo toho stačí, že mě nebavily záběry kmitajících nohou lidí nebo koní, které měly vyjádřit pocity zúčastněných vojáků. Možná s lepší hudbu, která by fungovala i samostatně. ()
Třetí díl je zadaptovaný skvěle, ve všech ohledech začíná konečně fungovat jako film. Audio-vizuálnímu velko-hodokvasu realistické kuchyně zde tentokrát nechybí ani úměrně vpasované autorovy kritické myšlenky. Ty velikášsky oduševnělý nacionalistický kecy na závěr sice hezky odrážejí tehdejší stav věcí, ale jen jednostranně. ()
Na začiatku je to ešte krátka dilema, či je veľkolepejšia armáda na bojisku alebo honosný bál. Dilema sa ale rychlo rozlúskne, keď bály skončia napadnutím Ruska, čomu niektorí ani nechcú uveriť. V druhej časti ide už o akčný vojnový film megalomanského charakteru. Štyridsaťminútová akčná scéna plná výbuchov, mŕtvych ľudí a koní sa hocikde nevidí. –––– Já se teď nemohu učit, když... Když je ohrožena vlast. –––– Nikdo se nebude šetřit. Věříte, že vojáci v mém praporu dnes vůbec nepijí vodku? Až jindy, říkají. ()
Tentokrát se děj nijak výrazně neposune, protože vše je o jedné bitvě. Je tam několik hezkých záběrů a nenudí to. ()
Ruskej duše to má kopu, komparzu ešte viac a tým pádom je to jednoducho najväčšia a najepickejšia bitka, ktorú môžete na striebornom plátne vidieť, len to ľutujem, že som to nevidel v kine. Zabudnite na Pánov prsteňov, Posledných samurajov, Statočné srdcia a podobne, toto je režba ako sa patrí, nesmierne autentická a pritom nie zbytočne brutálna. Dokonalosť! ()
Ve třetím díle lze spatřit možná „největší „ bitvu na plátně filmu. Tedy alespoň tu opravdovou, kde nenarazíte na jediný pixel. Navíc je natočena naprosto úchvatně. Nejvíce mě zaujaly záběry na samotnou bitvu, kdy kamera přejíždí bitevní pole dlouhými záběry bez jediného střihu. Nerad používám přehnaně superlativy, stejně by to popsat nedokázaly, pravdou ale je, že tyhle záběry vyráží dech a je velmi pravděpodobné, že už tak velkolepou a reálnou bitvu nikdo nikdy nenatočí. S tímto vědomím zvedám třetímu dílu nakonec hodnocení na maximum. ()
Zde zase je celý film o bitvě u Borodina (taky že je nejkratší). Scény jsou vyvedeny do nejmenších detailů a s takovou kvalitou, že kdyby se to mělo dnes natočit, Hollywood by se zruinoval. ()
[3,5*] "Для этого нужно терпение и время." Tretia časť veľkolepej historickej epopeje je pre zmenu hlavne o vojne. Iba okrajovo sú tu načrtnuté ďalšie osudy hlavnej hrdinky predchádzajúcej časti Nataše (tak ako bola predtým prehnane emotívna, tak tu je zase ako sfinga, zlomená z nešťastných lások) a dej sa takmer výhradne venuje vojne Napoleona s Ruskom. V centre diania je pritom mohutná bitka pri Borodine, ktorá mala mimoriadny význam pre ďalší vývoj vojny. Hoci sa skončila neurčito (vraví sa. že morálnymi víťazmi boli Rusi), Napoleon tu po prvý raz narazil na mimoriadne húževnatého protivníka a bitka tak v podstate znamenala začiatok jeho konca. Bojové scény sú opäť pojaté veľkolepo, tie masy vojakov sú ohromujúce a ešte keď k tomu začne ruská armáda hromadne spievať, až z toho behá mráz po chrbte. Zaujímavo pôsobí to motkanie sa Pierra uprostred krvavých bojov, ktorý tak plní úlohu akéhosi sprostredkovateľa všetkých tých vojnových hrôz. Výsledok bitky pri Borodine je doslova devastujúci a záverečné zábery sú ako z nejakej apokalypsy. ()
Tak jsem zdolal Bondarčukovu Vojnu a mír, jak by zvolali ruští vojáci: hurááá! :-) No je to epické, to je pravda. Velkolepé. Monstrózní. Neuvěřitelné, co s tehdejší technikou dokázali. Ale ta velkolepost je až přehnaná, teatrální. Asi to k tomu patří, no. Vizuálně to vypadá skvěle (tím zrovna nemysím, že by to běželo v HD), v průběhu jsem si uvědomil, že kdybych film zastavil snad ve kterýkoliv okamžik, vznikne z toho parádní obraz. Film stojí na oné velkoleposti, doprovází ho mocná hudba orchestru a sborový zpěv, často si zpívají vojáci samotní, jako žrát třeba knížku samotnou, tak mě to možná pohltí, ale Vojnu a mír jsem nečetl a ani se nechystám, takže pro mě to symbol není. Takže teď ale - znamená to všechno, že mě to bavilo? To ani snad ne. První díl - zpočátku jsem si říkal, že je to padesát let staré, takže přimhouříme nad přehráváním postav oči a užijme si děj. Vojáci zpívali, bitva byla veliká, jo jo, to půjde. I když já se začal spíše utápět v postavách (a to jich tam zbyde po pár úmrtích vlastně pět a půl, a že jsem na DVD sehnal jenom ruskou verzi s anglickými titulky, důvod není), konečné filozofování mě pak nudilo. Číst ho v knížce, zamyslím se nad každou "hláškou", ale u filmu to rychle plyne dál a zůstává jenom pocit zmatení. Druhý díl - něco zcela jiného. Tentokrát tu máme romantický příběh, nešťastné lásky, Ljudmilu Saveljevovou, plesy, tance, ach... S ohledem na původ a datum vzniku, dobré. Třetí díl - díl bitevní. A to pořádně - bitva u Borodina. Vojáci se mažou sem a tam, mezitím pobíhá v plamenech Sergej, soustředíme se spíše na utrápené výrazy jednotlivých vojáků než na situaci na bitevním poli. A já mám šťastný pocit, že už po druhém díle tady konečně vím, kdo je kdo a že se chystá závěrečný masakrózní vrcholící díl, který mě odrovná (neodrovnal). Druhý díl pro ženy, třetí díl pro muže. Takže pak čtvrtý díl - závěrečné zatočení s proradnými Francouzi, vypálení Moskvy. Traumaticky pojaté scény, utrpení, drsná hudba, výkřiky, tenhle je hodně deprimující. A v závěru opět filozofování, zamýšlení jednotlivých postav, dlouhé... Nutno říct, že onen Napoleonův závěrečný prů*er z toho opravdu beznadějí čiší. No ale kdyby mi někdo navrhl, podívejme se na to znovu, tak asi skočím k oknu, jak ruští vojáci na vodka párty v prvním díle. Čili pro mě prostřední dva díly výrazně lepší než dva krajní, celkově některé mocné scény nestačí převážit nános letité teatrálnosti. Tohle není akční válečný film, kdybyste snad mysleli, tohle je spíše drama jednotlivých hlavní postav na pozadí válečných událostí. ()
Film se promítal v českých kinech pod oficiálním distribučním názvem Vojna a mír - Borodino. ()
Waterloo tedy bylo jednou tak lepší (možná absencí ruských herců, možná tím, že Bondarčuk nemusel jako tady tlačit na vlasteneckou notu). Zbyly z toho jen velkolepé bitky bez srdce. ()
Tretí a najkratší diel Bondarčukovej Vojny a mieru sa dejovo posunie iba o trochu (začiatok), zobrazuje vojenské manévre, v skratke priblíži myšlienky trojice hlavných postáv, aby nakoniec vyvrcholil bitkou pri Borodine, ktorá sa považuje za najväčšiu bitku, aká bola kedy natočená - a oprávnene. Desaťtisíce vojakov, tisíce jazdcov, desaťtisíce uniforiem, tisíce zbraní, desiatky diel, explózie, výstrely, dym, prach, boj na blízko, horiace chatrče, zákopy, neprehľadnosť, chaos... takto mohla naozaj vyzerať táto bitka aj v skutočnosti. Navyše je to doplnené úvahami postáv aj autora (rozprávača), čím bitku posúva z gigantického kolosu a mašinérie na myšlienkovú a protivojnovú úroveň, pričom tento posun nie je vôbec patetický alebo prehnane naivný. Záverečná patriotická reč síce môže nadväzovať dojem propagandy, ale ja osobne ju beriem ako symbol začiatku Veľkej vlasteneckej vojny a úlohy, ktorú zohrali Rusi v porážke Napoleona, ktorá je nespochybniteľná (hoci aj často zneužívaná...). Takýto film už ale dnes so všetkými tými efektami a bezduchými tuposťami nikto nenatočí a spolu s gigantickou bitkou aj jej posolstvom možno tento film považovať za jeden z najväčších aj najduchaplnejších zároveň. ()
Úžasné,nečekala jsem tak perfektně natočenou bitvu ,která hodně převyšuje americkou verzy z roku 1956.Velký zážitek!!!! ()
Nezmôžem inak komentovať než tak, že tvorcovia tejto tretej veľkolepej a hlavne gigantickej časti si dali záležať na tvorbe a celovému tvorbu čo mi dáva nekonečný obdiv aj zážitok z tohto filmu,skratka(*****). ()
Vojna a mír je jistě mimořádné, avšak možná v očích někoho přeceněná, exteriérově téměř orgiální podívaná z období Napoleonských válek očima ruské vrchnosti. Na úvod bych chtěl podotknout, že jsem do tohoto megafilmu šel s s jistou skepsí, kterou už od narození trpím ke všemu ruskému, což se mi částečně i potvrdilo. Rozhodně zde nebudu popírat význam a zásadnost Vojny a míru, uznávám, že jde o jedno z nejzásadnějších děl šedesátých let, také je to zřejmě dle četnosti komparzu a exteriérových lokací ten nejvelkolepější film, jaký kdy byl natočen, avšak ne pro mou cílovou skupinu. Projekt to byl vskutku monstrózní, desítky krásných lokací, úžasná výprava, perfektní bitevní scény a nejkomplexnější výpověď Napoleonských válek, avšak z úst Rusů. Nezmiňoval bych to jen tak, ale ten neskutečně proruský komentář byl jednou z největších mínusů celého díla, protože Francouze vykresloval jako zkažené lidi a Rusové byli jen nevinnými obětmi. Mezi další zápory patří kolísavá úroveň jednotlivých částí, které sice mají tvořit pevný celek, ale to se však občas příliš nevede. Nemluvím o akčních scénách, které jsou skvělé a nadčasové, ale o většině těch interiérových, jenž často nudí a v celkové délce se ztrácí význam jednotlivých činů. Ačkoliv je Tolstého kniha silně národně zaměřená, tak si myslím, že přes ty všechny náklady a úsilí mohl výsledný efekt dopadnout ještě o chlup lépe, ale to už asi bude jen moje rejpalství spojené s tím, že jsem možná čekal něco krapet jiného.......... Není co říci více, třetí část Vojny a míru, 1812, je dle mého názoru tou úplně nejlepší pasáží Bondarčukova veledíla. V první řadě je to tím, že je to část krátká, tudíž pěkně svižná a odsýpající, a vlasteneckou válku popisující. Hromadná koupačka vojáků jistě pobaví. ()